Emil Walter-Busch Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Wie sind die modernen Geistes- und Sozial-, kurz Humanwissenschaften entstanden, was leisten sie und was nicht? Antworten auf diese Frage liefern historisch detaillierte Rekonstruktionen der Weise, wie die Humanwissenschaften Europas in den verschiedenen Stadien ihrer Entwicklung Erkenntnisfortschritte erzielten und aktuell erzielen. Das Buch skizziert hierzu Entwicklungsgeschichten von je vier Schlüsseldisziplinen der Sozial- und Geisteswissenschaften: Politikwissenschaft, Wirtschaftswissenschaft, Soziologie, Psychologie; Jurisprudenz, Geschichtswissenschaft, Philologie, Philosophie. Elementare Unterscheidungen des Common Sense dienen dabei als Analyseinstrumente und Wegweiser. Kultur- und wissenschaftshistorisch zweckmäßig verwendet, könnten sie den schwindenden Sinn für die Einheit der Humanwissenschaften in der Vielfalt ihrer Stimmen neu beleben. Das Buch plädiert in diesem Sinne für eine Reform und die Neubelebung allgemeinbildender Klassikerstudien.

Oft schon totgesagt, erweist sich die »Frankfurter Schule« als erstaunlich überlebensfähig, ja es gibt Anzeichen dafür, dass sie gerade von einer jungen Generation neu rezipiert und fortgesetzt wird. Das hängt auf der einen Seite sicher mit ihren charismatischen Gründervätern Max Horkheimer und Theodor W. Adorno zusammen, deren Texte und Lehren nie abschließend zu behandeln sind, sondern immer neue Fragen aufwerfen. Auf der anderen aber damit, dass die »Vulkane des Marxismus« keineswegs »erloschen« sind, wie noch Niklas Luhmann vermutete. Höchste Zeit also für eine neue, gut lesbare, erstaunlich kompakte und auch an ein junges Publikum gerichtetet Geschichte der »Kritischen Theorie«, wie sie nun endlich der Adornoschüler Emil Walter-Busch im großen zeithistorischen Zusammenhang, aber kenntnisreich bis ins Detail vorlegt.

Betr. Basel-Stadt und Basel-Landschaft, S. 304-313.

Völuspá, čiže Vedmina pieseň, patrí k piesňam staroislandskej zbierky poézie nazývanej staršia alebo básnická Edda. Piesne Staršej Eddy patria k najstarším pamiatkam severského písomníctva.

Die nach 1220 von Snorri Sturluson verfasste »Jüngere Edda« oder »Prosa-Edda« ist ein Lehrbuch für die altisländischen Dichter, die sogenannten Skalden. Sie werden anhand vieler Beispiele mit den Inhalten, den sprachlichen Techniken und metrischen Formen ihrer kunstvollen Poesie vertraut gemacht. Die vorliegende, mit umfangreichem Kommentar versehene Auswahl konzentriert sich vor allem auf die Kapitel, die den Inhalten gewidmet sind. Sie sind als Gesamtdarstellung der nordgermanischen Mythologie bis heute von unschätzbarem Wert.

Ze staré severštiny přeložil a doslovem a poznámkami opatřil Emil Walter. Sedmadvaceti pérovými kresbami a dvanácti původními litografiemi vyzdobil Antonín Strnadel. Sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní. Edda znamená islandsky prababička a toto slovo mohlobýt použito s významem prazáklad skaldské poesie. Obsah: - Píseň o Völundovi (Völundarkviða) - Píseň o Helgovi, synu Hjörvardovu (Helgakviða Hjörvarðssonar) - První píseň o Helgovi, Hundingobijci (Helgakviða Hundingsbana I) - Druhá píseň o Helgovi, Hundingobijci (Helgakviða Hundingsbana II) - O smrti Sinfjötlově - Grípova věštba (Grípisspá) - Píseň o Reginovi (Reginsmál) - Píseň o Fáfnovi (Fáfnismál) - Píseň o Sigrdrífě (Sigrdrífumál) - Zlomek písně o Sigurdovi (Brot af Sigurðarkviðu) - První píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða I) - Krátší píseň o Sigurdovi (Sigurðarkviða inn skamma) - Brynhildina cesta do pekel (Helreið Brynhildar) - Zánik Niflungů - Druhá neboli stará píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða II) - Třetí píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða III) - Oddrúnin nářek (Oddrúnargrátr) - Píseň o Atlovi (Atlakviða) - Grónská píseň o Atlovi (Atlamál in grænlensku) - Gudrúnino popouzení (Guðrúnarhvöt) - Píseň o Hamdirovi (Hamdismál) - Píseň o Grottu (Grottasöngr)

Jde o příběh z Rejkjavíku.Na pozadí v dálce výbuch sopky a šest dnů trvající viditelný sloup ohně. Ve městě se rozšířil nebezpečný virus chřipky. V příběhu vystupuje několik kamarádů, kteří spolu v mládí studovali.

