Henry H. Oster Bücher

Henry Heinz Oster war vier Jahre alt, als er im März 1933 an der Hand seines Vaters die Straßen Kölns entlangspazierte, und ein 16-jähriges, dem Tode nahes Waisenkind, als er in Buchenwald im April 1945 befreit wurde. Die Erlebnisse dieser zwölf Jahre schildert er aus der Perspektive des Kindes, Jungen und Jugendlichen. Seine Autobiografie ist ein eindrückliches Zeugnis über den alltäglichen Antisemitismus, die Gewalterfahrungen, schließlich das Ausgeliefertsein im Ghetto und in den Lagern. Von den 2011 jüdischen Kölnerinnen und Kölnern, die im Oktober 1941 in das Ghetto Litzmannstadt deportiert wurden, haben nur 23 überlebt. Henry H. Oster ist einer von ihnen.

Dojímavý skutočný príbeh o odvahe a prežití. Dokonca aj v pekle sa dá nájsť nádej. Vnútro mi zožieral hlad. Už to dlho nevydržím. No vo chvíli, keď som sa začínal vzdávať, ocitol som sa v auschwitzských stajniach s radmi konských boxov. Barbarossa bol obrovský, nádherný žrebec. Reagoval len na nemecké povely a ja som bol jediný chlapec hovoriaci po nemecky, a tak ho zverili mne. Pocítil som iskierku nádeje. Ak budem Nemcom užitočný, ak sa budem dobre starať o kone, možno predsa len prežijem. Keď sa v roku 1933 Adolf Hitler dostal k moci, Henry Oster mal len päť rokov. Bol jedným z 2 011 Židov, ktorých Gestapo odvlieklo z ich domova a deportovalo z Kolína, a jedným z 23 ľudí z tejto skupiny, ktorí prežili pobyt v koncentračnom tábore. Napriek hladu, neľudským podmienkam a hrdlačeniu pri koňoch sa Henrymu podarilo nájsť vnútornú silu a vôľu žiť. Nezlomil ho ani brutálny pochod smrti zamrznutou poľskou krajinou do koncentračného tábora Buchenwald, kam Nemci nahnali väzňov pred blížiacou sa ruskou armádou. Srdcervúci a inšpiratívny skutočný príbeh o odvážnom chlapcovi, ktorý prišiel o všetko a napriek tomu prežil.

Autor této knihy se narodil jako Heinz Adolf Oster v Kolíně nad Rýnem a bylo mu pět, když se v roce 1933 dostali nacisté k moci. Šrouby se postupně utahují, rodina se musí přestěhovat do židovského ghetta v Lodži a odtud je jen krůček k transportu do Osvětimi. Tam se chlapci podaří získat práci ve stájích u koní a to mu dodává sílu žít a neztrácet naději ani v nejhorších časech.