Petr Pujman Bücher

Ein verheerender Schneesturm tobt seit Tagen über dem amerikanischen Mittelwesten. Noch ist der Lincoln International Airport offen, aber die entscheidenden Stunden stehen bevor... Arthur Hailer, amerikanischer Bestseller-Author mit Liebe zum Detail, führt den Leser hinter die Kulissen eines Grossflughafens, gewaehrt faszinierende Einblicke in die Organisation und das Funktionieren eines hochkompliziertenApparates. Im dramatisch-elementaren Kampf gegen die Naturgewalten steht eine Gruppe von Maennern und Frauen mit all ihren Aengsten, Leidenschaften, Hoffnungen und Schwaechen.

Es sind überwiegend autobiographische Schriften, die von seiner Kindheit und Jugend handeln - der Zeit also, wie es bei Thomas heißt, in der man fühlt, denkt und redet »wie Männer an der Grenze eines unbetretenen Landes«. Diese Jahre bilden das Kraftfeld, das seine späteren Arbeiten speist. Indem er in diesen Geschichten und Prosaskizzen vom ländlichen und kleinstädtischen Leben in den 20er und 30er Jahren in Wales erzählt, von einfachen, manchmal skurrilen Menschen bei der Arbeit oder in den Kneipen, von kleinen, sehr zart beobachteten Liebesdramen und immer wieder von der rauschhaft empfundenen Natur, erzählt Dylan Thomas zugleich auch episodenhaft von seiner Entwicklung zum Dichter. Natürlich spielt der Titel dieser Sammlung auf den berühmten Roman A Portrait of the Artist as a Young Man von James Joyce an. Thomas tritt gewissermaßen in einen künstlerischen Dialog mit dem großen Iren, ohne freilich dessen Sprachskepsis zu teilen.

Závažný teoretický výboj představitele francouzského „nového románu“ směřuje k vytyčení netradiční románové struktury, která je průzkumem, v němž není nic známo předem, kde neexistuje předběžný hotový výraz. Eseje pocházejí zlet 1955 až 1963 a spočívají v úvahách na obecné úrovni i v konkrétním pohledu na vybrané spisovatele (mj. i S. Becketta a R. Pingeta). P. Pujman v doslovu výstižně resumuje, jak u Robbe-Grilleta „z noetiky roste poetika“ a zároveň kritizuje pojetí, které odmítá spatřovat ve významu neoddělitelnou součást člověkova kontaktu s předměty.

Podle nejrozsáhlejší novely nazvaný výbor z próz anglického proletářského spisovatele. Jejich hrdiny, říká autor doslovu, poutá pokrevenství nádherných darebáků, uličníků k pohledání, čertových kvítek, kteří všichni mají tu větší, tu menší sklony k chuligánství, všichni jsouna štíru se zákony a nic jim není svaté.

Na poměrně malé, sevřené ploše v účinné a výstižné zkratce se Bennettovi podařilo vytvořit neobyčejně živý portrét dospívající dívky, bohaté dědičky ohromného majetku, jejímž údělem je však trpký osud lakomcovy dcery. Anna - bezelstná, bystrá a vnímavá - postupně stále víc trpí a střetává se s otcovým nelidským despotismem, avšak nedovede se mu odvážně opřít. Proto když se do ní zamiluje mladý bohatý továrník, váží si jeho laskavosti a něhy, které dosud nepoznala a svoluje k sňatku. Opravdový milostný vztah však poznává, až když je pozdě. Jen jednou jedenkrát se dokáže vzbouřit, na víc však už nemá sil, a tak je odsouzena při svém bohatství k citově chudému životu. Celý baladický příběh jedenadvacetileté Anny vyrůstá na pozadí průmyslového a dravě podnikatelského kraje, jehož atmosféru Bennett dobře znal, a proto tak pravdivě vystihl.

Divadelní hra. Celým svým rámcem navozuje situaci ryze politickou. Konfrontace obětí s nacistickými katy tu však tvoří pouze předpoklad k vyhranění a ozvláštnění lidské mentality, jež je nucena uvědomit si samu sebe v katastrofální chvíli. Incidentem ve Vichy autor organicky pokračuje ve svém studiu člověka jako jedince a ve snaze poznat jeho imanentní vlastnost - zlo v člověku dřímající.

První román anglického prozaika, představitele mladé umělecké generace (pozdějšího autora u nás dobře známé novely Osamělost přespolního běžce). Román, který na sebe upozornil svým výstižným symbolickým titulem. Kniha, která realisticky líčí život většiny mladých dělníků v dnešní Anglii, život, který o nic neusiluje, odvíjí se jen v sobotu večer a v neděli ráno na pitkách a tancovačkách.

Novela čerpá svůj námět ze stejného prostředí jako film Mzda strachu, k němuž psal Arnaud scénář. Líčí drsný a tvrdý život venezuelských šoférů kamionů, nebezpečí, kterému se denně vystavují na úzkých horských serpentinách. Auta se řítí stokilometrovou rychlostí, šoféři se předhánějí s nasazením života, protože teprve dvě túry vykonané za den znamenají zajištěnou obživu.

Příběh mladého muže šedesátých let 20.stol., který svádí boj mezi touhou po nezávazném, i když riskantním životě a nutností životní a existenční jistoty. Román je zalidněn podivnými postavami záhadného podsvětí, vedle střízlivě realistických hrdinů druhé polohy románu. Romantické snění se střídá s fantastickými epizodami erotického, fanfaronsky nevázaného nebo gangsterského ladění, aby v zápětí vyústilo v archaickou měšťanskou pohodu. Román se neodehrává v psychologické, ale výhradně dějové rovině.

Románová zpověd muže středních let, který se při práci na poměrně odpovědném místě dostává do rozporu s povrchní morálkou svého okolí a s jeho povrchním vztahem k základním lidským hodnotám. Tak jako kdysi Mistr Jeroným Pražský odvolal svou pravdu ze strachu před ohněm a pak se k nívrátil a podstoupil smrt, tak také hrdina této knihy snaží se nejprv svému okolí přizpůsobit, ale pak mění svůj postoj a snaží se podržet si svou osobnost a jistou nesmiřitelnost.