Jiří Hanuš Bücher

Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury. Publikace si klade za cíl kulturní analýzu univerzitního prostředí, přičemž jejím hlavním analytickým nástrojem je pojem „mýtus“. Autoři chápou mýtus jako kulturní jev spojující současnost akademické sféry s minulostí a jako archetyp ve smyslu psychologie Carla Gustava Junga. Mýtus je podle autorů pevně vázán na symboly, rituály, hierarchické znaky a tradice nejrůznějšího druhu. Kniha představuje americkému a západoevropskému čtenáři univerzitní kulturu vlastní tzv. humboldtovskému okruhu akademické tradice, přičemž v centru pozornosti stojí prostředí českého vysokého školství ve srovnání se situací v Německu, Polsku, Rakousku a dalších zemích. Významným aspektem je proto charakteristika středoevropských univerzit, které prošly ve 20. století diskontinuitním vývojem. Specifikem knihy je preference náhledu akademické kultury převážně z pozice ne- metropolitních vysokých škol vzniklých v 19. a 20. století. Autoři pojali svou knihu historicky, ale nebrání se významným aktualizacím. Zajímá je zejména rozpor mezi humboldtovským ideálem a „akademickým kapitalismem“, hledání univerzitní jednoty v rámci diverzifikačních tlaků, tendence k oslabování univerzitních svobod a různé podoby univerzitní samosprávy. Autoři se pokouší svou publikací vyvolat debatu nejen v historických kruzích, ale také u zájemců napříč univerzitní komunitou.

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.

Druhý svazek rozsáhlého díla o řecké mytologii představují syntézu autorova bádání v tomto oboru.

Předkládaná kniha obsahuje 250 dopisů, které Jan Zahradníček napsal z vězení své ženě Marii. Vypovídají o zápase víry s beznadějí, vůle s rezignací, mísí se v nich prožitky, dojmy, sny, nálady. Dočítáme se o zoufalství člověka, který byl násilně vzdálen od svých blízkých, mezi řádky tušíme drama básníka, který musí své básně potajmu zaznamenávat nebo uchovávat v paměti. Je to však v prvé řadě příběh lásky, již nedokázalo oslabit ani devět let odloučení. To vše činí z těchto dopisů jedinečný celek, který se bezpochyby zařadí mezi nejobdivovanější korespondenční soubory v dějinách českého písemnictví.

Svět na 151 mapových stranách s trojrozměrným zobrazením terénu. Pestrobarevné obrazové strany zachycují pozoruhodný svět přírodních útvarů, rostlin, zvířat i lidí. Poutavě psané profily všech nezávislých států obsahují i základní statistické informace. Plný rejstřík obsahuje více než 80 000 zeměpisných názvů. Obsah: 1. Příběh planety Země 2. Svět na mapách 3. Státy světa 4. Místopisný přehled

Kniha není vyprávěním pouze muzikologickým, ale plnokrevným svědectvím moudrého muže neomylného citu, mimořádně vnímavého, jenž užívá života a k okolnímu světu přistupuje se snahou porozumět všem zdánlivým či skutečným paradoxům uplynulého století. Na otázky Jiřího Hanuše o Leoši Janáčkovi, o české hudbě a o rodící se české identitě odpovídá Miloš Štědroň poutavě a stěží napodobitelným způsobem. Jeho myšlenky mají spád, jsou řazeny v rychlém sledu za sebou, jako by byly zachyceny bezděčně při soukromém rozhovoru. Tím je překlenut prostor mezi odborným jazykem a jazykem běžného života.

Kniha popisuje činnost tzv. Skryté církve v Československu za dob komunismu. Zaměřuje se na Felixe M. Davídka, který jako jeden z prvních založil tajné skryté společenství, jež nazval Koinótes.

Holanďan Ian Buruma patří mezi autory, kteří se zabývají zásadními náboženskými a kulturními problémy dneška. Jeho kniha Vražda v Amsterodamu s podtitulem Smrt Thea van Gogha a meze smířlivosti (česky vyšla v nakl. Academia, Praha 2010), vyvolala prudkou diskusi v západní Evropě i ve Spojených státech, kde autor působí jako univerzitní profesor. V tomto svazku edice Quaestiones quodlibetales naleznete tuzemskou debatu nad Burumovou knihou, kterou tvoří kromě rozboru samotného díla také širší komentáře k problémům náboženské tolerance, k teorii multikulturalismu a k sociálně-náboženským změnám evropských společností na počátku 21. století.

Kniha si klade dva stejně významné cíle: oslavit 90. výročí vzniku univerzity a otevřít diskusi o tradicích, podmínkách a perspektivách univerzitního vzdělávání v kontextu českých moderních dějin.

Im Oktober 1977 verhaftet die Polizei in Columbus / Ohio einen Triebtäter, der beschuldigt wird, drei Frauen vergewaltigt und beraubt zu haben. Der 22 jährige Billy Stanley Milligan leistet keinen Widerstand, macht aber einen seltsam verstörten Eindruck. Er wird von den Opfern identifiziert. Der Fall scheint wasserdicht, bis eines Tages der hinzugezogene Psychiater zu Billy ins Zimmer tritt und ihn begrüßt... " ich bin nicht Billy " lautet die Antwort," Ich bin David " Damit beginnt die Entwirrung der komplizierten, schockierenden ,wahren Lebensgeschichte eines jungen Mannes, der an Multipler Persönlichkeit leidet, in dessen Gehirn 24 völlig verschiedene Persönlichkeiten nebeneinander leben.