Mojmír Otruba Bücher

Charakteristické rysy umělecké individuality Fráni Šrámka v širokém tematickém i žánrovém rozpětí vystihují čtyři díla vybraná pro tento svazek. Jejich interpretační konstantou je lidská přirozenost: spontánní lačnění člověka po intenzivním vyžití, po pocitu osobního naplnění a patřičném uspokojení základních vitálních potřeb. Může v ní být obsažen vzdor nebo provokace, jak čteme v antimilitaristických popěvcích sbírky Modrý a rudý (1906). Mohou v ní bouřit rozporné emoce a nálady, nonkonformní postoje, erotické sny i zklamání, jaké objevujeme v generačním, impresionisticky laděném románu Stříbrný vítr (1910, přepracováno 1920). Může být vyjádřena niternou romantickou touhou, která naráží na strohou realitu vnějšího světa, tak jako v lyrické komedii Léto (1915). Anebo vytvářet ostrůvek iluze, jíž zní archetypální, senzuálně laděné básně přelomové sbírky Splav (1916). Tento výbor z Šrámkovy tvorby v roce 2000 pro Českou knižnici připravil a podrobně komentoval Mojmír Otruba. Pro přítomnou reedici jsme provedli celkovou revizi textů, rozšířili vysvětlivky a připojili soupis dosavadních knižních vydání.

Sborník textů literárního teoretika, neostrukturalisty. Obsahuje tyto stati: Mezitextovost jako podmiovací vztah mezi znaky, Diskurz o roli mimoestetických hodnot při recepci díla, Epická řeč drobných próz, Kreace mýtu poezií, Ve směru od reality do literatury, Autor - text - dílo, Znaky a hodnoty.

Přítomný svazek přináší výbor z textů Mojmíra Otruby (1923–2003) z rozsáhlého období 60. až 90. let. Přestože Otruba – jedna z nejvýraznějších postav naší poválečné textologie – za dobu své mnohaleté odborné kariéry publikoval řadu studií, článků a recenzí zaměřených k textové kritice, nebyly tyto jeho textologické příspěvky dosud sebrány a vydány knižně. Vedle rozsáhlé studie Autor – text – dílo, která problematizuje a rozvíjí řadu otázek naší textologie po jejím vzmachu v 60. letech (např. pojetí varianty, autora či tzv. kanonického textu), výbor přináší další autorovy články a recenze, přičemž některé texty dochované v rukopise otiskuje vůbec poprvé. V jednotlivých oddílech tak kniha představuje Otrubovy kritické práce věnované významným počinům domácí textologické literatury (rozsáhlá recenze příručky Editor a text, Vašákových Metod určování autorství či tzv. černé Textologie), dále nabízí ukázky z autorových kritik jednotlivých edičních počinů (např. výborů z díla O. Březiny, J. Vrchlického, K. Havlíčka), pronikavý Otrubův příspěvek v oblasti výzkumu textu Máje K. H. Máchy nebo metodologicky orientované texty k problematice vydávání odborné literatury a korespondence. Další autorovy texty se související tematikou jsou otištěny v rámci komentáře.

Diese Sammlung von Balladen basiert auf Erbens Studien zur slawischen Folklore. Sie wurde erstmals 1853 veröffentlicht und ist durchdrungen von Mord und Chaos: Gräber öffnen sich, die Toten wandeln auf der Erde, das Lebendige wird zum Unlebendigen und umgekehrt, während Ungeheuer und Monster aus Seen und Wäldern auftauchen. Menschliche Verwandlungen erinnern an Ovids Metamorphosen. Die Balladen sind in einem frischen und energiegeladenen Stil verfasst, der ihren Rhythmus und ihre Kadenz perfekt einfängt. Im Laufe der Jahre hat sich diese Sammlung als Meisterwerk etabliert und als Inspirationsquelle für Künstler aller Art gedient, darunter Antonín Dvořák, der eine Reihe von symphonischen Gedichten zu einigen dieser Geschichten komponierte. Von den vielen Illustratoren, die zu den verschiedenen Ausgaben beigetragen haben, gilt Alén Diviš' Kunstwerk als das eindrucksvollste. Erbens eigene Anmerkungen zu den Ursprüngen vieler dieser Geschichten sind ebenfalls enthalten.

