Květuše Hyršlová Bücher

Soubor povídek obsahuje zhruba tu část díla, jež vyšla ještě za jeho života, a tedy to jediné, co autor sám připravil do tisku. Setkáváme se tu s velmi odlišně vyhraněným stylem drobných próz mladšího období, shrnutých v útém cyklu Rozjímání (knižně poprvé 1912) a vzácných mimo jiné i proto, že Kafka většinu svých raných próz spálil. Dále jsou tu dvě vývojově a umělecky významné povídky Ortel (1915) a Proměna (1916), cyklus Venkovský lékař (1919) a povídka V kárném táboře (1919). Svazek uzavírá cyklus Umělec v hladovění (1924).

Zamyšlení nad jedním literárním proudem, apokalypsou a cestou člověka Nejnovější knížka známé české germanistky je završením její celoživotní práce a zároveň úvahou o poselství literatury a smyslu života, jakýmsi vyznáním určeným čtenářům. Hluboká znalost německé literatury, doba končícího starého tisíciletí a autorčina osobní situace daly vzniknout práci o tom směru v německé literatuře, který vyjadřuje pocity zmaru nad koncem jednoho světa a nemožnosti najít pozitivní východisko. Kniha, jejíž druhá část přináší literárně vědecký profil autorky a její kompletní bibliografii, je zajímavou studií pro znalce německé literatury, případně i inspirujícím studijním materiálem.

Jeder Versuch, ins Schloß zu gelangen, mißlingt; so bleibt es nah und fern zugleich; seine Hierarchie fordert Gehorsam, aber die Weisungen bleiben dunkel und unverständlich. ”Dieses Dorf ist Besitz des Schlosses, wer hier wohnt oder übernachtet, wohnt oder übernachtet gewissermaßen im Schloß. Niemand darf das ohne gräfliche Erlaubnis.“ ”Alles, was über dieses Buch gesagt werden kann, ist nur tastendes Nebenher. Man muß es selbst nachlesen, Zeile für Zeile, wie hier aus einem oft lieblichen Zusammensein von Ironie und Pietät die drohende Strenge des letzten Gerichts auftaucht.“ Hans Sahl

In der Fremde leben Eine Studentin der Orientalistik reist in die Türkei, um Material für ihre Dissertation über einen geheimnisvollen Orden zu sammeln. Doch so freundlich sie aufgenommen wird und so sehr sie versucht, Umgangsformen und Spielregeln zu beachten – sie stößt auf Schweigen. Ausgehverbote und Verhaftungen lassen sie begreifen, daß die Wirklichkeit wenig gemein hat mit ihren märchenhaften und mystischen Vorstellungen. Sie beginnt, Realitäten wahrzunehmen, und ahnt, warum manches im verborgenen geschehen muß.

Die Geschichte folgt dem alten Zipper, der seine Söhne Arnold und Cäsar zu Genies erziehen möchte, jedoch scheitert. Während Cäsar im Krieg schwer verletzt wird und stirbt, entwickelt sich Arnold, der kein Genie ist, zu einem bescheidenen Sologeiger und später zu einem Filmredakteur. Seine unglückliche Ehe mit der Schauspielerin Erna, die in Berlin zum Filmstar aufsteigt, führt zu Spannungen und Entfremdung. Arnold unterstützt sie trotz ihrer Untreue, während er selbst als Musikclown im Varieté endet, was das tragische Schicksal der Familie Zipper widerspiegelt.

Satirický román, v němž švýcarský spisovatel a lékař v groteskních obrazech líčí průběh jednoho módního výzkumu na švýcarské klinice.