Věra Kružíková Bücher

Kniha obsahuje dva autentické deníky a vyprávění tří leningradských občanů a dalších svědků blokády.

Knížka leningradského spisovatele D. Granina "Krásná Uta" jsou cestopisné črty z autorových cest po Německu, Anglii a Japonsku. Granin říká: " Píšu víc o dojmech než o faktech."

Román zachycuje v částečně autobiografickém románě začátek dvacátých let v jihoruském městě, líčí příběh milostného trojúhelníku, ve který se změnilo manželství mladého novináře zásluhou jeho lehkovážné ženy...

Děj tohoto románu se odehrává na estonském venkově, kdy právě se oženivší Andres a Krõõt kupují zanedbaný statek na ne moc úrodné půdě, která je tvořena mnoha močály, jež se potřebují vysušit. Zde zakládají své hospodářství a spolu s ním i rodinu, neboť jaké by to bylo hospodářství bez dětí. Celá kniha pak popisuje několikaletý život této rodiny, přes smrt Krõõt, novou svatbu Andrese s bývalou služkou Mari, dopad těžké nemoci, na kterou umírá několik jejich dětí, až přes dospívání vargamäeské omladiny a jejich pomalý odchod z hospodářství.

Na osudu tří generací rodiny Strogovů vylíčil autor historické změny, které nastaly v Rusku za posledních 100 let až do Velké říjnové socialistické revoluce. Obyvatelé tajgy byli vykořisťováni jednak obchodníky z města, jednak domácími kulaky. Brzy se však mezi nimi začaly šířit myšlenky vědeckého socialismu, neboť na Sibiři bylo mnoho politických emigrantů. A tak se z románu dovídáme o jejich životě a práci. V knize je zachycen i rok 1905 s odrazem rusko-japonské války. Sedláci však musili ještě dlouho zápasit, než Říjnová revoluce osvobodila. Oni sami se zúčastnili bojů proti bílým i proti interventům. Autor kreslí řadu typů sedláků i revolucionářů, vystihl hlavní příčiny i průběh revolučních změn a kromě přírody zachytil i způsob života a zvyky lidí sibiřské tajgy.

Název Graninova románu není jen autorská metafora. Vědci-fyzikové v něm za dramatických okolností létají do bouřkových mračen, aby poznali mechanismus bouřky a naučili se ji ovládat. Granina ovšem nezajímá tolik přímo tento vědecký problém, píše o vědcích proto, že mu nejvíce ztělesňují „hrdiny naší doby“ – svou posedlostí po poznání, elánem a obětavostí, a často i přezíravým postojem k materiálním statkům a výhodám. V příběhu dvou mladých badatelů, nenápadného, houževnatého Krylova a oslňujícího suveréna Tulina, zobrazuje autor nejenom dva odlišné přístupy k vědecké práci, ale dva životní postoje vůbec. Tulin je vyvolenec štěstěny, spoléhající na svůj talent a šarm, ať už jedná s nadřízenými nebo se dvoří ženám. První neúspěch ho však zlomí. Naproti tomu Krylov se prodírá k cíli se zarputilou neústupností, neschopen diplomatických tahů a chytrých intrik. Graninův román je sympatický svým moderním duchem, otevřeností, s jakou mluví o zákulisí vědeckých ústavů i o soukromých dramatech hrdinů. (Popis u 2. vydání z roku 1972.)