Petr Bystron Reihenfolge der Bücher

Jsou přitažliví jako Pacino ve Zjizvené tváři nebo Brando v Kmotrovi, vyvolávají pohoršení i fascinaci. Na rozdíl od většiny politiků EU se odvážně věnují tématům, o nichž se v médiích často nemluví: migrace, euro, přerozdělování, rozpad národních států. Tito politici, jako Nigel Farage, Geert Wilders, Viktor Orbán, Marine Le Penová, Matteo Salvini a Václav Klaus, jsou velkými protivníky konsensuální demokracie a představují jedinou zajímavou politickou sílu na kontinentu. Politolog a poslanec Petr Bystroň, který patří do jejich hodnotové avantgardy, osvětluje jejich politické biografie a zkoumá místní podmínky jejich úspěchu. Vytvořil celkový portrét rebelující generace politiků, kteří mohou být považováni za punk své doby. Existují politici, kteří se objevují pouze pro vyvolání vřavy a nikdy nepřinášejí originální příspěvek. Na politické scéně tak vzniká série, kde tito aktéři vystupují ve třetí osobě, obklopeni povykem a dramatem. Původní zvuk je vytvořen, a tak vzniká originální seriál.

Sie haben einen Appeal wie Pacino in "Scarface", wie Brando im "Paten": Sie erregen ebenso viel öffentlichen Anstoß wie tiefe Faszination und stillschweigenden Zuspruch. Anders als die Einheitsfront von 99,5 % aller sonstiger EU-Politiker löcken sie gegen den Stachel bei zentralen Themen, über die man medial besser "nicht spricht“ oder wenn, dann nur vorgestanzt und eingleisig: Migration, Euro, Umverteilung, Auflösung der Nationalstaaten. Sie sind die großen Widersprecher, die Antagonisten der Konsensokratie und damit letztlich - die einzigen interessanten Politiker des Kontinents. Zum ersten Mal gibt es nun ein Buch über sie alle, geschrieben von einem, der selbst zu ihrer Familie der wertebewahrenden Avant-Garde gehört. Der Politologe und Bundestagsabgeordnete Petr Bystron beleuchtet die politischen Biographien von Nigel Farage, Geert Wilders, Viktor Orbán, Marine Le Pen, Matteo Salvini, Václav Klaus und anderen. Auch erkundet er die speziellen lokalen Bedingungen für ihren Erfolg in den jeweiligen Herkunftsländern. Ihm gelingt dabei das Gesamtportrait einer aufmüpfigen, selbstverantworteten Politiker-Generation, die später einmal als der "Punk“ ihrer Zeit gelten mag