Václav Kajdoš Reihenfolge der Bücher

Druhá část třetího svazku lovecraftovský spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů: Barva z kosmu je výjimečným propojením horou a science fiction, jejíž objevnost oceňoval i Stanisław Lem, Tamtéž představuje velmi vtipnou mystifikační hříčku, zatímco Hrůza v Dunwichi či Šepot v temnotách obohacují žánr strašidelných povídek o „mytický“ rozměr, který později jeho vydavatelé proslaví pod jménem mýtus Cthulhu. Svazek doplňuje i překlad studie Produktivní hnus od J. M. Fischera.

Sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta III/1 Příběhy a novely z let 1926 - 1927 Třetí svazek souborného beletristického díla H. P. Lovecrafta obsahuje povídky a romány z let 1926 - 1930, z autorova nejproduktivnějšího období. Vzhledem k jeho obsáhlosti je svazek rozdělen do dvou částí. Zároveň se čtenář mimo jiné seznámí s povídkou Volání Cthulhu, která stojí na počátku neutuchajícího zájmu o lovecraftovskou mytologii, jež ovlivňuje novou generaci autorů, pokračující v rozvíjení Lovecraftových bizarních motivů. Příběh Případ Charlese Dextera Warda, je přibližně v polovině přerušen, aby si i dnešní Lovecraftův obdivovatel mohl vychutnat rozpoložení čtenáře magazínu Weird Tales v roce 1941, který tehdy našel román rovněž rozdělený do dvou čísel a musel si celé dva měsíce počkat na pokračování.

Publikace pojednává o tradiční čínské medicíně a jejím způsobu léčení akupunkturou a akupresurou. Autor publikace byl průkopníkem čínské akupunktury u nás a jako jeden z prvních ji také v praxi vyzkoušel. Kniha seznamuje s dějinami a tradicí čínské medicíny a popisuje její možnosti použití v našich podmínkách, seznamuje i s tepovou diagnostikou a možnostmi moderní akupunktury, jako je elektroakupunktura a magnetopunktura.

Zehntausend Jahre nach den MenschenDies sind die Geschichten, die sich die Tiere einmal erzählen werden. Und sie werden fragen: Was ist ein Mensch? Oder: Was ist eine Stadt? Oder: Was ist Krieg? Aber auf diese Fragen gibt es keine eindeutige Antwort, nur vage Theorien und Legenden aus grauer Vorzeit...

Dobrodružná epopej o kolonizaci západní Afriky v 6. stol. př. n. l. Loď Oko Ešmúnovo pluje z fénického Sóru a míří do Kartága. Dozorci bičují veslaře, vítr nadouvá plachty, ale loď svého cíle nikdy nedosáhne. Otroci u vesel se vzbouřili a po dlouhé plavbe, která stála mnoho životů,se dostali do zapomenuté kartaginské osady na západním pobřeží Afriky, kde chtějí vytvořit spravedlivou společnost svobodných lidí.

Kniha obsahuje kompletní sbírku povídek Llano v plamenech (1953) a proslulý román Pedro Páramo (1955). Llano v plamenech představuje vesměs příběhy drsných, pudově jednajících lidí; účinnou roli v nich hraje i sugestivně zachycené mexické prostředí. Stručná interpretace románu Pedro Páramo, který rovněž obsahuje mnohé autobiografické rysy, je dosti obtížná a při jeho symbolické bohatosti je zapotřebí pojmout ji spíše heslovitě. Na první pohled je román souborem několika epizod ze života krutého mexického latifundisty s divokou minulostí, jež získal své jmění a moc nečestným způsobem, což nakonec způsobilo jeho tragicky neodvratný konec; příběh ovšem nepřináší na tematicky již hodně vyčerpaném poli střetu všemocného lokálního diktátora a vykořisťované vesnické populace v podstatě nic nového, a bylo by pošetilé domnívat se, že spisovatel Rulfova talentu by se spokojil s napsáním „pouhého“ realistického románu (který by navíc bez další interpretace často nepůsobil příliš věrohodně). Pokud ovšem chceme najít určitou symboliku i v této skořápce, můžeme konstatovat, že Rulfo uvažuje a rozjímá nad politickou a sociální problematikou pohnutých období mexických dějin a jejím dopadem na populaci, zejména co se týče mexické revoluce, korupce v porevoluční církvi a zneužívání moci ze strany tehdejších mexických politických představitelů.

Autor sám nazývá knihu sbírkou kriminálních případů, avšak ty jsou prezentovány z hlediska příspěvku přírodních věd k jejich vyřešení. Proto jsou populárním způsobem vysvětleny postupy, jimiž soudní lékaři zjišťují totožnostlidí a odhalují, zda se jedná o vraždu, sebevraždu nebo nehodu. Rekonstruovaný děj je podáván reportážně beletristickou formou. Publikace v sobě spojuje napětí z pátrání i poučení o jedné praktické aplikaci vědní disciplíny.

Populárně vědecká knížka o starých léčebných metodách, zejména o čínské akupunktuře, je první v české literatuře. Autor probírá tisíciletou minulost čínského lékařství, seznamuje s teoretickými základy a se způsoby vyšetřování tradiční čínské medicíny. Vysvětluje zásadystaré a moderní akupunktury a konfrontuje určité pojmy a představy čínské akupunktury s poznatky moderní lékařské vědy. V poslední kapitole se zmiňuje o některých tradičních metodách doplňujících akupunkturu (požehování, čínská dechová a léčebná gymnastika, masáže).