Encyklopédia, kde rýchlo a spoľahlivo nájdete "kto bol kto" v starom Egypte, kedy tam vládol ten či onen panovník, akú mal funkciu ten či onen boh, kedy bola objavená tá či oná pamiatka. Druhý zväzok súborného diela Vojtecha Zamarovského.
Kniha, která seznamuje populární formou se světem králů, bohů, bájí a mýtů řeckého a římského starověku, zpracovaná formou slovníkových hesel, zachycuje přes 500 postav řecké a římské mytologie, s jejichž jmény se moderní člověk stále setkává na stránkách tisku, v literatuře, výtvarném umění atd. Autor připojil k heslům i poznámky o dalším zpracování námětů a doplnil je reprodukcemi nejznámějších děl od antiky až po současnou dobu.
Zamarovský měl odvahu, kterou nenašel u nás žádný historik nebo klasický filolog z profese, shrnout v jedné knize dějiny Říma - a více než dějiny - od jeho založení až po Romula Posledního.
Autor provádí čtenáře dnešní Olympií, kolébkou a jevištěm her, které byly největší sportovní událostí starověku, a sleduje jejich historii. Evokuje atmosféru olympijských bojů, seznamuje se soutěžními disciplínami aodměnamivítězů. Zamýšlí se nad původem a účelem olympijských her, nad příčinami jejich rozkvětu i zániku a zabývá se vzkříšením olympijské myšlenky v novověku.
Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají tématu nekonečna. Výklad je doplněný řadou citátů, které autorovy úvahy potvrzují i zpochybňují, aby tak ilustrovaly spletitou cestu poznání.
Otázka "Proč je v noci tma?" vypadá na první pohled banálně až hloupě. Ve skutečnosti jde o mimořádně plodnou otázku, kterou si kladli nejzvídavější duchové již od počátku novověku, a to nejenom hvězdáři, kterým to nejvíc přísluší, ale také fyzikové, filosofové a dokonce i básníci. Předmluvu ke knize napsal Jiří Grygar.
Mit der Revolutionierung unseres Weltbildes durch die moderne Naturwissenschaft haben bereits Forscher wie Einstein, Bohr, Planck und andere das Denken in Richtung auf ein ganzheitliches Weltverständnis und die alten fernöstlichen Weisheitslehren gelenkt. Der bekannte Atomphysiker Capra hat es vor wenigen Jahren unternommen, Parallelen und Übereinstimmungen zwischen mystischer Erfahrung und wissenschaftlicher Denkweise zu ergründen und nachzuweisen. Die von ihm festgestellte Konvergenz der Aussagen von moderner Physik und östlicher Philosophie führt zu einem ganz neuen Bild unserer Welt. In dieser Welt wird der Mensch nur dann weiter vorankommen, wenn er die wissenschaftliche Erfahrung mit der mystischen Dimension seines Daseins verbindet und wenn er beides in sein Denken und Handeln mit einbezieht.
