Vladislav Chvála Bücher

Originální pojetí rodinné terapie, jež autoři představili v knize Rodinná terapie psychosomatických poruch, v tomto druhém díle rozvíjejí o jin-jangovou teorii. Tu propojují s myšlenkami psychoterapie v západní medicíně, zejména s jungiánským konceptem animy a anima. Autoři na četných kazuistikách ilustrují, co se v síti rodinných vztahů děje, když je rozdíl mezi pohlavími eliminován, jaké to má důsledky pro emoční pole rodiny, a tedy pro somatizaci, psychické a sociální problémy všech členů rodiny. Knihu využijí psychologové, speciální pedagogové, psychoterapeuti, lékaři, studenti těchto oborů, širší zdravotnická veřejnost i rodiny, které mají chronicky nemocného člena.

Originální ucelená koncepce rodiny, která sdružuje biologická a psychosociální fakta. Vývojový systém rodiny jako sociální dělohy je postavený na soudobém systemickém paradigmatu narativní terapie. Hlavní nástroj k zobrazení média rodiny představuje dialog, který oba autoři vedou. Rodina jako rostoucí organismus je tak nahlížena současně pohledem muže i ženy, lékaře i psycholožky. Tento přístup odkrývá netušené možnosti, jak pohlížet na stav zdraví a nemoci. Celá řada poruch a nemocí je zde líčena jako důsledek stagnujících vývojových oscilací celého rodinného systému. Autoři uvádějí i praktické zkušenosti s možností léčby, které sice pokrývají široké spektrum nemocí, nejlépe jsou však ilustrované na léčbě poruch příjmů potravy. Postoje autorů jsou v některých ohledech provokativní vzhledem ke stávajícímu paradigmatu, které je stále více orientováno na jedince. Přestože autoři integrují známá fakta, otevírají čtenáři nové a revoluční pohledy.

Jaký je rozdíl mezi mužským a ženským jazykem a jak ovlivňuje zdraví rodiny? Co očekávají muži a ženy od sebe navzájem? Jak se liší ženská a mužská sexualita a jaký to má vliv na vývoj sexuální identity dětí? Mohou se interakční vzorce předávat z generace na generaci a oslabovat celé rody? Jaké faktory přispívají k poklesu populace v Čechách a Evropě? Tyto otázky diskutují dva rodinní psychoterapeuti, klinická psycholožka Ludmila Trapková a sexuolog Vladislav Chvála, kteří spolupracují více než dvacet let v oblasti psychosomatických poruch. V knižním „trojrozhovoru“ se bohemistka a redaktorka časopisu Psychosom Pavla Loucká snaží přiblížit jejich dialog širšímu publiku. Trapková a Chvála formulovali metaforu rodiny jako sociální dělohy a pohled na dospívání jako na separaci z původní rodiny, zakončenou „sociálním porodem“. Jsou autory knih o psychosomatice rodiny a vyučují rodinnou terapii v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci.

Propojení duše a těla vnímáme všichni v každodenním životě – v některých situacích se nám zrychlí tep, zvýší krevní tlak, zpotíme se, rozbolí nás hlava... Psychosomatická medicína se zabývá vzájemnými vztahy mezi duševními, tělesnými a sociálními procesy. V současné době se setká s psychosomatickým onemocněním v průběhu života třetina obyvatel. Příčinou je nebývale rychlé životní tempo a silný civilizační tlak, zvnitřnění diktátu výkonnosti. Důsledkem je stále méně přirozený a zdravý způsob života, jenž se spolu se stresem a problémy v mezilidských vztazích podílí na vzniku a trvání většiny nemocí, jako jsou např. bolesti hlavy, astma, zažívací potíže, vředová choroba žaludku, bolesti zad, chronická únava, poruchy spánku, vysoký krevní tlak, chronická kožní onemocnění, ulcerózní kolitida, gynekologické potíže, přejídání či nechutenství aj. Kniha obsahuje příspěvky jedenácti uznávaných českých představitelů psychosomatiky, kteří nás seznamují se zásadními směry či koncepty psychosomatiky – psychodynamickým, psychoanalytickým, daseinsanalytickým a systemickým, jež jsou doplněny historickým přehledem a příspěvky integrujícími různé přístupy v psychosomatické medicíně a psychoterapii.

Příběhy Vladislava Chvály neustále přitahují nové a nové čtenáře - milovníky přírody. Autor kouzelně evokuje atmosféru podkrušnohorských lesů, která je i díky nadšencům, jako je on sám, plna zvěře. Vzpomíná na ty nejkurióznější historky, jež se mu za téměř padesát let loveckých dobrodružství přihodily, ale jeho kniha nepostrádá ani hlubšího smyslu. S nadhledem sleduje svůj vlastní vývoj nadšeného adepta lovectví ve zkušeného lovce, zkušenosti, jež postupně získával, i přicházející pochopení přírody a role dnešního člověka v ní. Dny a roky strávené v chrámu lesa nemohly zůstat bez vlivu na jeho život a názory.