Románovou fresku o stavbě katedrály ve francouzském městě Beauvais napsala polská autorka (nar. 1911), poctěná v r. 1947 cenou Krakovského vojvodství, po důkladném studiu historického materiálu ve Francii. Kniha odměněná v r. 1948 literární cenou Vladimíra Pietrzaka, zachycuje na pozadí dobyLudvíka Pobožného spojené úsilí stavebních a řemeslnických mistrů i dělníků a prostých lidí o dílo, jež vyjadřuje zbožnou pokoru i tvůrčí hrdost.
Román Západ (1899), stěžejní dílo velkého spisovatele, se dosud ocital ve stínu autorových románů „líbivějších“ (Zapadlí vlastenci) a „čtivějších“ (Kalibův zločin). Autor mnoha populárních povídek a románů, řazený v učebnicových přehledech mezi realistické zpodobitele venkova, zde v komorním příběhu starého faráře zachycuje nejen atmosféru zapadlého koutu Vysočiny, ale i psychologické drama stáří, zodpovědnosti k obci a vlastní práci pro ni. Dosavadní vydání Raisova románu doprovázely tradiční, románu poněkud odlehlé ilustrace Kašparovy. Současné vydání, připravené edičně Robertem Adamem a opatřené komentářem prof. Jaroslavy Janáčkové, vyjde poprvé s ilustracemi Raisova osobního přítele Antonína Slavíčka. Ilustrace z fondů roudnické Galerie moderního umění, reprodukované na zvláštním křídovém papíře, zpřítomňují drsný a přece poetický kraj Hlinecka.
Dvě povídky autora - první historická z časů Rostislavových, druhá s názvem Pod skalami historická z okolí Příbrami.
Autor, který je u nás znám spíše jako představitel amerického humoru, opřel svůj román o Panně Orleánské o důkladnou znalost historie vystoupení, bojů a procesu francouzské národní hrdinky a světice. Ústy jejího pážete a sekretáře líčí překvapující události spojené s postavou jemné a bystré vrstevnice našich husitů. Neznámá mladičká venkovanka okouzlující osobnosti a velikého vojenského talentu překonává všechny lidské pochybnosti, prosadí své postavení v čelo francouzského vojska a v sedminedělním tažení rozhodne v jádře krvavou stoletou válku o francouzskou korunu mezi Anglií a Francií ve prospěch svého národa, kdy již nikdo z držitelů trosek francouzské moci nedoufal ve vítězství. Twainova Johanka je symbolem cítění prostých Francouzů, kteří v ní vidí vykonavatele svých snah a s ní nadšeně a obětavě vedou svou národní válku proti vetřelcům. Lid jí zůstává věrný i v jejím tragickém konci, kdy opuštěna králem, jemuž zachovala korunu, zrazena mocnými a vystavena církevními přisluhovači hanebnému procesu, umírá na hranici. A také lid, který v ní vidí od počátku svou světici, si vynucuje její rehabilitaci.
Začiatkom 17. storočia obyvateľstvo úzkych dolín oravskej Magury, ťahajúcej sa západnou polovicou župy na pravom brehu rieky Oravy...
Friedrich Schiller: Die Rauber. Ein Schauspiel Entstanden 1779/80, Erstdruck: Frankfurt und Leipzig [recte Stuttgart] 1781. Urauffuhrung am 13.1.1782 in Mannheim Vollstandige Neuausgabe mit einer Biographie des Autors. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2016. Textgrundlage ist die Ausgabe: Friedrich Schiller: Samtliche Werke, Auf Grund der Originaldrucke herausgegeben von Gerhard Fricke und Herbert G. Gopfert in Verbindung mit Herbert Stubenrauch, Band 1-5, 3. Auflage, Munchen: Hanser, 1962. Die Paginierung obiger Ausgabe wird in dieser Neuausgabe als Marginalie zeilengenau mitgefuhrt. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Anonymer Maler, Schiller liest an geheimem Ort seinen Freunden aus den Raubern vor, wahrend sich die Hascher des Herzogs nahern, 19. Jahrhundert. Gesetzt aus der Minion Pro, 11 pt."
Čtyři povídky ze současného života 7-8 letých sovětských kolchozních dětí. Vyzdvihují samostatnost a rozhodnost i nejmenších dětí, zvyklých spoléhat samy na sebe a toužících uplatnit se při práci dospělých. Seznamují děti se základními vymoženostmi mechanisace socialistického zemědělství a propagují družbu městských dětí s vesnickými. Ukazují na dobrý vliv vžité pionýrské kázně a uvědomělosti a líčí, jak dítě, vychované v socialismu, má hluboký smysl pro spravedlnost, čestnost a soudružské jednání.