Otakar Vávra Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Doplněné a rozšířené vydání pamětí Otakara Vávry, které vyšly poprvé a naposledy v roce 1994, je holdem této filmové a režisérské legendě k jeho 100 letům, které oslaví 28. února 2011. Jeho memoáry nejsou jen ohlédnutím za více než 70 let života respektovaného filmového tvůrce, ale i obrazem doby od třicátých let minulého století až po současnost. Neexistuje a také nemůže existovat jiná kniha, kde by ve vzpomínkách jednoho člověka defilovaly stovky lidí od Karla Čapka, Adiny Mandlové, Lídy Baarové či Hugo Haase až po současnou generaci filmových, ale nejen filmových tvůrců.

Der Ingenieur Prokop erfindet einen hochwirksamen Sprengstoff. Wie Alfred Nobel könnte er damit ein märchenhaftes Vermögen machen. Doch er ist kein Nobel, er hat Skrupel, er denkt daran, welch unermeßliches Leid über die Menschheit kommen könnte, wenn die Erfindung in die Hände gewissenloser Politiker und Militärs geraten würde. So beschließt er, das Geheimnis zu bewahren. Doch das erweist sich als unmöglich. Längst hat der Wettlauf der Großmächte begonnen, um die Formel in Besitz zu bringen und die Zerstörungskraft für ihre Ziele einzusetzen. Und es kommt zur Katastrophe, wie er es vorausgeahnt hat. Der bekannte tschechische Autor Karel Capek (9.1.1890 Svatonovice – 25.12.1938 Prag) hat mit diesem Roman, der 1924 erschien, die Entwicklung immer größerer Superwaffen vorausgeahnt und eindringlich davor gewarnt, indem er die Problematik des Wissenschaftlers, der seine Erfindung mißbraucht sieht, in eine spannende Handlung packte – zwei Jahrzehnte vor der Entwicklung der Atombombe, drei Jahrzehnte vor Julius Robert Oppenheimer, der in eine ähnlich fatale Situation geriet.

Druhé, opravené vydání pamětí českého filmového režiséra Otakara Vávry.

Otakar Vávra podhaluje ve svých vzpomínkách stará přátelství S Hugo Haasem, Adinou Mandlovou, Zdeňkem Štěpánkem a mnoha dalšími osobnostmi české meziválečné kultury. Svým „podivným životem“ zanechal v české kinematografii stopu, která hned tak nezmizí. Počátkem šedesátých let jako profesor FAMU zásadním způsobem ovlivnil celou generaci mladých filmařů, které od té doby říkáme česká nová vlna. Otakar Vávra vždycky věděl, jak vycházet s mocnými tohoto světa, aby nepřišel o možnost své filmy realizovat. Musel přitom podstoupit řadu kompromisů. A Podivný život režiséra je krom jiného také svědectvím o ceně těchto kompromisů.

Kniha vzpomínek, které měly sloužit jako základ filmové učebnice pro posluchače FAMU. Názory zkušeného režiséra na filmovou práci a charakterizace jejích jednotlivých složek.