Die erste Hälfte des Buches behandelt die Geschichte und Kultur des israelischen Volkes in der Antike. Sie berührt nahezu alle Bereiche des täglichen Lebens in Israel und den umliegenden Staaten. In der zweiten Hälfte des Buches werden die wichtigsten alttestamentlichen Geschichten sowie das Leben einiger Propheten kurz nacherzählt.
Hans Joachim Störigs „Kleine Weltgeschichte der Philosophie“ macht mit der Philosophiegeschichte von ihren Anfängen bis in die Gegenwart vertraut. Der Weg führt von der altindischen und altchinesischen wie der griechischen Philosophie über Mittelalter, Renaissance und Aufklärung bis ins 20. Jahrhundert. Das umfassende und kenntnisreiche Werk hat sich seit Jahrzehnten als ein- und weiterführender Überblick bewährt - ein Erfolg, der nicht zuletzt auf der klaren und verständlichen Darstellung beruht. Diese populäre Einführung liegt hier in einer vom Autor aktualisierten und überarbeiteten Neuausgabe vor.
Durch diese kleine Schrift erhält die Öffentlichkeit erstmals die Möglichkeit, sich mit einem der bedeutendsten katholischen Theologen einer älteren Generation vertraut zu machen. Die Arbeit basiert auf den römischen Vorlesungen des Autors, in denen er sich mit seinem Lebensthema beschäftigt – nämlich der Frage, welche Bedeutung die Liebe für das Wissen hat, wenn es zu wahrer Weisheit gelangen soll. Für J. B. Lotz ist dies eine grundlegende Frage, da die Spannung zwischen Wissen und Liebe die Geschichte der Menschheit prägt. Die abschließende Botschaft des großen Denkers lautet: Nur die Liebe im Wissen und das Wissen in der Liebe finden ihre Vollkommenheit, und gerade die Weisheit bildet ihre untrennbare Einheit.
V roce zasvěceném Božímu milosrdenství bychom se měli také ptát po našem lidském milosrdenství, vždyť i my máme být milosrdní, jako je milosrdný náš nebeský Otec. Přestože se láska (a milosrdenství jako její účinek) často chápe jako protiklad rozumu, svatý Tomáš ukazuje, že je tomu právě naopak – láska je vrcholným projevem rozumové přirozenosti.
Eine Einführung in alle wichtigen Probleme der abendländischen Philosophie, die den philosophiegeschichtlichen Gesichtspunkt mit dem systematischen verbindet und den philosophischen Diskurs vergangener Epochen auf den der Gegenwart bezieht. Ideal für Selbststudium und Unterricht, zum systematischen Durcharbeiten ebenso wie zur Lektüre nach dem Baukastenprinzip. Die hervor-ragende didaktische Aufbereitung des Stoffes mit Tabellen, Grafiken, Kernsätzen und Übersichten erleichtert den Zugang.
Dieses Buch ist eine unverzichtbare Hilfestellung für zahlreiche Studierende. Der Erfolg des Buches beruht darauf, dass es die philosophische Ethik aus dem allgemeinen Rahmen der Philosophie herausnimmt und sie als eigenständiges Thema untersucht. Es führt die Leser in die grundlegenden philosophischen Probleme der Ethik ein. Das Verständnis der grundlegenden Kategorien und der Terminologie dieser Thematik ermöglicht es den Lesern, auch spezielle Ethiken wie die Umweltethik, die Ethik im Gesundheitswesen, die sexuelle Ethik usw. zu erfassen.
Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší libovůli, nebo existují nějaké objektivní principy, které musíme respektovat? Druhá otázka se týká odůvodnění práva: Existuje nějaká poslední a nejvyšší norma, která rozhoduje o spravedlnosti zákonů, nebo je zákon pouze věcí dohody? Tomášova teorie zákona ukazuje, že morální principy nejsou relativní, ale jsou důsledkem objektivního řádu stvoření. Překlad, úvodní studie a poznámky Karel Šprunk. Kniha je revidovaným překladem, který vyšel v nakladatelství Krystal OP v roce 2003.
Pro co vlastně žije člověk? V čem je jeho budoucnost? V dnešní možnosti poznání jiných než křesťanských náboženství a nabídky různých řešení smyslu života z jejich pohledu vyvstává i pro křesťana požadavek, aby se jinými náboženstvími zabýval. Kniha podává v omezeném výběru základní informace o náboženských nabídkách smyslu života v hinduismu, buddhismu a islámu a nakonec pojednává o tzv. nových náboženstvích. Jednotlivé kapitoly začínají popisem příslušného náboženství se zvláštním zřetelem k jeho nabídce smyslu života. Historickému vývoji se věnuje pozornost jen potud, pokud je to nutné pro pochopení daného náboženství. Každá kapitola končí poukazy, které umožňují dotazy z křesťanské strany. V závěrečné kapitole je pak položena otázka náboženství ve všeobecné formě.
Kniha nabízí přístupné a současně zasvěcené uvedení do problematiky vztahu mezi přírodními vědami a teologií. Autor provází čtenáře houštinami otázek, jež povstaly v hraničních oblastech na pomezí vědeckých a teologických zájmů. Kniha podává přehled hlavních prvků současné vědy (včetně kvantové teorie nebo teorie chaosu), předkládá ucelený pohled na podstatu náboženství a ukazuje, kde mohou věda a teologie společným úsilím přispět k objasnění některých palčivých otázek dnešní teologie: stvoření, podstata poznání, boží působení ve světě, atd.
