Chcete zažít alespoň na chvíli vzkříšení staré indiánské slávy a romantiky? Podívejte se, jak indiáni prožívali své dětství a mládí. Zkuste si s nimi prožít lov na jeleny a na bizony. Uvidíte, jak se oblékali na velké kmenové slavnosti, jaké hráli hry a dozvíte se i něco o indiánských hrdinech.
Dustin Hoffman spielte die Hauptrolle in dem 1969 entstandenen Film „Little Big Man“, und ein gewisser Ralph Fielding Snell, Literat der 60er Jahre, stellte Thomas Berger die 75 Tonbänder zur Verfügung, die er mit Jack Crabb aufgenommen hatte. Jack Crabb war der letzte überlebende Teilnehmer an Custers Indianermassaker am Little Big Horn. Er starb im Juni 1953, als er 111 Jahre alt war. R. F. Snell beschreibt ihn so: Jack Crabb war ein zynischer, ungehobelter, skrupelloser, ja im Notfall sogar ruchloser Mann. Als Förderer seiner Teilbiographie kann ich sie keinesfalls Zartbesaiteten empfehlen. Er muß ein Produkt seiner Zeit, seiner Heimat und der Umstände gewesen sein. Aber eben solche Männer trieben unsere Grenze so weit vor, bis sie den glänzenden Ozean erreichte. Jack wurde als Junge von dem Cheyenne-Häuptling Alte Zeltbahn entführt und erlernte als dessen Adoptivsohn Lebensweise und Kultur der Menschenwesen - so nennt sich der Stamm. Seinem neuen Stiefbruder Jüngerer Bär rettet er das Leben und heißt daraufhin Little Big Man. Fünf Jahre später kehrt er in die weiße Zivilisation zurück. Reverend Pendrake adoptiert den jungen Wilden und nimmt ihn mit nach Missouri. Doch Jack hält es in der Zivilisation nicht lange aus, und er bricht zu neuen Abenteuern auf. Schließlich wird er Zeuge und einziger weißer Überlebender der Schlacht am Little Bighorn.
Naše hory jsou stále tajemné. Dříve bývaly obydleny podivnými bytostmi, které dobrým lidem pomáhaly a zlým tropily naschvály. Každé pohoří i malé pahorkatiny měly svého tajemného patrona. Naši předkové na ně věřili a vyprávěli si o nich krásné pohádky a pověsti. Tato brožurka vás prostřednictvím obrázků a krátkých textů s nimi seznamuje.
Brožurka o starých korábech, na kterých se plavili dávní námořníci, objevitelé i dobrodruzi, připomíná dobu velkých zeměpisných objevů. Každá plachetnice, právem nazývaná královna moří, měla svůj velký životní příběh. Obrázky s krátkými texty seznamují děti s námořnickou romantikou…
Nová pravidla fotbalu platná od 1. 7. 2022. K vydání připravila Pravidlová komise FAČR pod vedením předsedy Jiřího Kureše.
Na konci 18. století napsal protestanský kněz Johann David Wyss pro své děti knihu Švýcarský Robinson. K prvnímu vydání došlo až čtrnáct let po dokončení díla, čtenáři si ho ale rychle oblíbili a v průběhu následujících dvou staletí se kniha objevila na pultech knihkupců mnohokrát. Současné převyprávění, je oproštěné od dobově zdlouhavých popisů a dialogů, děj se zrychlil a tím se kniha přiblížila moderní dobrodružné literatuře. Revidovány byly také některé faktografické nesrovnalosti. Co však zůstalo, jsou lidské hodnoty, platné tehdy stejně jako dnes. Stáváme se svědky láskyplných rodinných vztahů, vzájemného pochopení, rozvahy a statečnosti hrdinů. Dospívající chlapci a jejich rodiče čelí nebezpečí v divoké přírodě a nejisté budoucnosti na opuštěném ostrově a jejich charaktery prověří například i bohatý nález zlata. Konstantou jejich příběhu zůstávají soudržnost v křesťanské rodině, podpora a respekt k sobě navzájem – hodnoty, které čtenáři stále hledají.
Máte v ruce malý a trochu zvláštní atlas zvířat. V přírodě byste takové tvory marně hledali, a přesto si o nich lidé vyprávěli už před tisíci lety. Text a ilustrace Jan Hora.
Kniha vypráví příběh z roku 1946, kdy kněz, otec Prin, působící mezi lidojedy, získá nevěřícího námořníka s lodí, aby převezl tři domorodce nemocné leprou do leprosária v Nové Kaledonii zdarma.
Největší dobrodruzi nejsou ti, kteří nebezpečné příhody vyhledávají a zbytečně riskují své životy. Mnohem hlubší smysl má podstupovat námahu a nebezpečí v zájmu vyššího cíle. Mezi takové lidi bezesporu patřili čeští jezuité. Během 17. a 18. století se snažili šířit křesťanskou víru v Jižní a Střední Americe nebo v severní Africe. Kniha je napínavá mozaika složená z mnoha skutečných příhod a zajímavým způsobem opravuje neblahý obraz jezuitů v Čechách. Tito lidé odcestovali ze své vlasti a měli v srdcích touhu přinášet primitivně žijícím národům možnosti lepšího a klidnějšího života. Přijetí křesťanství byl totiž pro indiány nejlepší způsob, jak přežít drsný náraz vyspělejší civilizace. Jezuité museli překonávat nejen zaostalost a pověrčivost domorodců, ale i hamižnost a bezohlednost evropských kolonizátorů. V severní Africe je zase pronásledovala nenávist jiných náboženských skupin. Třetí a poslední příběh vypráví průvodce svatobernardských mnichů, kteří hledali možnost vystavět v Tibetu hospic pro zbloudilé poutníky. Misie pod palmami není kniha o náboženství, čte se jako dobrý dobrodružný příběh. Je o hrdinech, kteří se dokázali obětovat pro druhé a neváhali trpět a někdy i položit život za věc, kterou považovali za svatou a prospěšnou.
