Alice Flemrová Reihenfolge der Bücher

"Tasmanien" ist ein Roman über Sehnsüchte und Verwundbarkeiten in unserer Gegenwart. Paolo, ein Journalist in Rom, sieht sich mit der Realität konfrontiert, niemals Vater zu werden. Sein Leben gerät aus den Fugen, während er sich mit globalen Themen auseinandersetzt. Doch er findet Trost an unerwarteten Orten.

Eine junge Frau mit einem unbeugsamen Willen. Und eine Gesellschaft, die versucht, sie zu brechen. Unter der sengenden Sonne der Lombardei im Jahr 1935 begegnet Francesca zum ersten Mal Maddalena, die von allen im Ort nur »Malnata« genannt wird: »Die Unheilbringende«. Francesca – zu Konformität und Gehorsam erzogen – ist sofort fasziniert von dem barfüßigen Mädchen, dessen Hände immer schmutzig sind, die Augen voller Trotz. Entgegen allen Warnungen freundet sich Francesca mit Maddalena an und lernt mit der Zeit, den Lügen der Erwachsenen zu misstrauen. Doch in einer Gesellschaft, die keinen Platz hat für weibliches Freiheitsdenken, ist jedes falsche Wort und jede unfolgsame Tat eine Gefahr … Ein aufsehenerregender, vom Feuilleton hochgelobter Roman über die Macht weiblicher Selbstbestimmung und eine Hymne an die Kraft der Freundschaft. Beatrice Salvionis Debüt sorgte nicht nur in Italien für große Aufmerksamkeit, wo es wochenlang auf der Bestsellerliste stand: »Malnata« wird in 35 Sprachen übersetzt.

Souborné vydání novinových sloupků Alice Flemrové z let 2007 až 2011 s ilustracemi Reného Řebce. Pokud si myslíte, že překladatelé vedou nevzrušivý a monotónní život nad knihami a klávesnicemi, tyto sloupky, psané letech 2007 až 2011, by vás mohly vyvést z omylu. Třebaže pracují s fejetonovou nadsázkou, všechno, o čem se v nich píše, se skutečně stalo. Překládání krásné literatury totiž obstarává těm, kteří se mu věnují, bohatství – tedy jenom duchovní –, poznání, emoce, zábavu, adrenalin i dobrodružství. Svět se vyvíjí a proměňuje, jazyky též, ale překladatelské problémy a otazníky zůstávají ve své podstatě stejné. Pořád jde o to, jak poskládat stejný obraz z jiných dílků, jak zbudovat cizokrajné literární universum domácími jazykovými prostředky. Tahle knížka je hodně o italštině a o Itálii, ale je věnována všem těm, kdo čtenářům umožňují vstoupit do světů, které by pro ně jinak byly nedostupné.

Poznejte neobyčejné Munariho stroje zachycující nepotlačitelnou individualitu živých bytostí od komárů až po květáky. Bruno Munari, bezesporu jedna z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších osobností na poli průmyslové grafiky a designu dvacátého století, přichází s popisem strojů užitečných i neužitečných, ale dozajista neobvyklých: od ventilátoru s mávajícími křídly až po ještěří motor pro unavené želvy.

Satirický román Řím bez papeže psal Guido Morselli v roce 1966 jako sci-fi z blízké budoucnosti, odehrává se v naší nedávné minulosti a my ho dnes můžeme číst i jako výpověď o naší současnosti.Švýcarský kněz Walter se po třiceti letech, která uplynula od doby, kdy byl mladým seminaristou, vrací do Říma konce druhého tisíciletí. Čeká na audienci u papeže Jana XXIV., jenž po rozpuštění papežského dvora opustil Vatikán a přesunul se do malé venkovské rezidence. Při hledání ztraceného času Walter prochází chátrajícím věčným městem, které „přestává být starobylé, poprvé je staré“, a zapisuje své postřehy: katolická církev se snaží držet krok s dobou tím, že se „protestantizuje a zeseveršťuje“, a současně v jejím lůně probí­há rozkol mezi pokrokáři, z větší části ateisty, neboť „ateismus je svého druhu víra“, a tradicionalisty, pro něž jsou Bůh i ďábel dosud živí. O papeži, který má mimo jiné rozhodnout „arbitráž“ ohledně rozdělení vesmírných držav na Měsíci mezi USA a SSSR, se mezi lidmi šušká, že má snoubenku, ale že o něj projevila zájem i americká prezidentka Jacqueline Kennedyová — celibát katolických kněží byl totiž zrušen. Feministky usilují o resexualizaci prostřednictvím rozšíření ženských sekundárních pohlavních znaků, antropologové razí teorii o tom, že člověk pochází z klokana, mezi mladými kněžími je „spousta radikalismu a žádný strach z toho, že si budou protiřečit“, pluralismus je heslem doby, ale každý nonkonformní postoj se trestá ostrakizací…

