Jiri Fuchs Bücher

It is the author’s belief that philosophers, if they aspire to critical thinking, have to start their investigation by embracing the concept of truth as an underlying characteristic of the human thought. The cornerstone of the entire Noetics is to construct the apodictic proof of the objective truth, which is, in the correspondence sense, assumed - whether they realize it or not - even by the most extreme sceptics. This proof also refutes the traditional objections purporting that all the attempts at the self-explanation of reason inevitably result in dogmatism, circular logic or infinite regress. Accordingly, the verification of truth as a mandatory attribute of the human thought becomes the main benchmark not just for the noetic, but for every subsequent philosophical investigation. This critical confrontation invalidates the modern theories of knowledge along with their negativistic vein, exposing them as basically dogmatic and intrinsically contradictory. By providing a liberating distance from the principle authorities of modern philosophy, the true Noetics can show that the tragic and anthropologically destructive outcome in the postmodern relativism of values is by no means an indispensable attribute of philosophy proper but just a consequence of the failure of the modern thinkers to pay proper attention to the Noetics.

Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.

Tématem knihy je politická filosofie, jejíž výklad probíhá na základě konfrontace s aktuálně převládající politickou ideologií Západu - levicovým liberalismem. Ukazuje se, že ideologie levicového liberalismu zásadně koliduje s lidskou přirozenosti a nároky přirozené etiky. Velká pozornost je také věnována filosofické definici totality a jejímu prosazování v rámci levicového liberalismu.

Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.

Čtvrtý svazek z řady klasické filosofie je věnován metafyzice o Bohu, která obvykle začíná důkazem Boží existence, pokračuje reflexí způsobu poznání Boží skutečnosti a vrcholí zkoumáním Boží esence. Výběr témat však sleduje především hlavní filosofické problémy, tak jako v předešlých svazcích. Dnes je metafyzika o Bohu obtížena silnou nedůvěrou, která pramení z novověkých agnostických předsudků. Proto je celému výkladu předřazena kritická reflexe některých moderních filosofických i teologických směrů a tendencí, které vytvořily překážku relevantní filosofické identifikaci Absolutna. Theodicea představuje první speciální aplikaci obecných disciplín - logiky, noetiky a ontologie. Filosofické zkoumání Boží skutečnosti pak pochopitelně spoluurčuje zkoumání lidského bytí v antropologii a v etice, k níž celý kurs směřuje.

Druhý svazek z řady klasické filosofie je věnován noetice, která zkoumá spolehlivost a rozsah lidského poznání - téma obtížné, avšak klíčové. Pozitivní noetické zhodnocení myšlení je totiž nejen nutnou podmínkou veškeré vědy, ale znamená i primární založení celé filosofie. Většina potenciálních čtenářů se více či méně vědomě opírá o autority novověké filosofie. Pro ně bude asi překvapením radikální odmítnutí novověkých teorií poznání. V nich autor spatřuje hlavní důvod krize současné filosofie. Dalším problémem bude zřejmě fakt, že se tak děje z pozic "naivního a překonaného" klasického realismu. Jestliže si však uvědomíme, že ve filosofii nerozhodují časová měřítka, ale pouze pravda, dostaneme se k zásadní revizi soudobých noetických (vesměs skeptických) představ. Autor se totiž pokouší dokázat, že realismus je pravdivý. A nejde jen o prostý návrat ke klasickému realismu - jeho pozice je kriticka prohloubena konfrontací nejen s novověkou filosofií, ale i se zbytečným dogmatismem mnohých realistů. Kniha není koncipována jako klasická učebnice a nezachycuje kompletně téma poznání. Její koncepce je především určena posunem od historicky převládajícího důrazu na psychologický aspekt poznání k oprávněnějšímu důrazu na aspekt noetický v rámci teorie poznání.

Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána. Proto přišli s pokusem o jinou formu zpřístupnění náročného filosofického tématu. Kniha je zamýšlena jako první seznamování s důležitými otázkami filosofie. Obsahuje vybrané soubory problémů z různých filosofických disciplín. Autoři ve svém přístupu upřednostňují samotné filosofické problémy před systematickým výkladem faktů z dějin filosofie. Zvou tím čtenáře k aktivní účasti na promýšlení předložených problémů. Ti se tak od počátečního kontaktu s filosofií mohou místo biflování nesrozumitelností učit filosofovat. Celá kniha je nesena jistou nedůvěrou k dnes až příliš zaběhnutým názorům; podněcuje k jejich prověřování. Kdo se jim naopak s důvěrou a s evolučním předsudkem v zádech otevírá, riskuje mnohé. Třeba to, že se snadno stane objektem ideologických manipulací, že svůj život založí na falešných představách o světě a o člověku, že se díky tomu mine se svým přirozeným životním určením a že bude třeba v dobré víře sloužit pseudo-humanitním ideálům. To všechno jsou reálné možnosti i v civilizovaných společnostech vyspělých demokracií, jejichž občané žijí převážně v domnění, že se podílejí na dosud největším rozkvětu humanity.

Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána. Proto přišli s pokusem o jinou formu zpřístupnění náročného filosofického tématu. Kniha je zamýšlena jako první seznamování s důležitými otázkami filosofie. Obsahuje vybrané soubory problémů z různých filosofických disciplín. Autoři ve svém přístupu upřednostňují samotné filosofické problémy před systematickým výkladem faktů z dějin filosofie. Zvou tím čtenáře k aktivní účasti na promýšlení předložených problémů. Ti se tak od počátečního kontaktu s filosofií mohou místo biflování nesrozumitelností učit filosofovat. Celá kniha je nesena jistou nedůvěrou k dnes až příliš zaběhnutým názorům; podněcuje k jejich prověřování. Kdo se jim naopak s důvěrou a s evolučním předsudkem v zádech otevírá, riskuje mnohé. Třeba to, že se snadno stane objektem ideologických manipulací, že svůj život založí na falešných představách o světě a o člověku, že se díky tomu mine se svým přirozeným životním určením a že bude třeba v dobré víře sloužit pseudo-humanitním ideálům. To všechno jsou reálné možnosti i v civilizovaných společnostech vyspělých demokracií, jejichž občané žijí převážně v domnění, že se podílejí na dosud největším rozkvětu humanity.