Kamila Jiroudková Bücher

Hans Fallada (1893 – 1947) gehört zu den großen deutschsprachigen Erzählern des zwanzigsten Jahrhunderts. Sein Roman «Kleiner Mann – was nun?» wurde in zwanzig Sprachen übersetzt, mehrfach verfilmt und machte ihn weltberühmt. Zu seinen bekanntesten Romanen zählen außerdem «Bauern, Bonzen und Bomben», «Wer einmal aus dem Blechnapf frißt» und «Wolf unter Wölfen». Jahrzehnte nach seinem Tod wurde Hans Fallada mit «Jeder stirbt für sich allein» überraschend international noch einmal zum Bestsellerautor. Sein Werk erlebte eine Renaissance.

Ein Klassiker der literarischen Moderne ›Berlin Alexanderplatz‹ gehört neben dem ›Ulysses‹ von James Joyce und ›Manhattan Transfer‹ von John Dos Passos zu den bedeutendsten Großstadtromanen der Weltliteratur. Erstmals 1929 im S. Fischer Verlag erschienen, erzählt der Roman die bewegende Geschichte des Franz Biberkopf, der nach seiner Entlassung aus dem Gefängnis in einen Strudel aus Verrat und Verbrechen gerät. Darüber hinaus aber erzählt der Roman auch vom Berlin der zwanziger Jahre und findet zum ersten Mal in der deutschen Literatur eine eigene, ganz neue Sprache für das Tempo der Stadt. Mit einem Nachwort von Moritz Baßler und Melanie Horn

Eine vergnügliche Abrechnung Als „großen epischen Spaß“ haben Leser und Kritik „Die Aula“ gefeiert. Robert Iswall, der plötzlich eine Abschiedsrede halten soll, weil die Arbeiter- und Bauernfakultät geschlossen wird, kramt in Erinnerungen. Hinter den Anekdoten aus der Studentenzeit in den fünfziger Jahren machen sich bald beunruhigende Fragen bemerkbar. Unversehens werden seine persönlichen Reminiszenzen zur Geschichte einer ganzen Generation, die kritisch zurückblicken muß, wenn sie weiterkommen will. Der Humor und die Ironie, mit denen die „Lebenserinnerungen eines jungen Mannes“ erzählt werden, haben den Roman zu seinem großen anhaltenden Erfolg geführt. Hermann Kants Roman „Die Aula“, in 15 Sprachen übersetzt, zählt zu den Klassikern der DDR-Literatur und gehört zu den Büchern, die man kennen muß: Ein „Geschichts- und Geschichtenbuch“ über die Anfänge des anderen deutschen Staates, ohne die man sein Ende nicht zu verstehen vermag.

Tři psychologické novely situované do německého maloměsta 19.století. První dvě líčí teskný příběh nenaplněné první lásky, třetí je rozmarným vylíčením šťastné lásky a zároveň seznámením s životem potulných komediantů – loutkařů. Krásný jazyk novel spolu s líbeznými ilustracemi. Prémie 15. ročníku edice Máj.

Strittmatters berühmter Roman über die tragischen und komischen Konflikte eines Jungen in der Nachkriegszeit Mit tiefem Mißtrauen beobachtet Tinko den fremden Mann, der eines Tages im Dorf auftaucht. Er ist ein „Heimkehrer“, einer, der gerade aus der Kriegsgefangenschaft entlassen wurde. Tinko soll „Vater“ zu ihm sagen, aber für ihn bleibt er der „Heimkehrer“. Und Tinkos böse Ahnungen bestätigen sich: Mit dem Heimkehrer kommt Unfriede und Streit. Er nennt Großvaters 50-Morgen-Hof eine Knochenmühle und will, daß Tinko in die Schule geht statt aufs Feld.

Román, přepracovaný východoněmeckým literárním vědcem G. Casparem, představuje původní koncepci autorovy knihy Železný Gustav, jež vyšla česky r. 1941 se závěrem vynuceným nacisty. Jde o sociální fresku, která zabírápolovinustoletí a líčí pohnuté životní osudy rodiny berlínského drožkáře, jenž uplatňuje ve svém podniku i rodině kasárenského ducha v době, kdy císařství přestalo existovat. Kniha s antimilitaristickým a protiprušáckým zaměřením.

Svazek obsahuje román Toužení soužení (1888) a novelu Schach von Wuthenow (1883). Román Toužení soužení, zasazený do sedmdesátých let 19. století, zachycuje příběh lásky zmařené společenskou nerovností obou partnerů. Berlínský baron a císařský nadporučík se zamiluje do prosté žehlířky a marně se vzpírá a nakonec se nedovede vzepřít rodovým tradicím, vztah se rozpadá a oba milenci vstupují do společensky rovných, avšak citově již oslabených manželství. Novela Schach von Wuthenow líčí duševní konflikt pruského důstojníka, který svedl nehezkou šlechtickou dívku a nedovede překonat posměch přátel pro její tělesné nedostatky.

Eckermannovy Rozhovory s Goethem jsou neobyčejně cennou knihou pro poznání osobnosti a díla velikého německého básníka. Zahrnují úsek devíti let Goethova stáří a ukazují nám básníka v celé šíři zájmů uměleckých, filosofických, náboženských, přírodovědeckých i kulturně společenských. Goethe tu rozvíjí myšlenky, které jsou plodem jeho celoživotních zkušeností a praxe a které můžeme pokládat za jeho celoživotní odkaz. V celém, nezkráceném vydání, doprovázeném doslovem k českému čtenáři, vychází zde Rozhovory po prvé.

Široce založený román z doby (1923), kdy Německo stálo na samém pokraji hospodářské záhuby v době inflace. Autor živě zobrazuje všední i výjimečné okamžiky v životě lidí a představuje bohatou galerii velkoměstských typů. Nositeli děje jsou bývalý důstojník a rodina venkovského statkáře.

Třetí díl dobrodružství Old Shatterhanda (zde samozřejmě pod jménem Kara ben Nemsí) v jeho boji proti lovcům otroků v povodí Nilu – s odbočkou do dřívějšího dobrodružství v Kurdistánu, v němž vystupuje i Hádží Halef Omar.