Josef Moucha Reihenfolge der Bücher

Petr Zatloukal (*1956 ), dlouholetý vedoucí fotografického ateliéru na PdF UP v Olomouc, absolvent fotografické speciálky, kterou na Lidové škole umění v Olomouci vedl fotograf Miloslav Stibor (1927–2011), a Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů v Praze. Jeho tvorbu výrazně ovlivnilo setkání s divadelním fotografem Jaroslavem Krejčím (1929–2006), který ve fotografické tvorbě prosazoval osobitost, vlastní přístup, tajemství. Mírná dekadence a surreálný nádech, to jsou typické znaky dosud nepublikovaných fotografií Petra Zatloukala z 80. a 90. let minulého století.

64 stránkový katalog se 77 fotografiemi, přehledným indexem a textem Josefa Mouchy.Jaroslav Rössler byl nejvýraznější fotografickou osobností meziválečné avantgardy, průkopníkem české moderní fotografie a členem avantgardní skupiny Devětsil. Jako mladý fotograf ovlivnil i Drtikola, pracoval pro Osvobozené divadlo, vytvářel módní fotografii v Paříži, aby se na celých třicet let stáhl do ústranní a byl objeven jako jeden z nejvýraznějších fotografů české i světové scény.

Američan Alfred Stieglitz (1864–1946) nejenže nechybí v žádných vážně míněných dějinách světové fotografie. Patří k nejdůležitějším osobnostem západního umění. Evropa, kde začal fotografovat, mu nabídla také zkušenost s uvolňováním vazeb výtvarných děl k předlohám a vnějším reáliím obecně. Americké umělce i veřejnost s tíhnutím k nefigurativnosti soustavně seznamoval již před první světovou válkou. Odtud též důraz na oduševnělost jeho vlastního fotografování. V New Yorku se uplatnil coby fotograf a zároveň redaktor, publicista, vydavatel, organizátor, galerista, kurátor, mecenáš a sběratel. Pod hlavičkami The Little Galleries of the Photo-Secession, 291, The Intimate Gallery a An American Place zpřístupňoval během čtyř dekád díla uznávaných i začínajících amerických a evropských tvůrců. Náleží k těm, kteří svými zájmy a vkusem proměňovali mínění o tom, čím vlastně moderní umění je a jak může vypadat. Zvláště se zasadil o přijetí fotografie mezi disciplíny vyhovující nárokům vysoké kultury. Reprodukce otištěné v druhé české monografii Alfreda Stieglitze pocházejí ze sbírek Metropolitního muzea v New Yorku.

Série sběratelských fotografických sešitů. První svazek je věnovaný tvorbě Josefa Mouchy. Vychází v nákladu 333 kusů, 33 kusů doprovází signovaný print autora a sítotiskový exlibris. Všechna jednotlivá vydání jsou ručně očíslována.

Fascinating ... Thompson has huge enthusiasm for his topic and has amassed an amazing amount of material, including many offbeat and engaging stories. ... [Should] be read for insight and provocation John Gapper Financial Times

Poprvé knižně publikovaný soubor Válka za studena je podobenstvím o kroužení kolem jádra nicoty. Fotografie ze základní vojenské služby v Československé lidové armádě obnažují svět mužů zavlečených do pasti, jíž je hra na vojáky. Původní postřehy Josefa Mouchy působí s odstupem let jako přízračné schválnosti, inscenované s početným komparsem v nákladných kulisách. Ve skutečnosti jsou záběry z počátku osmdesátých let nepřikrášleně realistickým pohledem zevnitř. Autorem zasvěcené předmluvy je renomovaný fotograf a znalec historie fotografie Vladimír Birgus: „Právě komplexnost Mouchova fotografického deníku z vojny přispívá k tomu, že jeho fotografie vyvolávají u každého, kdo prožil základní vojenskou službu za vlády komunistů, celý gejzír vzpomínek,“ uvádí. „Je to mnohovrstevnatý pohled na vojenskou službu v době husákovské normalizace, jaký svou kvalitou, rozsahem a autentičností nemá na naší poválečné fotografické scéně obdoby. Dlouhým odstupem ještě vynikl jeho význam, protože není jenom fotografickým deníkem jednoho nedobrovolného vojáka, ale i zobecňujícím svědectvím o tehdejší době i o konfliktu mezi individualitou a totalitou.“

Fotograf Vojtěch Vlk ve své knize TranSpiRituals zkoumá rozmanitost rituálů světových náboženství, skládá pestrou mozaiku religiozity a při svém poutnictví se ptá, čím se různé konfese liší. Díky jeho fotografiím navštívíme nejposvátnější místa světa, pohlédneme do očí svatým mužům ve Váránasí, zakukleným kajícníkům při obřadech ve španělské Andalusii, staneme se svědky dobrovolného ukřižování věřících během pašijových her na Filipínách, spočineme ve ztišené meditaci s buddhistickými mnichy, rakouskými premonstráty či pražskými kapucíny… Vojtěch Vlk však nechce předvést divákům exotickou směs kuriozit ze vzdálených světů, nepředkládá cestopis či encyklopedii náboženství, nýbrž spíše inspiruje k hlubšímu pohledu na náš svět a náš vlastní život.