Milan Sobotka Bücher

Soubor statí, které tvoří ve svém celku vývoj filozofie od Descarta po Hegela. 2., opravené vydání.

studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské smlouvě – přechází Rousseau k pojetí druhého a druhých jako subjektů vzájemného uznání. Podle Hegela je právě Rousseau prvním filosofem svobodné vůle jedinců jako média vzájemného uznání, jímž je konstituován stát. Rousseau tak u Hegela zaujímá prvořadé postavení v novověké politické teorii. Z tohoto hlediska mají Rousseauovy výzvy k větší majetkové rovnosti ve společnosti, pokud překračují meze politické rovnosti, až druhořadý význam. Milan Sobotka se proto věnuje především ukázání významu druhého a druhých pro konstituci a politický status jedince.

Dílo irského filosofa z první poloviny 18. století, ve kterém polemizuje s Lockeho teorií o abstrakci rozumu.

Kritik der praktischen Vernunft (Riga: Johann Friedrich Hartknoch, 1788), 292 pp. [Ak. 5:1-164] “Critique of Practical Reason.” Translated by Lewis White Beck, Immanuel Kant: Critique of Practical Reason & Other Writings in Moral Philosophy (Chicago: University of Chicago Press, 1949). Translated by Mary J. Gregor in Immanuel Kant, Practical Philosophy, edited by Mary J. Gregor (Cambridge: Cambridge University Press, 1996), pp. 139-271. Kant sent the manuscript to the printers (Grünert, in Halle) in the summer of 1787 (letter to C. G. Schütz, 25 June 1787: “I intend to send it to Halle for printing next week” (Ak. 10:490); letter to L. H. Jakob, 11 September 1787: “My Critique of Practical Reason is at Grunert’s now” (Ak. 10:494). Originally given to Wasianski as a gift, Kant’s own copy of this book is available in Halle's university archive. Kant’s marginalia are recorded in the “Lesarten” printed in Ak. 5, & a complete set of facsimilies of this copy is available at the Berlin-Brandenburg Academy of Sciences.

Jedno ze stěžejních děl anglického vědce, filozofa a státníka. Filosoficky nejdůležitější dílo Francise Bacona je spis Nové Organon (plným původním názvem Novum Organum Scientiarum). Název úmyslně odkazuje na jiný spis, jehož autorem je Aristoteles a jehož název je Organon (tzn. řecky nástroj). Francis Bacon chce svým dílem dát vědcům a filosofům „nový nástroj“, který umožní překonání dosavadní vědy a filosofie. Nástrojem je induktivní metoda, která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce, která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem. Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data, na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy. Bacon kritizuje výsledky staré scholastické vědy a filozofie jako neplodné filosofování, které nemá často užitek pro člověka, a požaduje po vědě užitečnost člověku a zlepšování podmínek života lidí.... celý text

Many people regard Hegel's work as obscure and extremely difficult, yet his importance and influence are universally acknowledged. Professor Singer eliminates any excuse for remaining ignorant of the outlines of Hegel's philosophy by providing a broad discussion of his ideas and an account of his major works. an exceelent introduction to Hegel's thought...Hegel is neatly placed in historical context;the formal waltz of dialectic and the dialectic master and slave are economically illumined; Singer's use of analogy is at times inspired.' Galen Strawson, Sunday Times Singer's book forms an ideal introduction to Hegel; to have made so much clear in ninety pages is a remarkable feat.' Anthony Manser Times Higher Educational Supplement.

Hegel's aim in this work is to interpret the varied phenomena of Nature from the standpoint of a dialectical logic. Those who still think of Hegel as a merely a priori philosopher will here find abundant evidence that he was keenly interested in and very well informed about empirical science.

Zasvěcený rozbor přístupu známého německého filosofa k fundamentálním otázkám práva.

Výbor ze základního díla anglického filosofa a právníka 17. století. Obsah: Lockův Esej o lidském rozumu; Poznámky překladatele; Esej o lidském rozumu; Úvodní slovo ke čtenáři; Výchozí poznámky; PRVNÍ KNIHA –⁠ O vrozených duševních obrazech; DRUHÁ KNIHA –⁠ O ideálech; TŘETÍKNIHA –⁠ O slovech; ČTVRTÁ KNIHA –⁠ O poznání a mínění.

Výbor z díla anglického filozofa materialisty, sociálního myslitele a teoretika státu obsahuje spisy O tělese, O člověku, O občanu a je doplněn Hobbesovými Námitkami k úvahám o první filozofii René Descarta.

Monografie podává výklad Hegelových filozofických názorů v úzké souvislosti s dobou, v níž žil, ukazuje jeho význam a místo v dějinách evropského myšlení i vliv některých jeho teorií na vznik marxistické filozofie. Druhoučástknihy tvoří výňatky z Hegelovy Estetiky, Filozofie práva a Filozofie dějin.

Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel. Jejich myšlení je zde zachyceno jako předmět sporů, které daly vzejít svébytné tradici německého idealismu odlišné od britského empirismu na jedné straně a karteziánského racionalismu na straně druhé. Kniha je určena vzdělané veřejnosti a neobejdou se bez ní zájemci o hlubší studium jednoho z nejvýznamnějších období novověké filozofie.