Tato satirická veršovaná skladba s podtitulem „Legenda z historie ruské“ vznikla spolu s Tyrolskými elegiemi a Králem Lávrou za Havlíčkova vyhnanství v tyrolském Brixenu. Inspirací byla autorovi historická událost z carského Ruska, kdy car Vladimír zavrhl pohanského boha Peruna a přijal křesťanství. V Havlíčkově díle dostává Perun lidskou podobu a hlavní zápletku tvoří konflikt mezi ním a carem Vladimírem. Opět se zde setkáme s typickým Havlíčkovým satirickým humorem, jehož prostřednictvím vyjadřuje kritiku absolutismu i církve. Využívá lidový jazyk a nebrání se ani vulgarismům. Skladba se pro svůj aktuální námět a humorné pojetí stala krátce po svém vzniku velmi oblíbenou mezi lidmi.

Výbor z díla Karla Čapka, jenž obsahuje apokryfy, satiry, aforismy, podpovídky a pohádky.

Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatcích.

Vesel-messe je knihou inorických šlehů do živého masa přítomnosti. Vede ve světové roztříštěnosti k jistému pohledu do očí lidem i situacím a může dopomoci právě tímto pohledem, vedeným výsměchem, k přesnému zachycení lidí. Na bílém papře v prostých konturách slov nalézáme se přesněji a přehledněji. Vidíme, jací jsme - a jací bychom měli být. Ba i mohli!

Autor především sleduje aktuální otázky; tvůrčí růst spisovatelky v naší literatuře nejznámější, její úpornou i nebojácnou snahu o moderní pojímání politického a kulturního dění i životnost jejího uměleckého díla. Výběr z korespondence a díla v první části představuje hlavní složky myšlenkového světa B. Němcové, ve druhé hovoří o svém díle a o sobě a závěrečná dokresluje ukázkami ty rysy jejího díla vykládaného ve studii.

Děj románu se odehrává v malé podhorské vesnici blízko německých hranic. Němcová zde líčí život prostých obyvatel vesnice, kde panuje hrabě Břenský. Němcová zde krásně vykresluje jednotlivé charaktery postav. Nejdůležitější postavou ve vesnici je bezesporu Bába, která ví vše, pomáhá lidem léčit její nemoci, rodit děti a jiné. Bába má dvě dcery z čehož jedna je již vdaná a má děti. S ní v chalupě žije stále svobodná Dorla a její slepý bratr Józa, který umí nádherně hrát na housle a překrásně zpívat. Hanuš s jeho matkou. Hraběnka se ujala dívky jménem Jelenka, která je jejímu synovi Hanušovi sestrou. Hraběnka i hrabě jsou mírumilovní lidé a na srdci jim leží pouze prospěch vesnice.

Historická novela z doby vlády Václava IV. popisuje boj Čechů s cizozemci o pražskou univerzitu. Napsáním této povídky si Tyl kladl za cíl sjednotit Čechy.

Obsahuje: Stříbrný vítr -- Léto -- Klavír a housle -- Splav Soubor čtyř Šrámkových knih reprezentuje v celé žánrové rozloze autorovu tvorbu středního vývojového období, zhruba z let 1910-1920. Tvorbu románovou představuje Stříbrný vítr, dramatickou Léto, povídkovou Klavír a housle abásnickou Splav. Soubor doplňují v oddíle Potichu o sobě autorovy úvahy, v nichž mluví o svém uměleckém díle, tvůrčí práci a o poezii. Oddíly Očima těch kolem a On a my přinášejí jednak výbor ze vzpomínkové literatury na F. Šrámka a jednak vybrané projevy umělců o Šrámkově díle, o jejich vztahu k tomuto dílu, a básnické zdravice Šrámkovi.

