Jiří Krupička Bücher

Autor se ve svém posledním díle podle vlastního vyjádření „pokouší dát tvar spleti poznatků a myšlenek nastřádaných na dlouhé životní pouti“. Kniha má široký záběr a je jakýmsi pokusem o pohled na „celek světa v jeho konkrétnosti“. Ústřední myšlenkou, od níž se odvíjejí autorovy filozofické úvahy, je jeho přesvědčení o základní jednotě lidského rodu, v jehož existenci spatřuje určitou vesmírnou výjimečnost. Ve svém konečném důsledku představuje toto dílo hledání a nalézání odpovědí na řadu otázek po smyslu života, jež si lidstvo klade odnepaměti.

Úvahy českého myslitele a geologa o člověku a významu lidského rozumu ve vývoji lidstva, zejména však v naší současnosti.

Vyprávění vězně 50. let o komunistických věznicích a lágrech se odehrává spíše na filozofické rovině a politických úvahách.

Příručka přináší aktualizovaný výběr klauzurních prací z trestního práva hmotného a trestního práva procesního zpracovaných na Právnické fakultě UK v Praze a Právnické fakultě UP v Olomouci, které byly v minulých letech posluchačům zadány. Každá práce obsahuje popis skutkového děje, otázky k němu a jejich úplné řešení. S ohledem na legislativní změny bylo nutné u starších klauzurních prací při stejném zadání vypracovat nové, aktualizované řešení. Zadání i řešení klauzurních prací odpovídá právnímu stavu ke dni 1. 12. 2016. Šesté vydání obsahuje celkem 60 klauzurních prací. Některé kauzy jsou doplněny názornými ilustracemi. Kniha je užitečnou studijní pomůckou pro studenty všech právnických fakult.

Úvahy českého myslitele a geologa o základních problémech současné společnosti. Autor, nositel ceny PEN klubu za celoživotní dílo, ve světě známý především jako geolog, se ve své knize zabývá stavem současného světa. Upoutává netradičním filosofickým pohledem na běžné fenomény života lidí a jejich společenství, z něhož je zřejmé, že zkouškou dospělosti projdeme všichni, ne všichni v ní však obstojíme. Jiří Krupička nejen ohromuje vzdělaností, ale jednoduše a srozumitelnou řečí pojmenovává problémy lidstva a vyzývá k zamyšlení všechny, kteří pozbyli schopnost orientovat se v počínání lidského pokolení na této planetě. Nastoluje řadu otázek včetně odpovědí, v nichž se odráží jeho hluboká životní zkušenost, umocněná desetiletým vězením v komunistickém žaláři. Nastíněná osvobozující východiska z krizí osobního i globálního charakteru osloví bezesporu širokou čtenářskou obec.

V červenci 1982 odmítla Konference mezinárodních vědců za mír „Pugwash“ ve Varšavě dopis Andreje Sacharova, který se mu podařilo zaslat jim ze své internace v Gorkém. Kniha „Dopis z Ruska“ je reakcí na tento mravní debakl západních intelektuálů.

Autor charakterizuje svůj titul jako bohatý výběr námětů k přemýšlení z různých oblastí života. Zkoumá, proč je západní civilizace označována jako flagelantská, tedy sebemrskačská, a upozorňuje na tendenci nemilosrdné sebekritiky, která se však nevztahuje na jiné kultury. I když si je vědom hanebností evropské historie, zdůrazňuje, že pozitivní aspekty převažují, například více zachráněných životů než zmařených. Kritizuje rasismus jako hřích Západu, který však nachází i v jiných kulturách. Dále se zaměřuje na názory, které přisuzují vinu společnosti a odmítají nenávist, přičemž upozorňuje na přirozenost negativních emocí v reakci na bestiální činy. Kritizuje také „neomezený“ liberalismus a relativismus, zejména v kontextu školní výchovy, která postrádá souvislý soubor mravních norem. V souvislosti s relativismem se zabývá otázkami pravdy a jejích různých typů. Jak autor uvádí, provokace bývá nejúspěšnější výzvou k přemýšlení, a on se této metodě rozhodně nevyhýbá. Považuje za úspěch, pokud se mu podaří vyprovokovat alespoň pár dogmatických myslí k zamyšlení.

Úvahy českého myslitele a geologa o životě člověka, stavu dnešního světa i perspektivách lidského rodu. Houstnoucí síť informací, rys našeho věku, nevyjasňuje pohled na lidstvo coby celek, nepomáhá mysli vytvářet si soustavný a nerozporný obraz lidského světa. Dochází k opaku. Tato záplava informací, navíc až příliš často pod tlakem na vhodnou úpravu zpráv, jejich překrucování nebo dokonce lhaní, zvyšuje zmatek v lidských myslích a falešnou představu o stavu světa. Rostoucí složitost lidské společnosti zmatku mysli velice napomáhá. Krupička východisko z neuspokojivé situace nachází v úspěchu či neúspěchu "mobilizace lidského rodu", která představuje sepětí rozumu, vzdělání a svědomí. Poté až bude zformován všeobecně vzdělaný a svědomitý lidský základ přijde na řadu druhý úkol: rozumnější systém výběru pro vedoucí státní pozice.

Ve své nové knize načrtává profesor Jiří Krupička svou představu stavu dnešního světa a perspektivy, kterou má lidský rod před sebou. Lidstvo, směřující stále rychleji do pasti neomezeného růstu, by se mělo zamyslet nad další cestou. Mysl člověka je unášena vpřed, aniž by se zajímala o širší souvislosti. Ačkoli dnes žijeme v mnoha směrech „lidštěji“ a solidárněji než kdy v minulosti, je posledních sto let také dobou hromadného zabíjení lidí a nebývalého ničení prostředí, ve kterém žijeme. Jedinou možností je tvořivá inteligence, která ovládne rostoucí a potenciálně ničivou moc lidstva. Vesmír si neuvědomuje sám sebe, my jsme jeho jediný mozek, který by si měl uvědomit svou výjimečnost a odpovědnost za svou budoucnost.