Dmitri Shostakovich Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Solomon Volkov, který vedl s Dmitrijem Šostakovičem rozhovory, uvádí, že po skončení rozhovorů vyvezl svoje zápisy za pomoci dalších osob po částech z tehdejšího Sovětského svazu a až po smrti Šostakovičově (což byla skladatelova podmínka) zveřejnil a vydal v USA. Šostakovič v takto zaznamenaných pamětech podává osobní svědectví umělce o době, lidech a zemi, ve které žil a kterou miloval, ale nesouhlasil s tím, jak je spravována. Jeho umění bylo vysoce oceňováno, ale i odsuzováno jako formalistické, jednou byl nahoře a potom zas dole – podle toho, jak taktovkou mával „velký učitel“ Stalin. Šostakovič vzpomíná na svá dětská léta, petěrburskou konzervatoř, svého učitele Glazunova, ale i na další hudebníky: Stravinského, Rimského-Korsakova, Musorgského, divadelníky Stanislavského, Němiroviče-Dančenka, výtvarníka Kostodijeva; líčí svůj vztah k Čechovovi, Leskovovi, Zoščenkovi a Achmatovové a zmiňuje i mnohé další osobnosti politického a kulturního života. Při příležitosti svých dvaašedesátých narozenin na případnou otázku, zda bych chtěl znovu prožít svůj život, odpověděl „Ne, ne, tisíckrát ne“....

Solomon Volkoff, ein renommierter sowjetischer Musikwissenschaftler, verbrachte fast vier Jahre mit Dmitri Schostakowitsch und befragte ihn über seine Erinnerungen bis zu dessen Tod. Die daraus resultierenden Memoiren, die dem Sprachstil des großen Komponisten treu bleiben, bieten ein einzigartiges Zeugnis über den Stalinismus, die Situation der Künstler in der U.R.S.S. und die Welt der Musik.

Programová brožura opery Národního divadla v Praze k inscenaci opery, jejíž premiéra se konala 10. 2. 2000. S úplným textem libreta v českém překladu. Součástí brožury je stručný obsah opery, výběr z knihy "Svědectví: Paměti Dmitrije Šostakoviče" vydané nakl. Harper&Row v New Yorku roku 1979 a zaznamenané a upravené Solomonem Volkovem. Následuje Šostakovičův životopis v datech, recenze a ikonografická dokumentace.