Bylo nebylo… jednou v Benátkách v dubnu 1921: Corto Maltese ve snaze rozluštit hádanku, kterou mu v dopise zaslal jeho přítel spisovatel Frederick Rolfe, známý pod pseudonymem Baron Corvo, zde pátrá po záhadném talismanu, vzácném smaragdu s magickým nápisem, přičemž se propadne střechou na tajnou schůzi zednářské Velké lóže, zaplete se do šarvátky se skupinkou bojovných fašistů, je obviněn z vraždy, potkává slavného básníka Gabriela D’Annunzia, novoplatónskou filozofku Hypatii a rabína Melchisedecha. Sugestivní atmosféra nočních Benátek s jejich impozantními paláci, tajemnými zastrčenými dvorky, všudypřítomnými kočkami, kamennými lvy, a dokonce i Aladinovou lampou dodává Cortovu dobrodružství snový opar báje, ve které však maltský námořník neztrácí svůj pověstný suchý humor ani všudypřítomnou ironii.

Nives hat kürzlich ihren Mann verloren, nach langjähriger Ehe. Zuerst gefasst, bald aber einsam auf ihrem Hof, beschließt sie, ihr Lieblingshuhn Giacomina ins Haus zu holen, und muss erstaunt feststellen, wie gut ihr diese Gesellschaft tut. Als Giacomina sich eines Abends plötzlich nicht mehr bewegt, weil sie zu lange auf die Waschmaschinenwerbung gestarrt hat, gerät Nives in Panik: Sie ruft Loriano Bottai an, den befreundeten Tierarzt, den sie wie alle anderen Dorfbewohner seit Jahrzehnten kennt. Was folgt, ist ein Gespräch, das wiederholt unerwartete Wendungen nimmt, Unausgesprochenes entlarvt, Beziehungsgeflechte offenlegt, in die Abgründe einer verpassten Liebe blicken lässt und schlussendlich die Frage stellt, was ein Leben eigentlich ausmacht – die verpassten oder die gelebten Chancen?

Závěrečný díl Ságy rodu Floriů sleduje osudy posledních „sicilských lvů“ Ignazia juniora a jeho bratra Vincenza v roce 1891. Po předčasné smrti otce se mladý Ignazio, syn jedné z nejbohatších rodin Itálie, ujímá řízení impéria Casa Florio. Zatímco si užíval život zlaté mládeže, nyní se snaží naplnit svůj závazek, avšak postrádá otcův a dědův obchodní duch a předvídavost. Příběh se soustředí na jeho vztah s manželkou Frankou, významnou postavou palermské společnosti na počátku 20. století. Frančina krása a šarm přitahovaly pozornost státníků a umělců, jako byli Giacomo Puccini a Enrico Caruso. Její pohádkový život však skrývá tragické události, ztráty a zklamání. Floriům se ukáže nevděčná tvář Palerma, města, které vděčí za svůj rozvoj právě jim a jejich vizím. Floriovi se vždy pouštěli do nových projektů a hostili významné osobnosti, čímž otevřeli Palermo světu. Nicméně, nezadržitelný pád z výsluní, tragické rodinné události a doba první světové války a nástup fašistů přinesou těžké zkoušky. Přesto zůstává jejich nesmazatelná stopa v historii Sicílie. Vychází v překladu Alice Flemrové.

Nach „Tiefland“ ist dies der lange erwartete neue Roman der Pulitzer-Preisträgerin Jhumpa Lahiri. Eine allein lebende Italienerin in den Vierzigern: unsicher, scheu, orientierungslos, sich selbst fremd. Die Arbeit als Universitätsangestellte garantiert ihr einen unspektakulären Tagesablauf. Sie begibt sich stets an dieselben, ihr vertrauten Orte, in ihre Lieblingsbar, die Schwimmhalle, die Buchhandlung um die Ecke. An den Wochenenden besucht sie ihre alte Mutter. Ihre Einsamkeit lässt sie die Menschen um sich herum genau betrachten - auf der Straße, bei der Maniküre, im Supermarkt, im Zug. Die Tage vergehen, die Jahreszeiten wechseln. Und eines Tages, bei einem Ausflug ans Meer, geschieht etwas Unerwartetes. Sie trifft eine Entscheidung, die sie selbst überrascht. Lahiri, bekannt für ihre feinste Beobachtungsgabe und Präzision bei der Figurendarstellung, entwirft das ergreifende Stimmungsbild einer Frau, die an einen Wendepunkt ihres Lebens gerät und deren Schicksal einem ans Herz geht. Suggestive, luzide Prosa mit einem großen Sog.