Jan Frolík ist ein tschechischer Archäologe, dessen Forschung sich auf die dynamische Entwicklung mittelalterlicher Siedlungen konzentriert, insbesondere auf befestigte Städte und städtische Gebiete. Seine umfangreichen Feldarbeiten führten ihn zu bedeutenden archäologischen Erkundungen in zahlreichen tschechischen Städten. Frolík hat maßgeblich zum Verständnis der Wohnbebauung der Prager Burg während des frühen Mittelalters beigetragen und eine Schlüsselrolle bei der Weiterentwicklung der archäologischen Forschung an diesem historischen Ort gespielt.
Kniha je věnovaná osobnosti kněžny abatyše Mlady Marie, sestry knížete Boleslava II. Je poctou té, která pevně stojí v základech naší země, státu a církve, ctihodné Mladě, která nás přes věky učí pohledět do budoucna. Z příspěvků přednesených na kulatém stolu vznikla stejnojmenná kolektivní monografie, jejímiž editory jsou PhDr. Jan Frolík CSc. a sestra MUDr. Dominika J. Bohušová OP.
Frantovo pole a jiná čtrnáctiverší je další básnická sbírka v níž na sebe renomovaný autor bere nelehký úkol, když se na ploše sedmatřiceti jazykově vycizelovaných básní ohlíží za zásadními okamžiky celého svého života i za celým dvacátým stoletím na malém českém městě, kterému se pohnuté dějiny a dramatické situace rozhodně nevyhýbaly
Od příchodu Slovanů do roku 1740. Učebnice české historie pro střední školy. 2., opravené a doplněné vydání. 2., opr. a dopl. vyd. ISBN pro soubor I.-II. (1993): 80-85192-61-6
V roce 2013 se čtenářské veřejnosti úspěšně představil kardašořečický rodák Jan Frolík (1948) obsáhlým výborem Útěcha z ornitologie, který vyšel v nakladatelství FRA a obsahoval i soubory s básněmi haiku, jejichž psaním se autor dlouhodobě zabývá. Následující tvorbu křehkých miniatur však znovu šířil spíše jen mezi svými známými v útlých knihách vydávaných jindřichohradeckým nakladatelstvím Epika (například Haiku to nevysvětlí nebo Kardašořečická haiku). Cílem výboru Pěti zuby směje se na pravnouče je přiblížit širšímu publiku i tuto doposud téměř utajenou novější Frolíkovu tvorbu, která se vyznačuje jazykovou bohatostí, lehkou ironií a především ostrým viděním světa, kde se lidské dorozumívá s přírodním a navzájem si předávají inspiraci i porozumění.
