Karel Starý Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Publikace se zabývá formativním hodnocením ve škole. Jedná se o kvalitativní hodnocení, jehož účelem je přinést žákům užitečnou informaci o jejich aktuálním stavu vědomostí a dovednostní s cílem zlepšit jejich výsledky a naučit žáky přijímat hodnocení jako přirozenou součást života. Kniha si klade za cíl zorientovat čtenáře v aktuálních trendech hodnocení žáků a tématech, jako je stanovování kritérií hodnocení, poskytování zpětné vazby, práce s chybou, rozvoj sebehodnocení a vrstevnického hodnocení. Ve srovnávacím kontextu poukazuje na hlavní cesty rozvoje formativního hodnocení a na možnosti jejich využití při zvyšování kvality výuky na českých školách. Teorie je doplněna ukázkami s konkrétními nástroji a technikami formativního hodnocení, příklady z praxe a autentickými výroky učitelů a žáků. To vše by mělo pomoci převést teoretické poznatky do každodenní praxe.

Popis vývoje oboru srovnávací pedagogika v zahraničí a u nás. Jakým úskalím musí obor čelit v českém prostředí a zda jsou některé zahraniční přístupy aplikovatelné u nás.

Změny v oblasti vzdělávání jsou na celém světě předmětem intenzivního zájmu výzkumníků, politiků, učitelů i ředitelů škol a rodičů. Stále však zaznamenáváme, že značný počet pokusů o koncepční změny ve vzdělávání selhává. Zřejmě ani nedávná česká reforma nesplnila očekávání, která do ní byla vkládána. Tato studie přináší původní poznatky o tom, jak probíhají v současnosti proměny českého základního vzdělávání. Autorům však nešlo o hodnocení jedné konkrétní reformy, snažili se pochopit, jak vnitřní dynamika života jednotlivých škol interaguje s vnějšími impulzy, které přicházejí z lokální, národní i globální úrovně. Práce nejprve poukazuje na hodnoty, o které usilovaly některé nedávné zahraniční reformy vzdělávání, na to, jakými prostředky se snažily motivovat školy ke změně a kteří aktéři se na změnách podílejí v současnosti. Druhá a nejrozsáhlejší část čtenáře nechává prostřednictvím podrobných popisů postupně nahlédnout do pěti základních škol z různých míst naší země a upozorňuje na to, co a jakým způsobem se ve školách za poslední léta změnilo, ale také na to, co zůstává stabilní.

Utváření kompetencí žáků na základě zjištění šetření PISA.

V zahraničních výzkumech se dlouhodobě volá po posuzování účinků profesního rozvoje učitelů podle skutečných dopadů na jejich pedagogickou práci. V České republice jsou informace o aktivitách profesního rozvoje fragmentární, často chybí mezinárodní srovnání, a pokud existují, jsou opomíjeny vzdělávací politikou. To může být jednou z příčin klesajících výsledků českých žáků v mezinárodních šetřeních. Kniha přispívá k diskusi o kvalitě učitelů aktuálními informacemi o různých formách profesního rozvoje. Shoduje se, že kvalitní příprava poskytuje dobrý základ, ale skutečné mistrovství se dosahuje během profesní dráhy. Absence systematické podpory a jasných kariérních perspektiv nevytváří motivující prostředí pro růst. Tradiční pojetí profesního vzdělávání, zaměřené na školení a kurzy, je doplňováno novými formami, jako jsou sdílený diskurs, mentoring a řízené samostudium, které vycházejí z reflexe profesních zkušeností. Na základě analýzy pramenů jsou formulována doporučení pro větší důraz na určité aspekty profesního rozvoje a formy podpory. Kombinací vnější podpory a vnitřní zodpovědnosti učitelů za jejich profesní zrání a sdílení zkušeností lze zvýšit kvalitu jejich práce.