Staroseverské ságy norsko-islandského původu.

Mýty o ledové době a prvním člověku Druhá, volně navazující část, díla - Den lange rejse (1908-1922, Dlouhá cesta), vrcholné autorovo dílo, šestidílný románový cyklus, ve kterém Jensen popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století a vyjádřil v něm svůj názor, že nordická rasa, jako nejdokonalejší část lidstva, je kolébkou evropské kultury. Zároveň v něm popsal svou tezi vycházející ze sociálního darwinismu, že vývoj lidstva se odehrává v boji s přírodou. Cyklus se skládá z těchto částí (seřazeno chronologicky podle doby děje, nikoliv podle doby vzniku)

Rozsáhlá povídka, vyprávěná z pohledu smrti reflektuje smysl a hodnotu našich činů z hlediska nebytí. Existenciální dílo se zabarvením novoromantické mystiky ve kterém autorka novým způsobem zpracovala prastarou švédskou legendu o vozkovi, který celý rok musí jezdit světem a sbírat dušezemřelých. Na konci roku si může najít svého nástupce mezi hříšníky, kteří o silvestrovské noci zemřou. A jeden takový hříšník, David Holm, alkoholik a tyran vlastní rodiny leží na hřbitově, zbitý do bezvědomí svým kumpánem. Ve snové vizi mu proběhne před očima celý jeho nedůstojně prožitý život. Těsně před půlnocí, když se už zdá, že ho nic neochrání před údělem vozky smrti, mu v posledním okamžiku podá pomocnou ruku sestra z armády spásy a navrací ho k řádnému životu.

Die Geschichte des kleinen Postbeamten Benoni ist ein feinfühliger und realistischer erzählter Nordlandroman des norwegischen Nobelpreisträgers: eine »Synthese von edler Einfalt und äußerstem Raffinement«. Gunar Ortlepp im ›Spiegel‹ Der reiche Handelsmann und ungekrönte König des Ortes, Ferdinand Mack, hat aus einer Laune heraus beschlossen, aus dem kleinen Postbeamten Benoni Hartvigsen einen wohlhabenden Kaufmann zu machen. Ein Bestandteil des Planes ist die Verlobung mit Rosa Barfod, die früh zu erkennen gibt, dass Benoni nicht ihre eigene Wahl ist. Eine ernste Krise zwischen den Verlobten steht bevor, als Rosas Jugendfreund Nikolai Arentsen nach beendetem Studium in seine Heimat zurückkehrt. Hamsun macht in ›Benoni‹ seelische Vorgänge sichtbar, die diesem Nordlandroman psychologisch-realistische Tiefe verleihen.

Mistrně vyprávěný příběh otcovské lásky prostého venkovana, který nevýslovně miluje svojí dceru, vlivem jejího zblouznění se pomátne na rozumu a pokládá se za „císaře z Portugalie". Dcera přijímá otcovu lásku jako samozřejmost, nedovede ji ocenit, a nakonec svého otce na mnoho letopouští. Nezměrná láska pomateného otce ji však nakonec vrací na její místo mezi lidi, v jejichž středu vyrostla a k nimž i přes své chvilkové zakolísání stále patří. Vedoucí myšlenkou celého díla, prozařující osudy mnoha jeho hrdinů, vykreslených s hlubokou láskou a porozuměním, je požadavek dobra, obětavosti a lásky k člověku, zejména k člověku ponižovanému a trpícímu.

Soubor severských povídek-pověstí z dávných dob pohanského Švédska a křesťanského Norska. Obsahuje: Kde stará Kungahälla stávala -- Lesní královna -- Sigrid Storraada -- Astrid -- Fredkulla -- Královna na Ragnhildsholmu.

Selma Lagerlöf hat ihre „Christuslegenden” auf einer Palästinareise im Jahre 1899/1900 gesammelt und zusammen mit Erzählungen von ihrer geliebten Großmutter niedergeschrieben. Dank ihrer bildhaften Sprache ist es ihr gelungen, Geschichten der Bibel zu einem poetischen Erlebnis zu machen. In den „Christuslegenden” geht es um einfache Menschen, die Jesus begegnen, ohne von seiner Bedeutung als Sohn Gottes zu wissen, das Besondere an ihm und die von ihm ausgehende Kraft aber dennoch spüren. Die Legenden handeln vom Glauben, von der Barmherzigkeit, der Liebe und den Wundern.