Jiří Fried Bücher

A unified description of the major soluble and approximate models of relativistic quantum field theory, this compact treatment explores functional methods applicable to relativistic quantum theory and the models themselves. 1972 edition.

Román o přátelství dvou chlapců v době těsně před válkou (1937). Chlapci prožívají prázdniny v lesích okolo Blanice, ale již se zostřují národnostní neshody.

Vzájemná přátelská korespondence dvou osobností české kultury Jana Skácela a Jiřího Frieda, probíhající souvisle v letech 1982–1989 mezi Brnem a Prahou, je obsažnou reflexí života a událostí v této době a zároveň zachycením posledních let tvůrčího a lidského usilování básníka Skácela.

Příběh šachového mistra, vedoucího pohodlný život, který ho však neuspokojuje a o kterém se přesvědčí , že je prázdný a neužitečný. Autor na způsobu života svého slabošského hrdiny pranýřuje s psychologickým mistrovstvím bohémský život všech tzv. "mimořádných lidí naší společnosti".

Novela o osobním koníčku prostého venkovského úředníka, o vznikání a postupném narůstání této činnosti, která při vší své zvláštnosti a rozmanitosti bývá výrazem bytostné potřeby člověka doplnit často chudou realitu hrou a fantazií. Za poutavě vyprávěným příběhem se skrývápátrání po něčem jiném než soukromé zálibě jedince: pátrání po smyslu lidské práce a činnosti, která lidskému životu dodává hodnotu.

Časová tíseň vychází potřetí, Pověst a Abel podruhé. Souborné vydání tří novel dává příležitost k hlubšímu pochopení tvorby autora, kterého kritika hodnotí "jako přesného analytika tvůrčího neklidu člověka, jako pozorovatele stále neznámé, neprozkoumané krajiny intelektu". Prvníje příběhem šachového mistra, který si uvědomuje, že zasvětil svůj život nesmyslné vášni. Druhá zachycuje dobrodružnou výpravu tříčlenné chlapecké party, při níž se podaří vyvrátit pověst o domnělém šílenci. Třetí je podobiznou pražského malíře, který v "pohybech jednoho rána" prochází v myšlenkách nejrozmanitějšími událostmi a dojmy života a pak, když přistupuje k obrazům, konfrontuje tento život se svým dílem.

Abel je malíř a autor jej nechává v jeho ateliéru v nedlouhém čase ranních "očistných obřadů" mytí, holení a snídaně procházet v myšlenkách nejrozmanitějšími událostmi a dojmy života, zamýšlet se nad ním a zároveň přistupováním k obrazům v ateliéru zachytit i, jak je život v kontaktu s dílem a obráží se v něm.

Příběh o tříčlenné chlapecké partě z malého města, která na jedné dobrodružné výpravě ve městě odhalí pravdu a vyvrátí tak pověst o domnělém šílenci, který je před světem ukrýván. Je to jakási kritika stagnujícího myšlení dospělých hledajícím mládím. Novinkou v autorovětvorbě je zde zorný úhel dětské reality, jímž jsou vnímány a sdělovány osoby příběhu a jenž dodává vyprávění půvab klukovské reality.