Růžena Dostálová Reihenfolge der Bücher

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3./začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Kavafis ist einer der rätselhaftesten Dichter dieses Jahrhunderts und einer der größten. Nacht für Nacht zog er in Alexandria von Taverne zu Taverne um in den Körpern einen Abglanz der Schönheit antiker Statuen zu finden: ein Jäger der Sinne und der Sänger der homoerotischen Liebe.

Stál-li epik Homér v 8. století př. n. l. u počátků řecké a vlastně i evropské literatury, stojí v 5. století n. l. na jejím konci epik Nonnos z Panopole píšící stále týmž jazykem i metrem a nacházející inspiraci v obrovském pokladu řeckého bájesloví. O Nonnovi – stejně jako o řadě autorů této epochy – nelze s jistotou říci, zda byl pohan, či křesťan. Tento fakt ještě umocňoval obdiv k jeho dílu i jeho zatracování. V předkládané monografi i jsou Nonnova Dionysiaka, zřejmě nejrozsáhlejší epické dílo pozdní antiky, poprvé zkoumána z hlediska úlohy, již v něm hrají geografické a mytické pasáže. Prof. Růžena Dostálová (1924) patří k předním českým byzantologům, přednáší novořecký jazyk a literaturu na FF UK v Praze a FF MU v Brně. Kromě řady překladů z antické, byzantské a novořecké literatury je autorkou knih Byzantská vzdělanost (1990, 2003), Antická mystéria (s R. Hoškem, 1997) ad.

Souhrnné zpracování řeckých dějin od antických kořenů až do současnosti.

Osobnost a tvorba židovského a římského historika Josefa Flavia je českému čtenářstvu dobře známa, a to jak jeho dílem Válkou židovskou, tak i románovým zpracováním jeho života od Liona Feuchtwangera. Tento svazek se zaměřuje na dvě menší práce, které, ačkoliv se liší obsahem a literárním časem, společně vypovídají o vzrušené době, kterou Josef prožíval. Drobný spis O starobylosti Židů představuje první historickou polemiku proti římské nadvládě a reaguje na projevy nenávisti vůči Židům v dobové literatuře. Josef adresoval tento spis svému současníkovi Apiónovi z Alexandrie, známému svým antijudaismem, a hájil židovský národ z pohledu jeho starobylého původu, náboženství, zákonodárství a mravů, přičemž demonstroval přednosti židovské kultury. Další historický spis, Můj život, je první dochovanou antickou autobiografií, v níž Josef popisuje své mládí a obhajuje se proti obvinění Jústa z Tiberiady, že zradil své krajany během protiřímského povstání v Galileji. V obou textech zaznamenal množství historicky cenných informací o své době a dějinách židovského národa.

Slovník, jedinečný šíří zpracovaného materiálu, zachycuje asi v 1250 heslech řeckou literaturu v jejím úplném historickém vývoji od Homérovy Iliady (8. stol. př. Kr.) až do současnosti. Přehledné informace o životě a díle řecky píšících spisovatelů i o dílech anonymních z období starověku, raného křesťanství, byzantské říše i novověku jsou doplněny údaji o výslovnosti a transkripci řeckých jmen, o nejvýznamnějších edicích děl, o českých a slovenských překladech a o nejdůležitější odborné české i zahraniční literatuře. Úvodní literárněhistorická studie podává přehledný obraz vývoje celé řecké literatury a jejích základních myšlenkových a uměleckých tendencí. Svazek uzavírá chronologická tabulka, uvádějící do časových souvislostí fakta historická a kulturní až do r. 2005.

Řecko-české vydání souboru devíti homilií, v nichž jejich autor, kappadocký theolog, žijící ve 4. století, Basil z Caesareje, podává výklad starozákonního vyprávění o stvoření světa, obsaženého v první kapitole knihy Genesis.

Výbor z poezie řeckého nositele Nobelovy ceny (1979) Odyssea Elytise (1911-1996), nejvýznamnějšího novořeckého básníka z generace symbolistů a surrealistů 30. let. Ve své poezii, okouzlené sluncem a světlem řecké přírody, Elytis záměrně narušuje tradiční gramatiku a syntaktickou strukturu a sbírky veršů zpravidla doprovází vlastními fotografickými kolážemi.

Korespondence Nikose Kazantzakise s Bohuslavem Martinů. Nikos Kazantzakis, jeho pobyt v Čechách a spolupráce s Bohuslavem Martinů ve francouzském exilu Kristus v díle Nikose Kazantzakise Obsah románu Kristus znovu ukřižovaný Řecké pašije - dvě opery Bohuslava Martinů Korespondence B. Martinů - N. Kazantzakis Libreto londýnské verze opery Řecké pašije Libreto curyšské verze opery Řecké pašije Anglické libreto londýnské verze opery Řecké pašije Anglické libreto curyšské verze opery Řecké pašije Faksimile korespondence