Lima Barretos Werk beschäftigt sich hauptsächlich mit sozialer Ungleichheit, Rassismus und politischen Ereignissen in Brasilien und verwandelt seine persönlichen Erfahrungen mit Vorurteilen und inneren Kämpfen in starke literarische Motive. Seine Romane bieten eine kritische Perspektive auf die Gesellschaft und ihre politische Landschaft, oft mit Charakteren, die mit ihren eigenen Illusionen und gesellschaftlichen Zwängen ringen. Obwohl er zu Lebzeiten nicht vollständig anerkannt wurde, zeugen seine Schriften heute als bedeutendes Zeugnis seiner Zeit und der menschlichen Verfassung.
Ein unterhaltsamer, fesselnd erzählter Roman, der sich zwischen Satire, Humor und Tragik bewegt und zur gleichen Zeit eine Veranschaulichung des Grillparzerschen Verdikts über Nationalismus ist: Von der Humanität über die Nationalität zur Bestialität. Ein Werk der Weltliteratur von grosser Aktualität, der Klassiker aus Brasilien.
Policarpo Quaresma, brazilská odlika proslulého Dona Quijota, je muž na sklonku 19. století horlivě usilující o povznesení své země a využití jejích opomíjených možností. Jeho ušlechtilé snahy se však nejen míjejí účinkem, ale opakovaně tohoto buditele přivádějí do nesnází: postupně je penzionován, přichází o majetek a nakonec je pro svého domněle odbojného ducha popraven. V tomto dnes již klasickém latinskoamerickém románu, knižně vydaném roku 1915, Lima Barreto (1881–1922) demaskuje ideologické snahy o vytváření kašírovaného obrazu země a podrobuje kritice politiku založenou na vojenské síle, v postavě Policarpa Quaresmy pak vytváří jímavý portrét nepraktického vizionáře, který se ocitl v nezadržitelném soukolí moderní doby. S přihlédnutím k staršímu překladu Jarmily Vojtíškové přeložila Šárka Grauová. Doprovodnou studii napsala a kalendárium sestavila Šárka Grauová.
Román o novodobém brazilském Donu Quijotovi je dílem brazilského romanopisce, povídkáře a fejetonisty. Do starosvětského prostředí brazilského hlavního města na sklonku století je zasazena tragikomická postava idealistického vlastence, který chce napravovat zaostalost a zuboženost Brazílie a jejího lidu, přičemž jeho snaha ztroskotává na jeho nedostatečných odborných znalostech. Autor v této satiře na lidi, zvyky a prostředí spojuje dvě protikladná hlediska: obdiv a výsměch.