In ihrem Roman 'Die Leute von Wonmidong' schildert YANG Guija einfühlsam das harte Leben in Wonmidong, einer Vorstadt Seouls, das die Autorin selbst als Bewohnerin kennengelernt hat. Die Bewohner der Stadt vergessen bei all diesen wirren Verhältnissen nie das Prinzip des Überlebens, das die Autorin auf groteske Weise beschreibt.
Uyeon ist neunzehn und hat die Schule geschmissen. Natürlich hat er seiner Mutter, einer frustrierten Pensionswirtin, erst einmal nichts davon erzählt. Plötzlich hat er Zeit, einigen Rätseln auf den Grund zu gehen: Wo ist seine Schwester geblieben, warum ist sein Bruder untergetaucht, welches Geheimnis verbirgt der seltsame Gast aus Zimmer Nr. 9, und dann ist da auch noch Pora, das Mädchen mit den hübschesten Waden der Welt . . . Geradlinig erzählt, traurig, wütend und humorvoll - die 1955 geborene Autorin Yang Kwija hat einen koraenischen "Fänger im Roggen" geschaffen, ein Buch, das die Leser ins heutige Seoul führt, eine Stadt randvoll mit Menschen und Geschichten. Die Autorin: YANG Guija wurde 1955 in Chonju geboren und studierte an der Universität Wonkwang koreanische Literatur. Ihre Romane und Erzählungen begleiten den Leser oft an den Rand des mühsam von Tag zu Tag sich schleppenden kleinbürgerlichen Lebens. Sie läßt in ihren Werken erkennen, daß ein Hauch von Hoffnung bleibt, der es möglich macht, dieses Leben zu ertragen.
Ve své nejslavnější próze Protiklady se nám autorka nesnaží podsouvat, že je něco dobře a něco špatně, taková je koneckonců i filosofie její Činčin. Na ní se Jang Kwidža pokusila ukázat kromě osobní rozpolcenosti i paranoiu celé generace oné obdivované, prosperující Koreje konce 20. století, v níž je člověk funkce, je to, jak vypadá, na jeho osobnost není nikdo zvědavý. Otázka, kterou Činčin řeší, je jak přežít bez toho, aby se musela sama za sebe příliš stydět. Jang Kwidža vystavěla román v důsledných opozicích, do vypjatých protikladů jsou postavené nejen postavy, ale celý děj. Protiklady přitom vytvářejí celek a z původní jednoty vycházejí: matka a teta Činčin jsou jednovaječná dvojčata s naprosto opačnými osudy a produkují zdánlivě neslučitelné děti, manžely i životní styly. Nakonec se ukáže, jak se hedvábí může stát vězením a jak velmi je manžel opilec a povaleč milovaný. Knížka mluví o tom, že se člověk někde někomu narodí, a dokud nepochopí své geny, nepřestane bloudit po falešných cestách. Text s romantickými východisky není ani trochu romantický; díky ironii a nadsázce ho v Koreji milují i zavilí romantikové.