Ludmila Zapletalová Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako „snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské“ a jejího autora nazval „českým Andersenem“. Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné. Čtenářsky i posluchačsky stále přitažlivé zůstávají postavičky malých hrdinů, broučků a berušek, které při všech svých světlých stránkách nejsou zbaveny pravdivých lidských vlastností. Spolehlivým průvodcem Broučků jsou ilustrace národního umělce Jiřího Trnky, které přes časový odstup od svého vzniku na počátku čtyřicátých let nic nepozbyly ze svého půvabu.

Boxen, Fußball, Tennis, Karate, Rugby und vieles mehr: Dieser Band macht mit über 50 populären und noch zu entdeckenden Sportarten bekannt

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.

Osmý díl představuje 18. a 19. století, bohatě členěné období sahající od rokoka po poimpresionistické malířství. V Evropě umění vstoupilo do moderní doby, uvolnila se pouta nejrůznějších konvencí, rozšířily možnosti reagovat na soudobé proměny. V 18. stol. zaujal malíře každodenní svět lidí i věcí; klasicista David a romantikové Géricault a Delacroix ztvárnili velké události doby; Courbetův, Milletův a Daumierův realismus zobrazil obyčejného člověka a jeho prostředí. Rozvíjela se krajinářská malba, impresionismus; van Gogh odkryl výrazové možnosti barvy, Cézanne její kompoziční možnosti. Výklad o hlavních proudech výtvarného umění v Evropě doplňuje zajímavá stať o koloniální architektuře Latinské Ameriky. Značná pozornost je věnována francouzskému malířství 19. stol., samostatné studie F. Goyovi a E. Manetovi.