Rudolf Vápeník Bücher

Die Sternstunden der Menschheit, die historischen Miniaturen, wie Zweig sie bezeichnete, schildern dramatische Begebenheiten im Leben einer historischen Persönlichkeit, deren Auswirkung die Geschichte der Menschheit beeinflußt haben.

Hra, v níž je motivu staré čínské legendy o rozřešení sporu o dítě mezi dvěma ženami pomocí křídového kruhu užito v novodobém prostředí Gruzie, procházející složitým procesem přerodu uprostřed revoluce a kontrarevoluce. Osou děje je spor o půdu, který je symbolizován sporem o dítěmezi dvěma ženami, představitelkami revolucí sražené a na její místo nastupující lidové vrstvy.

Sedmdesát pět drobných, k současnosti a člověku v ní výrazně pointovaných historek filozofického rázu.

Děj se odehrává v koncentračním táboře, z něhož uprchne sedm vězňů. Dozorci pro ně v táboře připraví kříže, pro každého jeden. Šest uprchlíků je chyceno a pověšeno na kříže, sedmému se podaří uprchnout. Kniha chce upozornit na to, že je možné vyhrát nad fašismem. Číslo sedm je zde také symbolické. Má upozornit na sedm dní, během kterých byl stvořen svět.

Příběh markytánky, zvané Matka Kuráž, a jejích dětí, pro které třicetiletá válka znamená život, ale zároveň i smrt. Až do samého konce hry Kuráž nepochopí, že válka je jejím nepřítelem. Základní dílo Brechtova epického divadla vychází v překladu Rudolfa Vápeníka v edici D jako 63. svazek.

Das Stück, eine Parabel, zeigt am Einzelfall des Mädchens Shen Te das allgemeine Gesetz dieser Welt auf, daß es unmöglich ist, »gut zu sein und doch zu leben«. Drei Götter durchwandern die Welt auf der Suche nach einem guten Menschen. Sie wollen das Gerücht Lügen strafen, wonach die wirtschaftlichen Bedingungen auf Erden zu unerträglich seien, als daß die Menschen die Gebote der Götter zu befolgen vermöchten.

Das Schauspiel Leben des Galilei wurde 1938/39 im Exil in Dänemark geschrieben. Die Zeitungen hatten die Nachricht von der Spaltung des Uran-Atoms durch den Physiker Otto Hahn und seine Mitarbeiter gebracht. Die Uraufführung der ersten Fassung des Stückes erfolgte 1943 am Schauspielhaus Zürich, die der zweiten Fassung 1947 in Beverly Hills (Coronet Theatre). »Das Leben des Galilei wird vermutlich neben der Heiligen Johanna der Schlachthöfe und dem Kaukasischen Kreidekreis und einigen Stücken Lyrik Brechts größten Anspruch auf Unsterblichkeit begründen.« W. E. Süskind