Milan Dvořák Reihenfolge der Bücher

Ústřední událostí románu je obsazení konstantinopolské Osmanské banky, které provedla 26. srpna 1896 skupina arménských revolucionářů, aby upozornila svět na masakrování arménského obyvatelstva v Osmanské říši. V ději se proplétají osudy socialisticky a anarchisticky naladěných vzbouřenců, švýcarského dobrodruha a bankovního lupiče, jenž s nimi sympatizuje, potrhlého, senilnějícího a surově bezohledného sultána a představitelů evropských mocností, které se snaží využít dění ve prospěch vlastních záměrů. Román Osmanská banka vyšel v Arménii v roce 2008, byl přeložen do rumunštiny a francouzštiny a chystají se překlady do dalších jazyků.

Unikátní vzpomínky lékaře, básníka a kozáka Nikolaje Kelina.Nostalgické ohlédnutí za dětstvím stráveným v donských stepích. Niterné osobní svědectví mladého důstojníka dělostřelectva, který zakusil těžkosti první světové války a fatální následky bolševické revoluce, občanskou válku, vynucenou emigraci a odchod od rodiny i z milované vlasti. Represím nově nastoleného režimu Kelin unikl jen o vlásek. Na počátku 20. let totiž v rámci Ruské pomocné akce odcestoval do Československa, kde vystudoval lékařskou fakultu a začal působit jako obvodní lékař. Ani zde k němu ale osud nebyl vždy přívětivý. Čelit musel německé okupaci, příjezdu rudoarmějců, opakovanému věznění a krutým výslechům SMERŠe. I přes život, který si navzdory všem příkořím pro sebe, svou manželku i děti vybudoval, kozácká houževnatost a touha po vřelé náruči rodného Donu jeho srdce nikdy neopustily.Memoáry vyšly v ruštině kompletně až v roce 2021. Předtím byly vydány jen v redukované podobě, kde byly vypuštěny pasáže popisující zvěrstva Rudé armády. Do češtiny je pro svá vnoučata začal překládat autorův syn, historik Alexej Kelin. Knihu doprovázejí autentické fotografie.

Sechzehn Jahre lang hat Gordon Krantz sich alleine durch die postapokalyptische Welt geschlagen und irgendwie überlebt – bis er das Postauto findet. Ihm kommt eine irrwitzige Idee: Er zieht dem toten Postboten die Uniform aus, legt sie selbst an und macht sich daran, die Briefe zuzustellen, soweit die Adressaten noch am Leben sind. Er gibt vor, Vertreter einer nicht existierenden Übergangsregierung zu sein, der das Postwesen wieder aufbauen soll, und ermuntert die Menschen, Briefe an ihre Verwandten zu schreiben. Dadurch verschafft er sich nicht nur ein Einkommen in Form des Portos – er ermuntert damit auch Tausende zum Wiederaufbauen und bringt neue Hoffnung in eine verloren geglaubte Welt.

Uznávaný odborník Orlando Figes nezkoumá Říjnovou revoluci jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí s utopickými cíli. Ve vytříbeném a pronikavém díle nabízí nečekaný pohled na známé dění. Ukazuje, že revoluce si uchovávala tytéž idealistické cíle od svého počátku v roce 1891 až do roku 1991, kdy se zhroutil Sovětský svaz, protože až do samého konce sovětští vůdci věřili, že jsou nositeli leninských idejí. Figesův text přináší zásadní změnu v přístupu a vyhodnocení jedné z nejvýznamnějších událostí dvacátého století.

V roce 1929 Stalin zahájil proces zemědělské kolektivizace, která se v podstatě stala druhou ruskou revolucí. Miliony větších i menších zemědělců byly postupně přinuceny odevzdat svou půdu nově vytvořeným agrárním podnikům – družstevním kolchozům nebo státním sovchozům. Tragickým důsledkem kolektivizace byl propad zemědělské výroby následovaný smrtícím hladomorem, jaký nemá v evropské historii obdoby. Mezi lety1931 a 1933 v Sovětském svazu zemřelo hladem nejméně pět miliónů lidí. Sovětské vedení však pomoc obyvatelstvu v dotčených oblastech záměrně neposkytlo a tragédii naopak využívalo ke svým politickým cílům. A jak konstatuje autorka, téměř dvě třetiny z celkového počtu mrtvých byli Ukrajinci, kteří nezahynuli vinou chybné hospodářské politiky, nýbrž se stali oběťmi Stalinova cíleného státního teroru.

Naděžda Tolokinnikovová (odsouzená členka skupiny Pussy Riot) „Žij tak, aby ti nebylo hanba za vlastní politiky.“ Struhující, burcující a šokující vzpomínky členky skupiny Pussi Riot, jinak též studentky filozofie a aktivistky za lidská práva v Rusku. Obdržela několik mezinárodních cen. Nad vydáním v ČR vezme záštitu řada osobností veřejného života, například Michael Kocáb, Roman Týc (skupina Ztohoven) a další. Kniha je velkým protestem proti V. Putinovi, ale v našich podmínkách se může stát i protestem proti M. Zemanovi a veškeré měšťácké netoleranci.

Rozsiahly román z prostredia nevoľníckeho Ruska, ktorý zachytáva všetky zložky vtedajšej ruskej spoločnosti a podrobuje zdrvujúcej kritike provinčný život, predovšetkým charaktery statkárov, pre ich lži, rozmarnosť, vychytralosť a lakomstvo. Podvodník a špekulant Čičikov, ktorý prechádza krajinou a na vidieku skupuje od statkárov tzv. mŕtve duše, teda nebohých poddaných, aby z nich profitoval, sa stal kultovou postavou svetovej literatúry.