Třetí díl série známého regionálního vlastivědce Marka Řeháčka věnované drobným památkám, opomíjeným detailům či málo známým přírodním objektům na území Jablonce nad Nisou, to vše v zajímavých, nejednou přímo objevných historických souvislostech.
Uklidňující čtení do neklidných časů přináší lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, charakterizované bukovými porosty a žulovými skalami. Autor Marek Řeháček a fotograf Jan Pikous zachycují osobní pohled na toto území, které není encyklopedií ani turistickým průvodcem. Kniha navazuje na inspiraci od Miloslava Nevrlého a přispívá k jeho životnímu výročí. Obsahuje laskavé závěrečné slovo od Nevrlého. Cílem publikace je popsat klíčové fenomény Jizerskohorských bučin, jako jsou bukové lesy, lesnictví, žulové skály, horolezectví, turistika od 19. století a drobné památky. Zmiňuje se také vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu, včetně literárních jmen jako Rudolf Kauschka a Josef Matouschek. Čtenáři se dozvědí o historických postavách, jako byl Starej Lorenz, a o zajímavostech spojených s místními tradicemi a přírodou. Publikace doplňuje úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině a měnící se tváři Jizerských hor. Celkové romantické pojetí má inspirovat čtenáře k hlubšímu porozumění vztahu mezi přírodním prostředím a lidskou činností v této oblasti.
Mé setkání se zbořenou chalupou a stovkami následně do krásy omytých starých korálků se mi vybavilo znovu ve chvíli kdy jsem navlékal na zdánlivě nekonečnou šňůru korálky jiné – ony krátké příběhy spojené s jabloneckými maličkostmi. S těmi všemi drobnými památkami, s pomníčky,zajímavými skalami, s ozdobami jabloneckých domů. Často jsem je také a úplně stejně vyhrabával ze zaprášené slávy minulosti, dnes již zcela neznámé a zapomenuté. Pečlivě jsem je pak očišťoval a jejich znovunabytý lesk léta představoval na stránkách Jabloneckého měsíčníku. A teď bych se o ně chtěl podělit i se čtenáři této knihy. Příběhy Jabloneckých korálků, stejně jako osud opravdových korálků z dnes již zbořené dílny dávného mačkáře, ukazují, že pod prachem minulosti se může často skrývat nejeden zářivý skvost, korálek inspirativní i pro současnost. Marek Řeháček (ze stránek nakladatele)
Kniha se zaměřuje na saské město Žitava, ležící na trojmezí Německa, Česka a Polska. Poutavě zachycuje historii města a popisuje jeho památky a zajímavosti. Autor Marek Řeháček začal s výzkumem města v roce 1991, kdy poprvé překročil hranice v Hartavě a fascinoval se příběhem Žitavy. Od konce 90. let pravidelně navštěvoval město, často s ilustrátorem Petrem Poldou, jehož kresby doplňují text. Kniha není historickou monografií pro odborníky, ale vlastivědným vyprávěním určeným všem, kdo mají zájem o historii a krásu míst. Zaměřuje se na zajímavosti, které si mohou návštěvníci prohlédnout sami. Čtenáři se dozvědí o příběhu postního plátna, historii Svatojánského kostela, historkách ze žitavských hospod, popisech hradeb, parků a dalších památek. Kniha také zdůrazňuje historické vazby města na české dějiny a zmiňuje známé autory jako Pescheck a Moráwek. Zajímavosti jako žitavská cibule a Žitavská chata v Alpách dodávají na atraktivitě. Každý, kdo chce objevit skryté krásy tohoto malebného města na Nise, by si tuto knihu neměl nechat ujít.
Kniha je výsledkem několikaletého putování spisovatele Marka Řeháčka a fotografa Jana Pikouse po trase Zlaté stezky a jejích zaniklých úsecích, vyznačené KČT v roce 1937. Autoři popisují řadu krásných míst, jako jsou Boleslavský hrad, židovské hřbitovy, Prachovské skály a další, včetně často neznámých detailů. Zaměřují se nejen na přírodní krásy a památky, ale také na hlubší význam této pouti pro českou identitu, jak v 19. století, tak v současnosti. Publikace navazuje na předchozí díla autorů a zachovává reportážní styl, přičemž hojně cituje předválečné autory. Text je osobní zpovědí spisovatele poutníka, prokládanou zážitky, pocity a úvahami. Obsahuje také pověsti, lidové umění a informace o výtvarnících spojených s Českým rájem. Kniha je rozčleněna do sedmi částí, které navazují na nejstaršího průvodce po Zlaté stezce z roku 1937. Autor čerpá z různých pramenů, včetně historických novin a časopisů, a přináší nové informace pro současné čtenáře. Kniha je určena nejen milovníkům malebné krajiny Českého ráje, ale také citlivým poutníkům, kteří hledají stopy své identity na této české národní trase.
