Albert Pražák Bücher

Diese Sammlung von Balladen basiert auf Erbens Studien zur slawischen Folklore. Sie wurde erstmals 1853 veröffentlicht und ist durchdrungen von Mord und Chaos: Gräber öffnen sich, die Toten wandeln auf der Erde, das Lebendige wird zum Unlebendigen und umgekehrt, während Ungeheuer und Monster aus Seen und Wäldern auftauchen. Menschliche Verwandlungen erinnern an Ovids Metamorphosen. Die Balladen sind in einem frischen und energiegeladenen Stil verfasst, der ihren Rhythmus und ihre Kadenz perfekt einfängt. Im Laufe der Jahre hat sich diese Sammlung als Meisterwerk etabliert und als Inspirationsquelle für Künstler aller Art gedient, darunter Antonín Dvořák, der eine Reihe von symphonischen Gedichten zu einigen dieser Geschichten komponierte. Von den vielen Illustratoren, die zu den verschiedenen Ausgaben beigetragen haben, gilt Alén Diviš' Kunstwerk als das eindrucksvollste. Erbens eigene Anmerkungen zu den Ursprüngen vieler dieser Geschichten sind ebenfalls enthalten.

O scénografii a jejích základech. Scénografický a scénický prostor, fenomény, formy projevu, tendence, scénický obraz. Určeno divadelním tvůrcům, studentům scénografie, hercům.

Literárně dějepisné poznámky k československému poměru.

Své vzpomínky na období protektorátu a domácí odbojovou činnost diktoval novinář Jaroslav Jelínek v posledních měsících svého života. Kniha zůstala nedokončená, vyšla rok po jeho smrti. Předmluva Albert Pražák, doslov Vladimír Sís.

Cyklus literárně historických studií a úvah autora

Staročeská Alexandreida je veršovaný epos pocházející pravděpodobně z přelomu 13. a 14. století. Ze Slovanů nejhodnotnější a nejstarobylejší Alexandreidu máme my Češi, z konce 13. století. Svou Alexandreis založil staročeský skladatel sice na latinské Alexandreidě Gualtera Castellionského, ale není jen jejím překladem. Český básník pracoval samostaně a nezávisle. Je to patrno i na tom, že vůči Gualterovi má četné odchylky, naprosto samostatná pojetí i svou vlastní techniku.

Kniha vzpomínek předního českého literárního historika, ve které vypráví především o posledních deseti letech básníkova života a podrobně osvětluje jeho osobnost na pozadí tehdejšího kulturního dění. Předností této knihy je množství údajů a postřehů o básníkově povaze a díle, psaná s citlivým smyslem pro situaci a náladu a s diskrétní důvěrností. Autor se nevzdává kritického hlediska a objektivního hodnocení.

Národ se bránil: obrany národa a jazyka českého od nejstarších dob po přítomnost.

Je to obraz Tyršova života a práce ve zkratce, úhrnné dějiny jeho díla, v dalším průběhu vyvrcholené Josef Scheinerem a Jindrou Vaníčkem a přesvědčivý důkaz, že Sokolstvo je skutečným národním vojskem a přispělo k našemu prvnímu i druhému osvobození. Tyršův duch sokolský i jeho odkaz jsou jedním z pilířů našeho novodobého života. K. Neubert Původní přednáška dra. Alberta Pražáka z r. 1931 poválečně rozšířená s bohatou fotografickou přílohou

Výbor z korespondence Jaroslava Vrchlického je důležitým pramenem hlavně pro porozumění době, v níž Vrchlický žil a umělecky tvořil.

Výbor N. dopisů, roztříděných podle adresátů do oddílů: N. dopis dělníkovi; N. a ženy; N., jeho přátelé a známí; N. a přítel. Pořadatel předesílá každému oddílu úvod, pomáhající pochopit lidskou tvář velkého čes. básníka a společensko-historickou a životní situaci, za nížbyl dopis psán. 2. vyd. otiskuje proti 1. vyd. z r. 1941 místa, potlačená nacistickou censurou a doplňuje knihu dalšími novými listy.

Je to kniha o scénografii, ale díky všem antinomiím a paradoxům, jimiž dokáže neustále obracet známé pojmy a převracet je, jako by tu scénografie byla jen proto, abychom se přes ni a skrze ni dostali úplně jinam. Při čtení - a musím přiznat, že poutavém a také značně zneklidňujícím - jsem měl často pocit, že vstupuji spolu a autorem na pole umělecké tvorby vůbec, a snad i jakékoliv tvořivé činnosti, kterou chce člověk překonat sám sebe. A přesto Pražák v tom meziprostoru, v němž se otevírají hlubiny i výšky přesahující scénografii, toto své vidění a uvažování ukládá trvale a pokaždé do problematiky scénografie, která jej pevně přidržuje na zemi. Je přirozené, že se tak zrodil naprosto neotřelý, původní, provokující a inspirující text.

Dosud nepublikovaný vzpomínkový text významného literárního historika a předsedy Revoluční české národní rady Alberta Pražáka (1880-1956), nazvaný Politika a revoluce (1949), vychází v kritickém vydání, doplněn literárněvědnou a historickou předmluvou a fotografickou přílohou. Paměti zajímavým způsobem zachycují intelektuální a duchovní atmosféru meziválečného Československa a protektorátního období. Z čistě historického hlediska představují -- kromě osvětlení Pražákovy biografie -- jednak text originální pramenné hodnoty, dokumentující zejména přípravy a průběh Pražského povstání v květnu 1945, jednak esteticky koncipovanou literaturu faktu na pomezí věcného a krásného písemnictví, která pesimistickou linii Pražákova subjektivního životního osudu "nepolitického politika" konfrontuje s tíživou realitou dobových událostí a s přesnou charakteristikou konkrétních osobností