Eva Šimečková Bücher

Winston Smith, ein einfaches Mitglied der diktatorischen Staatspartei, arbeitet im Ministerium für Wahrheit, wo er die Vergangenheit im Sinne der Regierung umschreibt. «Der große Bruder» überwacht alle Bürger, jeder Widerstand gegen das System wird streng bestraft. Winston jedoch sehnt sich in seinem Innersten nach echter Wahrheit – und nach Liebe. Trotz aller Verbote beginnt er eine Beziehung mit seiner Kollegin Julia und träumt sogar davon, sich gegen die Partei aufzulehnen. Doch aus dem Überwachungsstaat gibt es kein Entkommen ... Die berühmte Dystopie von George Orwell, neu übersetzt von Karsten Singelmann.

Pátranie po našom pôvode je vzrušujúce ako napínavá detektívka. Čím viac vieme o našej minulosti, tým viac otázok sa vynára, no príbeh o našom pôvode predsa len dostáva čoraz presnejšie črty. V závere knihy sa Leakey venuje novým teóriám o tom, ako a prečo ľudia vyvinuli sociálne organizovanú spoločnosť, odkiaľ sa vzalo umenie a jazyk, kde sa vzalo to najľudskejšie, čo vlastníme - naše vedomie.

Jedna z nejlépe hodnocených knih o dějinách filosofie. Autor provádí čtenáře neopakovatelným způsobem dějinami západní filosofie od Descarta po Wittgensteina, přičemž se soustředí převážně na způsob, jakým byly jednotlivé myšlenkové koncepce utvářeny, nikoli na jejich pouhý výklad či popis. Scrutonovy dějiny filosofie, podobně jako celé jeho rozsáhlé dílo, vynikají myšlenkovou originalitou, přehledností a čtivostí. Dotisk v roce 2000.

Podnázev knihy: 50 propozic o prosperitě, rovnosti a svobodě Monografie zkoumá ekonomické, politické a kulturní dimenze kapitalismu. Obsah: Ekonomický vývoj. Vývojová stadia. Vývojové stupně hospodářství. Ekonomické systémy. Ekonomický růst. Prognózy. Hospodářská rovnováha.

V listopadu 1992 se slovenský a český národ rozloučil s Alexandrem Dubčekem, jehož tragická smrt symbolizovala konec společného státu Čechů a Slováků. Dubčekův životní příběh je prostý, protože v něm nejsou žádná tajemství; žil podle svého přesvědčení a věřil ve své ideály. Zároveň je jeho příběh neobyčejný, neboť se stal symbolem a spolutvůrcem Pražského jara 1968 a proměny společnosti v letech 1989-1992. Narodil se v roce 1921 v Uhrovci a dětství prožil v Kirgizii. Na konci války se zapojil do Slovenského národního povstání, věříc v sociálně spravedlivou společnost. I když se nevyhnul omylům, vždy se snažil napravit je dalšími činy. Jeho úspěchy a porážky formovaly jeho politické postoje a charakter. Dubček nepodlehl svodům moci a věřil v tvořivé schopnosti lidí. Politika pro něj byla službou lidu a národu. Kniha jeho vzpomínek dokumentuje tento přístup. Pražské jaro 1968 je ve světě známé, a snad Dubčekova autobiografie pomůže překonat malicherné snahy o hledání stínů minulosti, aby se ukázala skutečná velikost tohoto historického okamžiku.

Publikace je věnována problematice rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích, a to nejen z pohledu českého práva, ale i mezinárodního práva a práva Evropské unie. Výklad právní úpravy je doplněn především judikaturou Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR. V publikaci jsou definovány pojmy jako přímá a nepřímá diskriminace, obtěžování a sexuální obtěžování, jsou popsány výjimky ze zásady rovného zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Jednotlivé kapitoly pojednávají o zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích na základě pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, rasy a etnického původu, víry a náboženského přesvědčení a dále vzhledu zaměstnance. Publikace je určena širší právnické i neprávnické veřejnosti, zejména soudcům a advokátům, ale i zaměstnavatelům a zaměstnancům, kteří jsou nerovným zacházením a diskriminací ohroženi.

Monografie je zaměřena na nežádoucí chování na pracovišti, která zasahují do osobnostních práv zaměstnance, tedy monitorování, chráněné oznamování (whistleblowing), diskriminaci a šikanu. Vychází z národní i unijní právní úpravy, mezinárodního kontextu lidskoprávních úmluv a zejména z judikatury českých i evropských soudů. Autorka nejprve vymezuje, jakou míru soukromí má zaměstnanec zákonem zajištěnou na pracovišti a jaké možnosti a limity má zaměstnavatel při monitorování zaměstnanců. Nová právní úprava chráněného oznamování poskytuje oznamovatelům, především zaměstnancům v soukromém i veřejném sektoru možnost bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních či externích mechanismů. Dále se autorka zabývá zásadou rovnosti a zákazem diskriminace v pracovněprávních vztazích a zjišťuje, zda právní úprava poskytuje zaměstnancům dostatečnou ochranu před nerovným nebo diskriminačním jednáním ze strany zaměstnavatele a zda § 10 antidiskriminačního zákona zajišťuje v řízení před soudy skutečnou a účinnou právní ochranu. Závěrečná část knihy je věnována pracovněprávním aspektům šikany na pracovišti, jako je mobbing či bossing. Autorka zkoumá, zda je zaměstnanec před šikanou na pracovišti dostatečně chráněn, jak lze mobbery účinně postihnout a konečně zda, případně v jaké výši bude zaměstnavatel povinen k náhradě škody, která byla šikanou zaměstnanci způsobena.