Petr Kopečný Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Po úspěšné monografii o Janu Kubišovi se nakladatelství TVÁŘE vrací k této významné osobnosti našich dějin. Kniha se zaměřuje nejen na osudy Kubiše, ale i na jednadvacet jeho krajanů, kteří během druhé světové války absolvovali parašutistický výcvik v československé zahraniční armádě. Polovina z nich se zapojila do plánovaných výsadkových operací, zatímco ostatní byli přiřazeni k československým a spojeneckým jednotkám. Sedm mužů, včetně Kubiše, bylo vysazeno v rámci různých paraskupin do okupovaného Československa, kde plnili bojové a zpravodajské úkoly. Kniha také popisuje životní osudy vojáků, kteří byli zařazeni do paraskupin, ale k jejich vysazení nedošlo, jako byli Vojmír Matus a Pavel Hodáč. Další hrdinové, kteří nebyli zařazeni do výsadkových operací, se dočkali konce války v bojovém nasazení u Československé samostatné obrněné brigády nebo ve spojenecké armádě Svobodné Francie. Smutný osud potkal Ladislava Zahrádku, který tragicky zemřel v Anglii. Autory knihy jsou historici z Moravského zemského muzea a další odborníci.

Druhá světová válka a odboj proti nacismu jsou stále atraktivními tématy české literatury, přičemž většina pozornosti je zaměřena na zahraniční události. Domácí odboj je často vnímán jako méně významný, což přispívá k mylnému přesvědčení, že jeho vliv byl nepatrný. Tato percepce vede k pocitům trvalého útlaku a malosti českého národa, což může podkopávat národní hrdost. Historická kontinuita se vytrácí, jak dokazuje anonymita jmen padlých z domácího odboje, po nichž jsou pojmenovány mnohé brněnské ulice. Mnozí dnes již nevědí, po kom jsou tyto ulice pojmenovány, a zapomínají na tisíce dalších, kteří se během okupace podíleli na ilegálních aktivitách a odbojových činech. Odbojáři v Brně čelili těžkým podmínkám, neboť město bylo pod kontrolou gestapa, což vedlo k tvrdým konfliktům s vysokými ztrátami na obou stranách, přičemž domácí odboj utrpěl mnohem větší ztráty. Téma odboje bylo po válce zneužíváno pro propagandu, což vedlo k zastření mnoha aspektů tohoto boje. Publikace vypráví příběhy mužů a žen z Brněnska, kteří se, navzdory trvalé depresi okupace a marným nadějím, pokusili vzepřít nepřízni doby a aktivně se zapojili do odboje.

Ve výzkumné monografii je řešeno téma inkluze jako interdisciplinární problém. Inkluzivní vzdělávání není jen problémem pedagogickým nebo speciálněpedagogickým, ale jeho realizace je podmíněna spoluprací celé řady vědních oborů – psychologie, lékařství i sociologie. Zajímaly nás otázky: Jaké faktory ovlivňují jednotlivé aktéry inkluzivního vzdělávání? Na jakých úrovních inkluzivního vzdělávání jednotlivé faktory působí? Jak identifikované faktory působí)? Výzkumným prostředím byly běžné základní školy. Využity byly standardní postupy sociálně vědního výzkumu, jak kvantitativního, tak kvalitativního charakteru. Výzkumná monografie je členěna do tří větších celků s vnitřním členěním na kapitoly.

Osobnost gen. Luži zasahuje do vývoje celého našeho odboje. Brněnští historici se rozhodli zasáhnout do polemiky ucelenou monografií. Poslední léta otevřela polemiku, ve které se prosazují stanoviska, která zpochybňují smysl a hodnoty našeho národa. PhDr. Vladimír Černý se chopil části, která pojednává o vývoji a osudech Vojtěcha Luži do roku 1939. Podal ucelený obraz o základních meznících Lužova života a vytvořil předpoklad pro pochopení osudových procesů v období nacistické okupace. Ing. Petr Kopečný zpracoval charakteristiku reakce generála Luži na příchod nacistických okupantů, období před jeho vstupem do ilegality, činnost v odboji a vysvětlení tragického konce. Na Kopečného studii navazuje historik JUDr. František Vašek. Na základě dlouholetého studia partyzánského hnutí a perzekuční činnosti gestapa se soustředil na 2.říjen 1944 a události,které následovaly.

odboj Rady tří na Tišnovsku a osud posádky sestřeleného Liberátoru

Vznik, vývoj a použití leteckých výsadků za 2. světové války.