Třetí díl série známého regionálního vlastivědce Marka Řeháčka věnované drobným památkám, opomíjeným detailům či málo známým přírodním objektům na území Jablonce nad Nisou, to vše v zajímavých, nejednou přímo objevných historických souvislostech.
Uklidňující čtení do neklidných časů. Kniha přináší pomalý a hodně lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, území charakteristického téměř jednolitými bukovými porosty a žulovými skalami. A to pohled velmi osobní – jak ze strany Marka Řeháčka coby autora textu, tak i Jana Pikouse jako tvůrce fotografického doprovodu. Výsledná publikace není ani encyklopedií, ani turistickým průvodcem či propagační tiskovinou lákající do oblasti další turisty či návštěvníky např. v souvislosti se zařazením tohoto území na seznam světového dědictví UNESCO. Svým pojetím a posláním silně navazuje na inspiraci obou autorů – na Knihu o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého, přičemž se snaží být i drobným příspěvkem k významnému životnímu výročí tohoto nejslavnějšího spisovatele Jizerských hor. Miloslav Nevrlý do knížky napsal krátké, ale laskavé závěrečné slovo. Cílem Bukového toulání je popsat podstatné fenomény spojené s oblastí Jizerskohorských bučin – jedinečné bukové porosty, lesnictví a dřevařství, clam-gallasovskou oboru; žulové skály s horolezectvím, skalní vyhlídky, turistiku od počátku 19. století, drobné památky, vodstvo, staré cesty včetně poutních, železnice, řopíky, tramping vč. tradice Jizerské noty i ochranu zdejší. Zdůrazněn je i vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu a naopak. Zmíněna jsou taková literární jména jako je Rudolf Kauschka, Miloslav Nevrlý, Josef Matouschek či ryze současný jablonecký Štěpán Smolen či výtvarníci Franz Wenzel Jäger, Karl Decker, Václav Kocum a Siegfried Weiss. Objevuje se zde řada novinek – čtenáři se dozvědí, kdo byl Starej Lorenz, koho ztratili turisté při hledání Bäumelova kříže, ve kterém potoce dívky hledaly zkrášlení, jak je to se žlutočernými mloky, kde je skála Orschwisch a jaký byl nepříliš známý vliv lázeňských hostí z Libverdy na zrod jizerskohorské turistiky v údolí Štolpichu. Řadu vlastivědných údajů doplňují úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině, o měnící se tváři Jizerských hor i jejich návštěvnících. Celkové romantické a „roztoulané“ pojetí publikace má snahu především čtenáře znalé této oblasti více inspirovat pro hlubší pochopení souvislostí mezi jedinečností přírodního prostředí Jizerskohorských bučin a činností člověka v této krajině.
Mé setkání se zbořenou chalupou a stovkami následně do krásy omytých starých korálků se mi vybavilo znovu ve chvíli kdy jsem navlékal na zdánlivě nekonečnou šňůru korálky jiné – ony krátké příběhy spojené s jabloneckými maličkostmi. S těmi všemi drobnými památkami, s pomníčky,zajímavými skalami, s ozdobami jabloneckých domů. Často jsem je také a úplně stejně vyhrabával ze zaprášené slávy minulosti, dnes již zcela neznámé a zapomenuté. Pečlivě jsem je pak očišťoval a jejich znovunabytý lesk léta představoval na stránkách Jabloneckého měsíčníku. A teď bych se o ně chtěl podělit i se čtenáři této knihy. Příběhy Jabloneckých korálků, stejně jako osud opravdových korálků z dnes již zbořené dílny dávného mačkáře, ukazují, že pod prachem minulosti se může často skrývat nejeden zářivý skvost, korálek inspirativní i pro současnost. Marek Řeháček (ze stránek nakladatele)
Kniha o saském městě Žitava, které leží nedaleko našich hranic - na trojmezí Německa, Česka a Polska. Kniha pojednává o historii města, poutavě popisuje památky a zajímavosti města. Tato kniha vznikala prakticky od roku 1991, kdy Marek Řeháček překročil poprvé pěšky hranice v Hartavě a nechal se fascinovat příběhem Žitavy – starobylého města na Nise. Od konce 90. let 20. století sem pak pravidelně docházel, někdy i s kreslířem Petrem Poldou, který knihu ilustroval; zajímavostí je též otištění dvou obrazů jejich společné kamarádky a žitavské malířky Gabriele Watterott. Nejedná se o žádnou historickou monografii pouze pro odborníky: toto vlastivědné vyprávění je určeno především všem, kdo mají rádi nejen dějiny, ale především krásu míst a procházky po památkách. Text je orientován hlavně na zajímavosti, které si může každý poutník sám a bez průvodce ve městě prohlédnout. V knize tak čtenáři najdou vedle velkolepého příběhu postního plátna či ságy o zrodu, zničení a obnově Svatojánského kostela, také historky ze žitavských hospod, popisy hradeb, parků, kašen, smírčích křížů, pískovcových portálů, ale i dodávek značky Robur či uhelného dolu Zdařbůh, který město svého času málem pohltil. Akcentovány jsou historické a často velmi pestré vazby některých míst na české dějiny; ne nadarmo se žitavskou historií kdysi zabývali autoři se jmény Pescheck a Moráwek. A zlatým hřebem je – žitavská cibule a Žitavská chata v Alpách! Každý, kdo chce objevovat často skryté krásy tohoto malebného historického města, ležícího na Nise doslova na dohled od Čech, by si neměl zapomenout pořídit knihu ŽITAVA tajuplná, romantická a podmanivá.
