Radka Fialova Bücher

Arbeiten zur Kirchengeschichte first began publication in 1925 and can claim to be one of the most tradition-rich historical book series. It presents research on the history of Christian churches and dogmas through the ages but also publishes papers on related disciplines such as archeology, history of art and literary studies. One of the series' leading features is its consistent striving to combine historical-methodical precision with systematic contextualization of each examined topic. In recent years the series has increasingly publishedstudies on themes relating to the history of Christian culture and ideas, viewed within a methodically open perspective on the history of Christianity.

"Chci se učit jezdit" - takové dětské přání postaví mnoho rodičů před nelehké rozhodování. V této knize naleznou oni i jejich děti, nadšené pro tak ušlechtilý sport, nespočet rad a podnětů, tak nezbytných k poznání všeho, co souvisí s jezdectvím a porozuměním životu koní. Kniha uvádí čtenáře do problematiky lehkou a přípustnou formou, jejíž nedílnou součástí je dokonalý obrazový doprovod. Témata: - Chování a "řeč" koní - správné zacházení s koňmi - Učit se jezdit - ale kde a s kterými koňmi? - Vybavení - potřebné a užitečné - Základní pravidla ježdění - pomůcky, cviky a první skoky - Zábava s koňmi - s koňmi na cestách a nejkrásnější hry s nimi - Vlastní kůň - náklady, péče a alternativy - Soutěže - jezdecké odznaky a turnaje

Hluboké myšlenky doplněné náladovými fotografiemi. Výbor sentencí světoznámého spisovatele a básníka, autora řady románů i povídek.

Výběr Senecových textů z knihy "Slova tesaná do mramoru" sestavila Radka Fialová.

Edice Světová náboženství. Studie významného kulturologa o třech obrazech smrti ve starém Egyptě. Drobnější, ale nesmírně poutavá publikace z pera významného egyptologa a historika kultury Jana Assmanna (*1938) se zaměřuje na chápání smrti ve starověkém Egyptě. V přehledném výkladu doplněném četnými literárními i obrazovými doklady zkoumá tři aspekty neboli „obrazy smrti“: smrt jako nepřítel, smrt jako návrat do mateřského lůna a smrt jako tajemství. Další část jeho studie je věnována kulturnímu významu písma a lidské paměti. Assmanův osobitý přístup přitom nemůžeme vnímat bez kontextu, který považuje vědomí naší smrtelnosti za významný „generátor kultury“, téma, s nímž se musí vyrovnat každé lidské společenství. Assmannova studie je doplněna příspěvkem Thomase Macha nazvaným „Smrt a truchlení v kulturologické perspektivě“.

Tématem knihy je recepce Bible u jednoho z nejvý­znamnějších křesťanských apologetů 2. století, Justina zvaného Filosof či Mučedník. Úvodní kapitoly se věnují jeho životu a dílu, a rovněž kontextu apologetické lite­ratury 2. století, který je pro jeho dílo neodmyslitelný. Autorka se snaží zachytit Justinův význam v jeho době i jeho vliv na další křesťanské myslitele: autora evange­lijní harmonie Tatiana, „hereziologa“ Eirénaia z Lyonu či apologetu a teologa Tertulliana. Jakožto svědek Bible kolem poloviny 2. století je Justin významnou posta­vou – zachovalo se od něj poměrně rozsáhlé dílo, které obsahuje více než 300 citací z hebrejské Bible ve znění Septuaginty. Kromě toho u něj pod názvem „vzpomínky apoštolů“ najdeme řadu odkazů na Ježí­šovy výroky a narativní látky z evangelií. Jak vnímal Bibli tento vzdělaný muž, který si křesťanskou víru zvolil jako „pravou filosofii“? Nakolik významným impulsem pro formování kánonu byla polemika proti Markiónovi a gnostickým výkladům Písma? Závěrečná kapitola se věnuje prvnímu křesťanskému výkladu Žalmu 22 v jednom z Justinových nejznámějších děl, Dialogu se Židem Tryfónem.