Jitka Křesálková Bücher

Životopis o geniálním vědci, objeviteli penicilínu – Alexandru Flemingovi /1881–1955/.

Kniha představuje jakýsi kalendář lesní přírody od jara do zimy, mající formu dvanácti čísel novin, vytvářených různými dopisovateli - dětmi, lovci, vědci, hajnými - a doprovázených vtipnými rubrikami. 2., rozšířené vydání. 26-002-80

Knížka je rozdělena do 12 oddílů - podle měsíců v roce, každý oddíl obsahuje vyprávění, něco o zvířatech a recepty!!!

Rom, 1700. Atto Melani, Vertrauter des Sonnenkönigs, kehrt in geheimer Mission nach Rom zurück. Der Papst liegt im Sterben, das Schicksal Europas steht auf dem Spiel. Vor dem Hintergrund eines barocken Hochzeitsfests entfaltet sich eine dramatische Verschwörung, die auch Atto Melani in tödliche Gefahr bringt.

Rom im Jahr 1683. Nach dem Tod eines Gastes wird aus Angst vor der Pest eine Herberge unter Quarantäne gestellt. Abbé Melani, ebenfalls Gast, wittert jedoch einen Mord und beginnt mit Hilfe des Küchenjungen, nach dem Täter zu suchen. Der Todesfall zieht ungeahnte Kreise und führt in das Herz politischer und kirchlicher Intrigen, die das Schicksal von ganz Europa bestimmen. Eine fesselnde Kriminalgeschichte und ein farbenprächtiges Sittengemälde jener Zeit, das an erzählerischer Raffinesse kaum zu überbieten ist.

Svazek obsahuje vrcholná díla Tylovy dramatické tvorby z let 1847 až 1850: "Strakonický dudák", "Tvrdohlavá žena", "Jiříkovo vidění", "Lesní panna" (nebyla zařazena báchorka "Čert na zemi", pojatá do kritické edice z r. 1953, o níž se toto vydání opírá). Báchorkové motivy Tylových her jsou zhmotněním krásy a čaromoci české přírody nebo zhmotněním a zpřítomněním lidových revolučních tradic českých dějin a podávají obraz života českého lidu v Tylově době. Lidoví hrdinové jeho her nejsou nikdy hříčkami pohádkových sil, nýbrž jsou sami strůjci svého osudu. Ve svých zápasech se nespoléhají na žádnou "nadpřirozenou" pomoc, nýbrž jsou v nich silní právě svou láskou ke krásné České zemi, svým zakotvením v revolučním odkazu svého lidu

Kniha japonského lékaře líčí otřesné osobní zážitky při pohromě, způsobené svržením atomové pumy na Nagasaki. Vypráví o ztrátách lidských životů, o obětavé a z velké části marné práci sboru lékařů a ošetřovatelek, o tragických následcích radioaktivního záření. Závěr jevěnován náboženským úvahám, jimiž se katolický autor, postižený zhoubnou leukemií, loučí se životem.