Kniha je výsledkem několikaletého putování spisovatele Marka Řeháčka a fotografa Jana Pikouse po trase Zlaté stezky a jejích zaniklých úsecích, vyznačené KČT v roce 1937. Autoři popisují řadu krásných míst, jako jsou Boleslavský hrad, židovské hřbitovy, Prachovské skály a další, včetně často neznámých detailů. Zaměřují se nejen na přírodní krásy a památky, ale také na hlubší význam této pouti pro českou identitu, jak v 19. století, tak v současnosti. Publikace navazuje na předchozí díla autorů a zachovává reportážní styl, přičemž hojně cituje předválečné autory. Text je osobní zpovědí spisovatele poutníka, prokládanou zážitky, pocity a úvahami. Obsahuje také pověsti, lidové umění a informace o výtvarnících spojených s Českým rájem. Kniha je rozčleněna do sedmi částí, které navazují na nejstaršího průvodce po Zlaté stezce z roku 1937. Autor čerpá z různých pramenů, včetně historických novin a časopisů, a přináší nové informace pro současné čtenáře. Kniha je určena nejen milovníkům malebné krajiny Českého ráje, ale také citlivým poutníkům, kteří hledají stopy své identity na této české národní trase.
Publikace Toulání Lužickými horami - kniha první, Krajina skal, vznikala 25 let. Autor Marek Řeháček a výtvarník Petr Ferdyš Polda začali v roce 1995 objevovat krajinu Hrádecka a Žitavska, inspirováni Knihou o Jizerských horách od Míly Nevrlého. Hrádecko se ukázalo jako ideální pro bádání, neboť bylo opomíjeno vlastivědci. Díky městu Hrádku nad Nisou a místním nadšencům se podařilo odhalit bohatou minulost této oblasti. Z pískovcových skal nad údolím Nisy vedla cesta do německé části hor, známé jako Lužické nebo Žitavské. Autoři se na chvíli odklonili od běžného života a inspirovali se místními specialitami, jako je hackepeter. Materiály byly natolik bohaté, že vytvořily celou knihu, která popisuje tuto pískovcovou zmenšeninu Českého ráje, "Ráj hrádecko-žitavský". Kniha zahrnuje historii krajiny, její fenomény, pověsti a příběhy skalních oblastí. Poprvé je zde podrobně popsána horolezecká historie regionu, včetně výstupu na Fellerovku a příběhů místních lezců. Kniha se zaměřuje na kompaktní území mezi Hrádkem nad Nisou, Jablonným a Oybinem, přičemž druhá kniha, Mezi Hvozdem a Luží, plánuje pokračovat v roce 2022. Publikace je zpracována ve staromilském stylu, navazujícím na tradici vyprávění z počátku 20. století, a má vyvolat touhu po klidu v malebné krajině Lužických hor.
Obsah knihy popisující více než čtyři desítky skalních vyhlídek je rozdělen do čtyřech oblastí, spojených tokem jizerskohorských řek. Najdeme tak zde vyhlídky Nad Smědou a Řasnicí, dále pak vyhlídková místa nad Jizerou, Kamenicí a Desnou; nad říčkami Oleškou a Jeřicí a konečně nad třemi Nisami – Bílou, Černou a Lužickou. Královnami vyhlídek jsou ty na Ořešníku či Paličníku, ale jsou zde popsány i místa méně známá jako Humrich či Fiedlerova vyhlídka nad Jabloncem. U některých vyhlídek byly objeveny doposud nepublikované historické souvislosti a fakta, k některým místům autoři přinášejí i osobní zážitky a vzpomínky na rekonstrukční práce. Vzniká tak osobitá kronika propojující historii jednoho jizerskohorského fenoménu se současností.
Knížka Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje vznikla jako přirozený výsledek poznání autorů publikace Příběhy rozhleden Českého ráje z roku 2018, kteří si uvědomili, že Český ráj je krajina zaslíbená skalním vyhlídkám. V této 240stránkové knize je popsáno přibližně šedesát vyhlídkových míst v oblasti mezi Jičínem, Semily, Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou. Obsahuje tradiční lokality jako Zahrádka pod Pantheonem a Mariánská vyhlídka, ale i zapomenuté místa jako Markova a Seifertova. Kromě klasických vyhlídek se autoři zaměřili i na fascinující rozhledy z míst jako Vyskeř či Mužský. Text Marka Řeháčka je obohacen o citáty z dobových knih a tisku, často dosud nepublikovaných. Fotografie Jana Pikouse zachycují nejen známé krásy, ale i atmosféru v zimě či mlze. Kniha se nesnaží být encyklopedií, ale navazuje na sérii o rozhlednách a doplňuje historické údaje o pocitech autorů a pohledu na krajinu. Zmiňuje také rozporuplnost turistického využití, kdy Český ráj přitahuje miliony návštěvníků, což vede k přelidněnosti některých míst. Autoři reflektují pocity osamělosti i davů, čímž vzniká zvláštní turistický průvodce, který čtenáře provází nejen skalami, ale i životem poutníka.
kniha čtvrtá