Publikace Toulání Lužickými horami - kniha první, Krajina skal, vznikala 25 let. Autor Marek Řeháček a výtvarník Petr Ferdyš Polda začali v roce 1995 objevovat krajinu Hrádecka a Žitavska, inspirováni Knihou o Jizerských horách od Míly Nevrlého. Hrádecko se ukázalo jako ideální pro bádání, neboť bylo opomíjeno vlastivědci. Díky městu Hrádku nad Nisou a místním nadšencům se podařilo odhalit bohatou minulost této oblasti. Z pískovcových skal nad údolím Nisy vedla cesta do německé části hor, známé jako Lužické nebo Žitavské. Autoři se na chvíli odklonili od běžného života a inspirovali se místními specialitami, jako je hackepeter. Materiály byly natolik bohaté, že vytvořily celou knihu, která popisuje tuto pískovcovou zmenšeninu Českého ráje, "Ráj hrádecko-žitavský". Kniha zahrnuje historii krajiny, její fenomény, pověsti a příběhy skalních oblastí. Poprvé je zde podrobně popsána horolezecká historie regionu, včetně výstupu na Fellerovku a příběhů místních lezců. Kniha se zaměřuje na kompaktní území mezi Hrádkem nad Nisou, Jablonným a Oybinem, přičemž druhá kniha, Mezi Hvozdem a Luží, plánuje pokračovat v roce 2022. Publikace je zpracována ve staromilském stylu, navazujícím na tradici vyprávění z počátku 20. století, a má vyvolat touhu po klidu v malebné krajině Lužických hor.
Obsah knihy popisující více než čtyři desítky skalních vyhlídek je rozdělen do čtyřech oblastí, spojených tokem jizerskohorských řek. Najdeme tak zde vyhlídky Nad Smědou a Řasnicí, dále pak vyhlídková místa nad Jizerou, Kamenicí a Desnou; nad říčkami Oleškou a Jeřicí a konečně nad třemi Nisami – Bílou, Černou a Lužickou. Královnami vyhlídek jsou ty na Ořešníku či Paličníku, ale jsou zde popsány i místa méně známá jako Humrich či Fiedlerova vyhlídka nad Jabloncem. U některých vyhlídek byly objeveny doposud nepublikované historické souvislosti a fakta, k některým místům autoři přinášejí i osobní zážitky a vzpomínky na rekonstrukční práce. Vzniká tak osobitá kronika propojující historii jednoho jizerskohorského fenoménu se současností.
Knížka Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje vznikla jako přirozený výsledek poznání autorů publikace Příběhy rozhleden Českého ráje z roku 2018, kteří si uvědomili, že Český ráj je krajina zaslíbená skalním vyhlídkám. V této 240stránkové knize je popsáno přibližně šedesát vyhlídkových míst v oblasti mezi Jičínem, Semily, Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou. Obsahuje tradiční lokality jako Zahrádka pod Pantheonem a Mariánská vyhlídka, ale i zapomenuté místa jako Markova a Seifertova. Kromě klasických vyhlídek se autoři zaměřili i na fascinující rozhledy z míst jako Vyskeř či Mužský. Text Marka Řeháčka je obohacen o citáty z dobových knih a tisku, často dosud nepublikovaných. Fotografie Jana Pikouse zachycují nejen známé krásy, ale i atmosféru v zimě či mlze. Kniha se nesnaží být encyklopedií, ale navazuje na sérii o rozhlednách a doplňuje historické údaje o pocitech autorů a pohledu na krajinu. Zmiňuje také rozporuplnost turistického využití, kdy Český ráj přitahuje miliony návštěvníků, což vede k přelidněnosti některých míst. Autoři reflektují pocity osamělosti i davů, čímž vzniká zvláštní turistický průvodce, který čtenáře provází nejen skalami, ale i životem poutníka.
kniha čtvrtá
