Jiřina Šedinová Reihenfolge der Bücher

Monografie představuje jednu z nejzajímavějších osobností rudolfínské Prahy, Davida ben Šlomo Ganse (1541 Lippstadt, Vestfálsko - 1613 Praha), který náležel k okruhu učenců pražského Židovského Města. Jeho nejdůležitějším dílem je kronika Semah David (Ratolest Davidova, Praha 1592). V prostředí střední a východní Evropy byl Gans prvním židovským historikem s profesionálním přístupem ke zpracovávané látce, s prameny pracoval v duchu humanistické historické metodologie. Přes zachování středověké analistické formy tak vytvořil první dílo tohoto typu v židovské literatuře střední Evropy.

Kolektivní studie se zabývá dějinami a myšlením Židů ve středověku a raném novověku. Zdánlivě protichůdné pojmy uvedené v podtitulu – „izolace“ a zároveň „integrace“ – vystihují v kostce základní situaci Židů rozptýlených v diaspoře. Autoři přitom vycházejí z přesvědčení, že „dějiny Židů v diaspoře vyžadují studium ne…

Die Hauptfigur dieses Briefromans, der international renommierte Gelehrte Alexander Gideon, hat mit einer vergleichenden Studie zum Thema Faschismus von sich reden gemacht und verkörpert als problematischer Charakter eben den Typus, den er selber kritisch durchleuchtet. Ein leidvolles Porträt der israelischen Wirklichkeit, wäre da nicht Boas. Der Junge entwickelt sich zum hoffnungsvollen Neuling in dieser Welt, während seine Eltern noch die Black Box, den Flugschreiber ihrer abgestürzten Träume, entziffern.

Dva cestopisy ze 12. století líčící putování Evropou a celým Středomořím. Jejich autoři se navzájem poněkud liší stylem i úhlem pohledu, čímž se oba texty vhodně doplňují. Kniha, vycházející v překladu naší přední hebraistky Jiřiny Šedinové, je opatřena zasvěcenou úvodní studií a poznámkami.

Palästina zur Zeit der englischen Besatzung: »Profus ist ein gemeiner Verräter«, steht eines Morgens an der Hauswand. Das ist so ziemlich der schlimmste Vorwurf für einen 12-jährigen Jungen, der ganz in der Vorstellung aufgeht, ein Untergrundkämpfer zu sein. Doch Profus hat ein Tabu gebrochen: Er hat sich mit dem Feind, einem englischen Sergeant, angefreundet – und dabei den Feind aus den Augen verloren … Amos Oz greift ein brisantes Thema auf: Ist es vorstellbar, dass ein Feind sich menschlich zeigt? Und wie würde man selbst darauf reagieren?