Italský básník a prozaik, jehož dílo charakterizuje kombinace drobnokresebného realismu a grotesky, vypráví v psychologizujícím románě o osudech dvou florentských staropanenských sester, jejichž poklidnou existenci rozvrátí láska k okouzlujícímu synovci. Vrcholné dílo autorovy tvorby přináší objektivní pohled na třídní strukturu italské buržoazní společnosti.
Sowenig wie Marco Polo und Kublai Khan in diesem Buch historische Figuren sind, sowenig handelt es sich auch bei den Städten, die der fiktive Venezianer beschreibt, um reale Orte in der bewohnten Welt. Es sind vielmehr Tummelplätze der Imagination, die unter den Formen möglicher Städte nicht fehlen dürfen Italo Calvino, der immer ein Erzähler war, nie eine Zeile Lyrik schrieb, hat mit den ›Unsichtbaren Städten‹ eins der schönsten, zugleich phantasievollsten und präzisesten Poeme verfasst.
Básně milostné renesanční. Vydáno v edici Skvosty italské literatury.
Svazek obsahuje dva romány (Egyptská rada, 1963; Todo modo, 1974), v nichž autor analyzuje společnost rodné Sicílie. První, zpracovávající autentickou historii z konce 18. století, se rozvíjí kolem bezcenného arabského kodexu, vydávaného za sbírku důležitých listin z normanské doby. Druhý román, tentokrát odehrávající se v současnosti, vypráví o podivných duchovních cvičeních kněze-kapitalisty.
Kniha obsahuje sto malých románových epopejí, jak praví podtitul. Lze v nich nalézt velmi široký repertoár Manganelliho paradoxních tezí: schůzka, na kterou nikdo nepřijde; vrah, který nikoho nezabil; rytíř, kterého svět nenávidí, protože ho zbavil draka; výjimečně zdravé místo, kam chodí lidé houfně umírat atd. Manganelliho kniha je jedno velké oxymóron, vyjadřující s trpkou ironií pocit absurdity současné buržoazní společnosti, v níž není místo pro vzájemné poznání člověka člověkem a která dokonce odnímá člověku i schopnost, aby pochopil sám sebe a svou vlastní minulost.
Prvotina Krejčí na hlavní ulici je obrazem nelehkého údělu autorovy rodiny, zároveň však symbolem života všech chudých řemeslníků a rolníků na Sicílii. Vyprávění chudého krejčího, jehož inspirací byl autorův otec, se stává oslavou prostých lidí, jejich důvěrného spojení s přírodou a s kořeny života. Novela Kamenitá řeka zachycuje události roku 1943, kdy se na Sicílii vylodí spojenecká vojska a fašistické sily ustupují do defenzivy. V centru příběhu stojí parta venkovských kluků, z jejichž perspektivy se tyto historické události mění v sérii dobrodružných her, připomínajících středověké hrdinské činy. Obě novely spojuje výrazná autorova poetika, čerpající z lidového bájesloví a vytvářející barvitě plastický obraz sicilského venkova.