Vladimír Binar Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Žánrově rozmanitý a komponovaný opus Sešit z Marienbadu sestává z básní, deníkových záznamů a různorodých textů, jež Vladimír Binar neměl v době jejich vzniku příležitost vydat, jako jsou překlady, posudky, eseje, přednášky, záznamy tahitských mýtů atd. Spis obsahuje také vybrané přijaté dopisy. Čtenář drží v rukách knihu, která vznikala téměř půl století, od konce šedesátých let do roku 2016. Prolínají se v ní dějiny, dobový kontext, politická situace, rodinný a milostný život, geneze básní a knih, způsob práce, obživa, vztahy s lidmi, stavba domu, verše, překlady, cestování... Přes zdánlivou roztříštěnost však texty vytvářejí sourodý celek, ukazují, jak jsou život a dílo propojeny.

Sbírka Vladimíra Binara Rty na sněhu obsahuje kolem dvaceti autorových básní z let 1969–1972. Tónem i poetikou se odlišuje od básní obsažených ve svazku Hlava žáru (2010), který představil ve výboru Binarovy verše ze šedesátých let.Fotografickými kolážemi doprovodil Antonín Kapraň. Graficky upravil Zdeněk Stejskal.

Souborné knižní vydání tří próz - Měsíc ve žních, Dimanche a Paris a Číňanova pěna. "Malá mondscheinsonate či sonata quasi una fantasia, jak dnes přítomnému souboru próz říkám, vznikala v letech 1970-2010, a to přesto, že jsem ji původně nepsal jako zamýšlený a komponovaný celek, navíc se její jednotlivé ,věty'celá léta toulaly ve skladišti mé paměti, stejně jako mezi složkami mých textů, zcela samostatně a nezávisle na sobě."

Kniha je souborem prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968-2008. Soustřeďuje texty různého charakteru a podob - vedle rozsáhlejší monografické studie se zde objevují články, přednášky, doslovy, studie, komentáře, ediční návrhy, průvodce životopisným a místopisným labyrintem básníkova života a jeho vydavatelskou činností, soubory postav vystupujících v jeho ,theatrum mundi´, dokonce i interview věnovaná vydávání Demlova díla. Přes různorodost těchto textů ve svém celku podají základní obraz dramatického i tragického dění Demlova života, stejně jako vývoje a tvarové podoby jeho díla - jedinečného útvaru v dějinách české literatury. Po celá desetiletí bylo Demlovo dílo pokládáno nikoliv za jednolitý celek, ale jen za soubor tematicky i tvarově rozdílných nebo navzájem se vylučujících knih a publikací, z nichž některé byly vřele přijímány, jiné zas zarputile odmítány či zavrhovány. Deml se navíc od padesátých let stal spisovatelem v podstatě neznámým, přesněji umlčeným, ať už za svého života či po smrti. Soubor doplňuje soupis díla Jakuba Demla (1878-1961), jak vznikalo a bylo vydáváno za básníkova života v letech 1904-1961.

HLAVA ŽÁRU zachycuje, jak se ustavovaly básnické vidění a poetika Vladimíra Binara (*6. října 1941) od konce padesátých let a proměňovaly v následujícím desetiletí. První část tvoří výbor z básnických sbírek a textů z let 1959–1968, výrazných zvláště svou bohatou, světelnou i temnou obrazností. Druhá, paralelní část, nazvaná Kolokvia I, uvádí čtenáře do světa, z nějž imaginativní a duchovní podoba autorových veršů a lyrických próz vyrůstá. Toto dokumentární esejisticko-básnické pásmo z let 1985–1986 je komponováno na základě autorových vzpomínek, autentických zápisků, lyrických záznamů i citátů evokujících životní dění a atmosféru období, v němž vznikal první oddíl knihy. Chronologický rámec pásma překračují a rozrušují pasáže, v nichž autor zaznamenává své vzpomínky z dětství, a stejně tak zápisy reflektující současnost osmdesátých let. Kniha tak představuje celek, v němž jsou časové posloupnosti nadřazeny souvislosti významové – jejich vrstvení „prací paměti a vidění“ vytváří pozoruhodné svědectví jednoho života a jedné doby s jejími sny i skutečností, iluzemi i deziluzí. Kniha získala literární cenu "Výroční cena Nadace český literární fond - 2010 - Výroční cena za literární tvorbu".

Rodná krajina básníkova, šestý svazek Díla Bedřicha Fučíka, je souborem autorových veřejných vystoupení, přednášek a proslovů z let 1929-1983, k nimž jsou přiřazeny rozhovory a interview z téhož časového období.

Kniha vystavěná na hranicích románu a dokumentu. Vypravěč posílá dopisy příbuzným a přátelům z Tahiti. Dopisy se proměňují v román, jak v nich autor zaznamenává svou tahitskou každodennost i události z českého domova, o nichž se dozvídá.

Prózu, psanou krásným básnickým jazykem, tvoří jedna nekončící věta – vyprávění o osudech osamělých a vykolejených lidí setkávajících se na rozhraní pražských Nuslí, Vyšehradu, Podskalí a Nového Města (ale děj se na chvíli přenáší např. i do rumunské Histrie). Rapsodie, napjatá mezi skutečností a snem, která ani po letech nepozbyla nic na své lyrické výbušnosti a vypravěčské náruživosti.

Zigeuner stehlen ein Auto, in dem ein kleines Kind schläft. Sie nehmen den Jungen auf, taufen ihn Aziz, besorgen ihm einen marokkanischen Pass, bilden ihn zum Spezialisten für den Diebstahl von Autoradios aus. Jahre später wird Aziz verhaftet, unter großem Medienspektakel schiebt man ihn in seine »Heimat« ab – die ihm ebenso fremd ist wie dem »Attaché für Humanitäres«, der ihm bei seinem Neuanfang pressewirksam zur Seite stehen soll. Doch bald wird sich herausstellen, wer hier wem zu einem neuen Leben verhilft.

Úvahy nad literaturou a výtvarným uměním. Obsah: 1/ O knihu pro mládež 2/ Příklad Františka Tichého 3/ Thomas Mann a další 4/ K otázce českého překladu 5/ Setkávání a míjení