Petr Cingr vstoupil do dělnického hnutí již v 70. letech a neúnavně v něm pracoval až do své smrti. Stál u zrodu prvních dělnických organizací nejprve v severních a středních Čechách, posléze na do té doby organizačně zaostalém Ostravsku, které se mu stalo druhým domovem a které ho považuje za svého. Podařilo se mu založit spolek Prokop a poté silnou Unii horníků. Tvrdě pracoval také jako redaktor dělnického tisku. Od roku 1897 do své smrti byl nepřetržitě členem říšské rady ve Vídni a v nové republice také členem Národního shromáždění a senátorem. V parlamentu se snažil prosazovat zákony pro lepší život dělnictva, zejména osmihodinovou pracovní dobu, zřízení báňských inspektorátů, všeobecné pojištění místo bratrských pokladen a týdenní výplatní termíny mezd. Byl známou osobou nejen v rámci rakouské monarchie, ale také v celé Evropě. Zúčastnil se celé řady mezinárodních sjezdů horníků (Berlín, opakovaně Londýn).
