Der Auswahlband "Ananas" von Konstantin Biebl präsentiert seine schönsten Gedichte, die in fremde Welten entführen, darunter das Langgedicht "Der neue Ikaros", ein typisches Zonengedicht. Biebls Werke sind von exotischen Landschaften und dem Ersten Weltkrieg geprägt und weisen rhythmische Ähnlichkeiten zu Paul Celans "Todesfuge" auf.
Die Ausgabe stellt alle Erinnerungstexte von Konstantin Biebl an seinen Freund und literarischen Weggefährten Jiri Wolker erstmals auf Deutsch vor.
Výbor přihlíží k celému rozsahu autorova básníckého díla. První oddíl zahrnuje verše z raných sbírek první poloviny 20. let, tj. z období zdůvěrňování světa a proletářské poezie, druhý výběr ze sbírek druhé poloviny 20. let alet30., tj. z období poetismu a surrealismu s výjimkou skladby Nový Ikaros, jež pro klíčový význam v básníkově díle tvoří třetí oddíl. Závěrečný oddíl tvoří verše z druhé světové války a z poválečného období, shrnuté ve sbírceBez obav.
Jiskřivá poezie Konstantina Biebla, člena avantgardního Devětsilu a pražské surrealistické skupiny, je dodnes živá a svěží. Kniha obsahuje ukázky z Bieblovy nejrozsáhlejší a vrcholné básně Nový Ikaros, milostné poezie, zvukomalebných poetistických hříček i verše inspirované životem ve Slavětíně, 1. světovou válkou a pobytem na Jávě. Jsou to básně s kouzlem orientálních pohádek, plné humoru, hravého snění, ale i mrazivého chvění a bolesti.
Dvojjazyčné vydání cestopisných fejetonů a veršů významného českého básníka Konstantina Biebla, které jsou odrazem jeho cesty na tropickou Jávu, podniknuté v roce 1926. Konstantin Biebl podal velmi neotřelou zprávu o svém putování na ostrov Jáva, který ve dvacátých letech patřil do správy Nizozemské východní Indie. Jeho zážitky a verše inspirované jávskou krajinou, kterou navštívil v prosinci 1926, vycházejí souběžně jak v českém originále, tak i v indonéském překladu. Autorovy dojmy, zpracované již téměř před stoletím, jsou dnes vlastně už klasickým poetickým, zároveň ale i realistickým svědectvím o daleké zemi, která kdysi pro svou vzdálenost a nedostupnost probouzela víceméně jen dobrodružné představy a sny.
Útlá sbírka Zlatými řetězy z roku 1926 je příznačná pro celkovou atmosféru poetismu: Biebl si hraje s formou i se slovy, nechává se unášet a vést asociacemi, a touto promyšlenou hravostí vtiskuje svým básním pečeť osobitosti, reliéfnost tvaru a vnitřní pnutí.
Básník, prozaik a cestovatel Konstantin Biebl (1898–1951) patří v české literatuře k nejvýznamnějším představitelům meziválečné avantgardy – tvůrcům proletářské poezie, poetismu a surrealismu. V době, kdy uplynulo 100 let od počátku 1. světové války, připomínáme tímto výborem dílo jednoho z tehdejších nejmladších vojáků, který ve své poezii autenticky zachytil životní zkušenosti své generace. V Bieblově básnickém a vypravěčském umění se spojují hravost, vtip a snění s konkrétními obrazy často bolestné skutečnosti.
Dochovaný výbor z próz K. Biebla o cestě na Jávu, již básník podnikl na podzim roku 1926. Základem knížky jsou fejetony otiskované v Lidových novinách od března do června 1927. Biebl v nich zachycuje působivou básnickou zkratkou nejen exotické ovzduší daleké země, ale všímá si především života domorodců, i když mu to způsobuje četná nepříjemná střetnutí s holandskými úřady, neboť na Jávě vypuklo právě v roce 1926 povstání proti kolonisátorům. Protiimperialistické hnutí bylo potlačeno, v básníkovi však zanechalo hluboký dojem, jehož nejednu stopu nacházíme i v Bieblově poesii. V roce 1929, po téměř dvouletém odstupu, vrací se básník ke svým zážitkům z javanské cesty, avšak z téměř 50 próz tehdy napsaných dochoval se jen zlomek, přetištěný v závěru výboru.
Dvojjazyčné vydání cestopisných fejetonů a veršů významného českého básníka Konstantina Biebla, které jsou odrazem jeho cesty na tropickou Jávu, podniknuté v roce 1926. Konstantin Biebl podal velmi neotřelou zprávu o svém putování na ostrov Jáva, který ve dvacátých letech patřil do správy Nizozemské východní Indie. Jeho zážitky a verše inspirované jávskou krajinou, kterou navštívil v prosinci 1926, vycházejí souběžně jak v českém originále, tak i v indonéském překladu. Autorovy dojmy, zpracované již téměř před stoletím, jsou dnes vlastně už klasickým poetickým, zároveň ale i realistickým svědectvím o daleké zemi, která kdysi pro svou vzdálenost a nedostupnost probouzela víceméně jen dobrodružné představy a sny.
