Tomáš Chudý Bücher

Předkládaná publikace má za účel dát uživateli základní informace o anglicky mluvících zemích. Vzhledem k tomu, že je tato kniha psána jako součást souboru publikací připravujících uživatele ke složení maturitní zkoušky - spolu s knihou Topics for English Conversation - nepokrývá tam uvedené oblasti (např. významné osobnosti, svátky atd.). Na druhé straně tím vznikl prostor pro hlubší informaci v oblastech probíraných zde. Rozsah díla je zaměřen tak, aby odpovídal i potřebám studentů víceletých gymnázií, kteří se anglický jazyk učí 6 - 8 let, popř. i těm, kteří se angličtinu učili již na základní škole a na střední škole na toto studium navazují. Autoři předpokládají, že dílo svým rozsahem může pomoci i těm studentům angličtiny, kteří se připravují na základní státní jazykovou zkoušku. Výše uvedeným cílům je přizpůsoben i jazyk, jehož úroveň má připravovat na četbu originálních anglicky psaných textů. Použitý jazyk odpovídá úzu v těch zemích, o kterých se píše. Převládá britská angličt

Cvičebnice angličtiny, koncipovaná jako pracovní sešit. Obsahuje soubor gramatických cvičení, jejichž náročnost odpovídá středoškolské úrovni. Vhodná pro samostudium. Součástí cvičebnice je klíč k jednotlivým cvičením.

Učebnice angličtiny, náročnost odpovídá středoškolské úrovni. Obsahuje konverzační témata probíraná na středních školách. Vhodná pomůcka na přípravu k maturitní zkoušce

Darf ein Staat Söldner verpflichten, um Kriege zu führen? Ist es moralisch vertretbar, Leute dafür zu bezahlen, dass sie Organe spenden? Dürfen Unternehmen gegen Geld das Recht erwerben, die Luft zu verpesten? Fast alles scheint heute käuflich zu sein. Wollten wir das so? Und was können wir dagegen tun? Mit Verve und anhand prägnanter Beispiele widmet sich Michael J. Sandel dieser wichtigen ethischen Frage. Ist es in Ordnung, wenn Dachdecker nach einem Sturm den Preis für Reparaturen drastisch erhöhen? Warum gilt es als unmoralisch, Leihmütter für das Austragen eines Kindes zu bezahlen? Darf ein Soldat einen Schäfer erschießen, der seinen Spähtrupp an die Taliban verraten könnte, und damit das Leben vieler Kameraden retten? Anhand solcher Beispiele aus dem realen Leben, aber auch aus Literatur und Weltgeschichte diskutiert Michael J. Sandel die für jede Gesellschaft entscheidende Frage: Gibt es ein allgemeines Kriterium für gerechtes Handeln? Er prüft die Tauglichkeit moralischer Normen und stellt bedeutende Philosophen wie Aristoteles, Kant und Rawls einander gegenüber. Zudem erläutert er sein eigenes Konzept, in dem das Gemeinwohl und der konkrete Nutzen für den Menschen im Zentrum allen Tuns stehen.

Soubor tří úvah francouzského jezuity o tom, co přináší poslední etapa lidského života a nad čím nás nutí se zamýšlet. Autor vychází jak z bohatých životních zkušeností, tak i z pohledu křesťanské víry. Proto se nezabývá jen životním bilancováním, ale odvažuje se mluvit otevřeně o posledních věcech člověka a životě po smrti. Jde o přístupně napsanou publikaci, která osloví především seniory, ale s nimi i všechny ty, kteří je duchovně doprovázejí nebo jen lidsky sdílejí jejich hledání smyslu a naděje.

Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci. Monografie tvůrčím způsobem zasazuje oblast nových médií do interdisciplinární perspektivy: vztah mezi digitálními médii a teoretickou rovinou je sledován z pohledu přesahu do estetiky, ale i mediálních studií, politologie nebo kognitivní vědy.

Der berühmte Philosoph, Psychologe und Nobelpreisträger sieht Moral und Religion nicht als starre Systeme. Neben dem Rationalen sind sie wesentlich geprägt vom 'elan vital, der beide erst beseelt, organisch wachsen und damit auch sich verändern läßt. Diese Wiederentdekcung einer verlorenen Dimension tut heute besonders not.

Literatura – tak jako další umění – patří ke skupině toho, co dnes nazveme „tradičními médii“. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média. Kniha Za obrysy média z pera devíti autorek a autorů přináší genealogii „média“, příběh mediálního sebeuvědomování literatury a literární vědy, jež jde ruku v ruce s jejich zdánlivým zastaráváním tváří v tvář neúprosné evoluci techniky. V tomto příběhu jde ale také o rozvoj literatury jako komunikace svého druhu, prohlubujícího určité mediální kompetence, i její spjatost s obecnějšími mediálními jevy – zprostředkováním působícím i v tom, co se zdá být bezprostředně tady a teď, a také naopak s vytrvalou přítomností toho, co je vytvářeno veskrze uměle. Zájmem, který motivuje velkou část této knihy, je rozvinout východiska pro uvedení literární a mediální vědy na společný základ.