Děje leningradského prozaika jsou zhuštěny do čtyřiadvaceti hodin, jediného obyčejného dne. V něm se dramaticky prolnou osudy několika jedinců, kteří jsou náhle nuceni bilancovat, zvážit svůj dosavadní život, hodnotu a pevnost vztahů k blízkým lidem. Všechny postavy spojuje touha po spolehlivém citovém zázemí, až bolestná potřeba lásky, všichni však ve svém soukromém životě ztroskotali. Všichni tito hrdinové (inženýr Blinov, jeho sestra Tamara, Blinův podřízený Zykin a jeho kamarádka Ela) v duchu znovu prožívají svůj život i s prohrami, každý z nich se upíná k práci a hledají východisko z osamělosti.
Mládeži určený soubor povídek z francouzského venkova, z Paříže minulého století, z války francouzsko-pruské, z prostředí normandských rybářů i odjinud seznamuje s dílem spisovatele, které pro svou životní pravdivost auměleckou hodnotu zůstává trvalou součástí světové literatury.
Drobné povídky, jejichž náměty čerpal Daudet ze vzpomínek na rodný kraj, vycházely v denním tisku až do roku 1869 a první vydání souboru bylo nazváno „Provencalské kroniky“. Opěvují patriarchální mravy a způsob života tamních venkovanů, vyprávějí o jejich drobných i velkých radostech a starostech, o jejich láskách a o tragických osudech námořníků. Mnohé jsou laděny lyricky, často s přídechem humoru; v několika mistrovských dílkách cítíme skrytý satirický posměšek církvi a jejím představitelům. Lyrická sentimentalita maloměšťáckého romantika, jakým byl autor podivuhodných dobrodružství Tartarina ve své prvotině, je vlastně jakýmsi druhem protestu proti expansi kapitalistické skutečnosti do idyly milované Provence. „Listy“ jsou napsány prostým, přitom však čistým jazykem, tak jako by Daudet se čtenářem přímo vyprávěl.
Nach den Napoleonischen Kriegen erwirbt Graf Montcornet das Gut Les Aigues, ein prachtvolles Schloss in Burgund, in der Hoffnung auf ein ruhiges Leben mit seiner Braut Virginie. Doch die Dorfgemeinschaft lehnt ihn ab: Auf der einen Seite stehen gierige Bauern, die um eigenes Land kämpfen, und auf der anderen die Finanzbourgeoisie, die beim Kauf des Guts überboten wurde und nun Rache sucht. Beide Gruppen versuchen, Les Aigues zu kontrollieren, was Montcornet das Leben zur Hölle macht. Der Roman, erstmals 1844 veröffentlicht, ist der letzte Teil einer Erzählreihe, in der Balzac den Zerfall der französischen Aristokratie durch den aufkommenden bürgerlichen Kapitalismus thematisiert. Honoré de Balzac, einer der größten europäischen Schriftsteller, charakterisiert in seinem unvollendeten Romanzyklus "Die Menschliche Komödie" die französische Gesellschaft des 19. Jahrhunderts. Sein Werk bietet ein eindrucksvolles Sittengemälde der damaligen Zeit und zeigt Menschen und soziale Milieus mit scharfem analytischen Verstand, weshalb er als Begründer des soziologischen Romans gilt. In seiner zwanzigjährigen Schaffensperiode veröffentlichte er nahezu 100 Romane sowie zahlreiche Erzählungen, Essays und Dramen, die bis heute zu den bedeutendsten literarischen Quellen für das Verständnis der französischen Restaurationsgesellschaft zählen.
Der Roman schildert den Aufstieg und Fall von Cäsar Birotteau, einem Pariser Parfümerieladenbesitzer, der aus bescheidenen Verhältnissen stammt und sich durch Fleiß und Geschick einen Namen gemacht hat. Sein Streben nach sozialem Aufstieg führt ihn zu einem riskanten Grundstücksgeschäft, das sich jedoch als verhängnisvoll herausstellt. Balzac thematisiert die Ambitionen und Illusionen des Bürgertums sowie die fragilen Grundlagen von Erfolg und Ansehen in der Gesellschaft des 19. Jahrhunderts.
Mit Illustrationen berühmter französischer und amerikanischer Künstler
Dumas' Roman »Die drei Musketiere« aus dem Jahr 1844 ist der erste Teil einer Trilogie über d'Artagnan und seine Freunde Athos, Porthos und Aramis, die Musketiere der Pariser Garde. Die Geschichte spielt im 17. Jahrhundert und bietet ein spannendes Sittengemälde voller Intrigen und Kämpfe.
Dumas' Roman »Die drei Musketiere« aus dem Jahr 1844 ist der erste Teil einer Trilogie über d'Artagnan und seine Freunde Athos, Porthos und Aramis, die Musketiere der Pariser Garde. Die Geschichte spielt im 17. Jahrhundert und bietet ein spannendes Sittengemälde voller Intrigen und Kämpfe.
Toto je poslední příběh tří mušketýrů a jejich věrného přítele d'Artagnana. Z Aramise se stal představený jezuitského řádu, je vlivný člověk a toho se také pokusí využít. Ví o tajemství královské rodiny. Současný král Ludvík má bratra Filipa, dvojče, který byl zavřen do Bastily, aby se nikdo nedozvěděl, že existuje. Aramis ho dostane ven a pokusí se ho dosadit na francouzský trůn, ale vše je prozrazeno. Filip je opět zavřen a Aramis společně s Athosem, který je ve všem nevinně, na útěku. V této knize se uzavírají osudy a životy jejich hrdinů. Porthos umírá jako první, když je při útěku zavalen skálou. Další na řadě je Athos, ten nevydrží stesk po svém synovi Roulovi, který zemřel na nešťastnou lásku ke slečně de La Valiére. D'Artagnan pak umírá o pár let později v bitvě. Poslední ze čtyřlístku, a také jediný, kdo přežije, je Aramis, který se po zdařilém útěku po čtyřech letech vrací do Francie.
In Dumas' 1845 erschienenem Roman setzt sich die Geschichte der Musketiere fort. Zwanzig Jahre nach ihren ersten Abenteuern müssen D'Artagnan und seine Freunde erneut zusammenarbeiten, um die englische Krone zu retten, während sie sich gegen den machthungrigen Kardinal Mazarin und die Fonde stellen.
Noch einmal sind 10 Jahre vergangen – die drei Freunde Athos, Aramis und Porthos alt geworden. Aber es wartet noch ein letztes Abenteuer auf sie. Ludwig XIV. ist inzwischen an der Macht und führt ein sinnloses, ausschweifendes Leben auf Kosten seiner Untertanen. D’Artagnan ist sein Hauptmann. Gleichzeitig liegt ein geheimnisvoller Mann mit einer eisernen Maske seit 18 Jahren in der Bastille gefangen. Nur wenige wissen um seine Identität. Als der König die Geliebte von Athos’ Sohn zu seiner Mätresse macht, reift der verwegene Plan, Ludwig XIV. zu stürzen, und eine große Geschichte um Ehre, Liebe und Loyalität nimmt ihren Lauf.
