Zbyněk Sekal Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Publikace přibližuje méně známou část tvorby výtvarníka Zbyňka Sekala. Zaměřuje se na jeho knižní obálky, na fotografie z cest, které lze považovat za fotografické skici k dalším dílům, a na skládané obrazy, v nichž jsou kombinovány různé materiály.

Der Krieg als "Fortsetzung der Politik mit anderen Mitteln" - als Carl von Clausewitz an seiner monumentalen Abhandlung "Vom Kriege" (1832-34) arbeitete, konnte er nicht ahnen, dass dieser Satz einmal zum geflügelten Wort werden würde. Doch wer wie sein Autor gute Gründe hat, den Krieg als ein Instrument zu begreifen, das in der Hauptsache politischen Zwecken dient, kommt nicht umhin, seine Folgerichtigkeit nüchtern anzuerkennen. Die vorliegende Auswahlausgabe konzentriert sich auf die zentralen Kapitel dieses philosophischen Klassikers über das Wesen des Krieges.

Román Plechový bubínek (1959) přivedl Grasse na světovou scénu jako příběh hrdiny Oskara Matzeratha, který v Léčebném a zaopatřovacím ústavu sleduje svůj život od počátku století do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní vypravěč, se svým plechovým bubínkem, se pohybuje mimo tradiční morálku a stává se jediným zdravým v prostředí lži a zločinu. Dílo šokovalo čtenáře svou otevřeností a bezohledností, přičemž otevřelo cestu poválečnému německému románu ke světovosti a zajistilo hrdinovi významné místo v moderní mytologii. Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem Gdaňské trilogie, která se soustředí na baltský přístav Danzig/Gdaňsk a období těsně předválečné a válečné. Hlavní postavou je Joachim Mahlke, outsider s mnoha handicapy, jehož nápadně velké Adamovo jablko zosobňuje jeho „cyranovský“ defekt. Snaží se o kompenzaci a touží stát se válečným hrdinou, což se mu podaří, když je jako velitel tanku dekorován válečným křížem. Na vrcholu své kariéry však dezertuje. Novela neřeší důvody jeho činu, ale vypráví o generaci, která byla spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Díky grotesknímu humoru a novelistické hutnosti se Kočka a myš stala jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. V roce 1967 byl podle ní natočen stejnojmenný film.

This edition allows readers to engage with the original texts of Franz Kafka's stories, free from the alterations made by his friend and editor Max Brod after his death. It compiles all writings by Kafka that can be classified as "stories," "narratives," "narrative pieces," "prose poems," or "fragments," translated directly from the original texts without filters or edits. The selection criteria focused on works belonging to the realm of fiction, excluding autobiographical writings and other texts where Kafka addresses personal situations from a non-literary perspective. This carefully prepared edition reflects a recent trend in German-speaking countries to publish Kafka's manuscripts in facsimile, presenting a chronological arrangement that showcases the creative evolution of this 20th-century classic.

Danzig im Zweiten Weltkrieg. Pilenz plagen Gewissensbisse. Es war nicht richtig, was er mit seinem Schulkameraden Joachim Mahlke gemacht hat. Dem wuchs in der Pubertät ein riesiger Adamsapfel, ein wie eine Maus zuckender Knorpel. Einer plötzlichen Eingebung folgend, setzte Pilenz eine umherstreifende Katze auf diese \"Maus\" und gab Mahlke damit der Lächerlichkeit preis. Pilenz fühlt sich schuldig ud beginnt, quasi als Geste der Widergutmachng, die Lebensgeschichte des Außenseiters nachzuerzählen. Dabei berichtet er von Mahlkes geradezu grotesken Versuchen, seinen Makel zu verbergen. In seiner Verzweiflung behängt dieser den Adamsapfel mit einem Schraubenzieher, mit einem Orden und anderen Dingen. Auf seiner Suche nach Anerkennung vollführt er die schwierigsten Turnübungen und bricht Tauchrekorde. Trotz allen Beifalls: Er bleibt ein Einsamer. Doch dann findet er in einem gestrandeten Minensuchboot ein persönliches Refugium, einen intimen Ort des Rückzugs. \"Katz und Maus\" ist der zweite Teil von Günter Grass' Danziger Triologie, zu der die beiden Romane \"Die Blechtrommel\" und \"Hundejahre\" gehören. In ihr setzt sich Grass mit dem Zweiten Weltkrieg und seine Heimatstadt Danzig auf literasisch anspruchsvolle, aber auch überaus unterhaltsame Art auseinander.

Román o osudech ševce Julia Krause, který se po strašlivém pogromu v Oděse, při němž přišel o celou svoji rodinu, usadil na bavorské vsi. Hrůzná minulost v něm se v něm zformovala v opatrnou životní filozofii - drž se pěkně stranou a buď co nejmíň nápadný! Kraus podle toho žil skromnýma pracovitým životem, dokud i do jeho venkovského zákoutí nezačala prosakovat hitlerovská nákaza, jež z něj udělala štvance a jíž padl nakonec za oběť. Ale Grafovi nešlo jenom o Krause. Záleželo mu na tom, aby ukázal, jak fašismus postihl i jiné poklidné občany německého venkova a proměnil jejich život v pravé peklo.

Úspěšná novela jednoho z nejvýznačnějších členů tzv. „poválečné školy“ v japonské literatuře. Její děj umístil na Filipíny, na místa krutých bojů druhé světové války. Rozvíjí příběh důstojníka, který dostal rozkaz zastřelit vojenského lékaře, svévolně opustivšího jednotku.

Filosofické stati materialistického filosofa a antropologa.

"Don Juan a Faust" oslňuje hrou vtipu a smělá je již sama myšlenka spojit v jednom dramatickém díle dvě tak mohutné látky, jako je látka donjuanská a faustovská. Tyto dva protipóly lidského snažení se v dramatu setkávají jako sokové v lásce k Donne Anně. Obě postavy koření v romantickém pojetí, které se však vzápetí samo sobě vysmívá. "Žert, satira, ironie a hlubší význam" je nevázaná komedie, plná improvizací, burleskních klaunských vtipů a nápadů a groteskních situací. Děj, milostné námluvy tří nápadníků o krásnou a chytrou dívčinu, má, jak tomu u Grabba bývá, i zde jen podružný význam. "Hlubší význam" spočívá v ironických výpadech a útocích proti současné německé literatuře a vědě. Pro nás tento hlubší význam není dnes již aktuální, ale břitký ironicko-humoristický tón a duchaplnost činí tutop veselohru stále živou.

Proslulé dílo, které po prvé vyšlo r. 1841 a mocně zapůsobilo na pokrokové hnutí v Německu i v jiných evropských zemích, podává především rozbor křesťanství a kritiku theologie. Feuerbach ukazuje, že náboženství je lidským výtvorem, že do Boha promítá člověk své vlastnosti, že theologie není než anthropologií. V první části spisu je náboženství rozebíráno v jeho souhlasu s podstatou člověka, druhá část líčí náboženství v jeho rozporu s podstatou člověka. - Feuerbachova kritika není důsledně materialistická a krom toho Feuerbachovi chybí historický pohled na náboženství jako produkt společenského vývoje. Přesto zůstává dílo významným mezníkem v boji za duchovní osvobození člověka.