Růžena Grebeníčková Reihenfolge der Bücher

Výbor z celoživotní tvorby literární historičky, kritičky, překladatelky a editorky Růženy Grebeníčkové (1925–1997) přináší práce o písemnictví posledních dvou století. Svazek je rozdělen do pěti oddílů. – V prvním stojí v popředí teoreticko-historické otázky umělecké prózy, jako je vývoj epiky ve 20. století, literatura faktu, triviální literatura nebo historie románu, druhý soustřeďuje práce o románských literaturách, hlavně o francouzském písemnictví od osvícenství po tzv. nový román, třetí je věnován české literatuře od národního obrození do konce 20. století, do čtvrtého jsou zařazeny studie o ruské literatuře zejména 19. století a pátý oddíl zahrnuje eseje o německy psaných dílech od epochy romantismu do poloviny 20. století. Výbor ve svém tematickém uspořádání zároveň vytváří „vnitřní“ monografie o J. Weilovi, N. V. Gogolovi, F. M. Dostojevském, A. P. Čechovovi, H. von Hofmannsthalovi a R. Musilovi. Edici připravenou Michaelem Špiritem doprovází obsáhlá ediční poznámka a anotovaný rejstřík děl a jmenný rejstřík.

Kniha obsahuje třináct studií, které významná literární historička PhDr. Růžena Grebeníčková, CSc., (1925–1997) věnovala dílu Karla Hynka Máchy. Studie vznikaly v letech 1966–1996; první část obsahuje texty, které vyšly v roce 1984 v samidatu, ve druhé části jsou studie publikované v různých sbornících či časopisech. Jak editor knihy píše, přestože studie vznikaly postupně, autorka sledovala dlouhodobější záměr a komponovala je do určitého celku, který představuje základ důkladného komentáře k Máchovu dílu na úrovni, jaké se dostává velkým postavám evropské literatury v jejich zemích.

Naše přední literární teoretička se v této studii z osmdesátých let zabývá tématem těla v evropském myšlení včetně kontextu českého (Tyrš). Silné komparatistické zázemí jí umožňuje na detailu zachytit celek a přecházet mezi jednotlivými díly i historickými epochami, aniž by se musela uchýlit k všeobecnostem.

První část dvousvazkového výboru z díla Růženy Grebeníčkové přináší stati publikované v časopisech, sbornících a knihách jiných autorů jako předmluvy nebo doslovy. Tato část obsahuje dva oddíly. V prvním jsou texty, které spojuje problematika literárních žánrů ve 20. století. Stati jsou řazeny chronologicky. Druhý oddíl přináší texty o české literatuře. Protože autorčin záběr sahá od národního obrození až po nejnovější literaturu, jsou stati řazeny podle časové posloupnosti tématu.

Friedrich Nietzsche (1844–1900) steht ebenbürtig neben Hegel, Marx, Kierkegaard und Schopenhauer. Er ist einer der wenigen großen Denker seiner Jahrhunderts, die ihrer Zeit weit voraus waren. Der geistig Umnachtete hat den wachsenden Ruhm seiner Schriften nicht mehr erlebt; die Saat seiner Gedanken ging erst nach seinem Tod auf – im Bösen wie im Guten.

Je to svou věcností až lehce morbidní vyprávění o osamělé úřednici, která, aby získala muže svého srdce, celkem bez výčitek zabije 4 lidi. Příběh s výraznými prvky černého humoru.

Im Oktober 1940 trafen sich Margarete Buber-Neumann und Milena Jesenská zum ersten Mal an der „Klagemauer“. So nannte Milena den schmalen Weg zwischen der Barackenrückseite und der hohen Mauer, die das Frauenkonzentrationslager Ravensbrück umgab. Das Buch „Milena - Kafkas Freundin“ ist das Vermächtnis der dabei entstandenen Freundschaft. Mit ihm erfüllte Margarete Buber-Neumann den Wunsch Milenas: „Du sagst den Menschen, wer ich war. Du bist mein milder Richter.“ Am 17. Mai 1944 starb Milena in Ravensbrück. Wir erfahren von ihrer Kindheit, ihrer Liebe zur Mutter, die allzu früh starb, dem Vater, Professor Jan Jesensky, mit dem die Tochter in ständigem Konflikt lebte. Zum Bruch mit dem Vater, der ein nationalbewusster Tscheche und Antisemit war, kam es, als Milena Ernst Polak, den Freund Franz Werfels, heiratete und mit ihm nach Wien ging. Doch Glück war dieser Ehe nicht beschieden

Unikátní vzpomínky na přítelkyni Franze Kafky. V knize ožívá česko-německo-židovské prostředí Prahy začátku 20. století, život meziválečné avantgardy, atmosféra pražských kaváren a redakcí a tíživá doba konce třicátých a začátku čtyřicátých let.

Román významného představitele švýcarské literatury je inspirovaný jeho rodným krajem a líčí osudy rodiny maloměstského továrníka.

Kniha obsahuje první dvě části autorčiny autobiografické vzpomínkové trilogie Bludiště světa – Pietní vzpomínky (1974) a Severofrancouzské archívy (1977). Doslov napsala Růžena Grebeníčková.