Nově utvořený výbor z menších pražských próz přináší jednak časově vzdálenější látky, které znala autorka z místního podání (Dcera otce svého, Na košatkách, Drama zbořeného domu), a jednak látky ze zážitků svého mládí z Prahy předrevoluční (Pan policejní komisař) a z Prahyza revoluce 1848 (Pán a sluha.). Celou knihou procházejí výňatky z memoárového díla Upomínky (V Poštovské ulici, Vltava, Naše babička, S otcem, Tandlmark, Nedělní lekce), jež vedle vypravěčské půvabnosti mají zpřítomňovat osobu spisovatelky. Výbor uspořádal, edičně připravil, medailón o autorce, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Mojmír Otruba. 22-099-75

Oba dva zlomky v jedné knize přebásnil Kamil Bednář.

Výbor z autorovy povídkové tvorby zobrazuje citový a názorový svět českého maloměsta v době 70. let 19. stol. Uspořádal, medailón o autorovi a ediční poznámku napsal Mojmír Otruba. 1. vydání.

Svazek obsahuje osm Hálkových povídek: Jiřík, Kterak se pan Suchý rozhněval na svět, Maryška, Zapomenutý, Na statku a v chaloupce, Poldík rumař, Na vejminku, "Študent" Kvoch.

Spisovatelé 19. a začátku 20. století seřazení podle abecedy. Někteří, kteří patří do slovníku, tam nebyli úmyslně zařazení.

Autor především sleduje aktuální otázky; tvůrčí růst spisovatelky v naší literatuře nejznámější, její úpornou i nebojácnou snahu o moderní pojímání politického a kulturního dění i životnost jejího uměleckého díla. Výběr z korespondence a díla v první části představuje hlavní složky myšlenkového světa B. Němcové, ve druhé hovoří o svém díle a o sobě a závěrečná dokresluje ukázkami ty rysy jejího díla vykládaného ve studii.

Kniha Kus krásného snu je prvním svazkem třídilného výboru z díla Fráni Šrámka, v němž nalezneme tři jeho nejvýraznější básnické sbírky (Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav), z ostatní básnické tvorby je pořízen výběr. Jako vhodný žánrový protějšek Šrámkovylyriky ve svazku působí jeho dvě dramatické práce Léto a Měsíc nad řekou. Léto je okouzlující oslavou mládí, jeho spontaneity, citové přirozenosti i bezprostřednosti, rozechvělé touhy po lásce. Měsíc nad řekou je naproti tomu obestřen melancholií, konflikty mezi mládím a stářím, odehrávajích se v atmosféře stesku.

Výbor Hledání národní literatury představuje literárněvědné dílo Mojmíra Otruby (1923 – 2003), vynikajícího znalce české literatury 19. a 20. století. Otruba se proslavil množstvím doslovů a studií, které zasahují do filologie a teorie literatury, a jako editor literatury převážně 19. století a literární lexikograf. Toto rozsáhlé dílo, roztroušené po obtížně dostupných časopisech a sbornících, je pro zájemce nepřehledné a brání adekvátnímu ocenění Otrubových přínosů. Předkládaný výbor reaguje na tuto situaci a na aktuálnost Otrubova díla, které zahrnuje četné studie o národních mytologiích a specifikách české literatury. Usiluje o představení Otruby s důrazem na jeho studie k mytologiím spjatým s 19. stoletím, literárnímu vývoji, zejména českému romantismu, a vybraným autorům a dílům, jimiž se celoživotně zabýval. Dále zahrnuje jeho reflexe literárněvědného a kulturního života. Svazek je doplněn bibliografií M. Otruby a doslovem D. Dobiáše, který vybral z Otrubových textů.