Jiří Bílý Reihenfolge der Bücher

Kniha vychází z výsledků pětiletého systematického studia středověké východočeské sakrální architektury. Množství dosažených zjištění dovoluje představit románské a gotické východočeské církevní stavby v uceleném pohledu, který pro severovýchodočeské teritorium dosud nebyl publikován. Kniha je složena ze dvou vzájemně provázaných částí: v první jsou seřazeny studie věnované středověké historii východních Čech s přihlédnutím k vývoji osídlení a zobecňující problematiku venkovských farních a filiálních kostelů, včetně rozboru společenských, liturgických a provozních funkcí staveb, jednotlivých složek jejich dispozic a postižení proměn těchto vztahů v závislosti na změnách ritu. Z nich potom vychází celistvé podání architektonického vývoje od 12. po polovinu 16. století. Druhou složkou je systematický katalog zahrnující 78 staveb z území středověkého hradeckého arcijáhenství/arciděkanátu

Poutavá kniha jedinečným způsobem přiblíží čtenáři klasické řecké období, kdy se zrodilo vše, co považujeme za typické pro antiku. Stát a právo jsou historické jevy, které vznikají až na určitém stupni vývoje společnosti. Tyto jevy mají svou autonomii, s vlastními zákonitostmi, které se v různých historických podmínkách prosazují v různých formách. V důsledku geografických podmínek a rozpad rodového zřízení vzniká ve starém Řecku osobitá forma státu, tzv. polis – městský stát. Aristotelés se svými žáky studoval ústavy městských obcí a porovnával 158 různých ústav, které lze rozdělit na dva základní typy: athénskou demokracii a spartskou aristokracii. Jejich vzájemné zápolení se stalo cennou historickou zkušeností lidstva. Čtivý text nepředpokládá jen suchá fakta, ale přibližuje tehdejší dobu z mnoha perspektiv. Dozvíme se o počátcích v mytických časech, formování státu a práva, fungování řecké ekonomiky, politice a životě obyčejného člověka. Kniha také popisuje dějinné reálie, které hýbaly tehdejším světem, od válek s Persií až po úspěšné tažení Alexandra Makedonského.

Kniha Dějiny českého soudnictví plynule navazuje na předchozí knihy Dějiny veřejné správy a Dějiny ústavního práva, čímž zaplňuje jednu z dalších částí dějin státního mechanismu v českém prostředí. Soudnictví, tzn. rozhodování sporů o právo, patřilo odedávna mezi základní funkce státu. Tvoří neodmyslitelnou součást státního života a je výsledkem historického vývoje, stejně jako celková podoba státu a práva. Odpovídá vždy podmínkám příslušného stupně vývoje lidské společnosti. Kniha proto zkoumá vývoj soudnictví na našem území od prvobytně pospolné společnosti přes období patrimoniálního státu, feudální státní mechanismus, husitskou revoluci, stavovský a absolutistický stát, rakouskou monarchii, období meziválečného Československa a období nesvobody, období poválečného Československa, socialistického státu až po organizaci soudnictví v 90. letech.

Sborník odborných textů je široce koncipovaný text o reáliích a souvislostech vztahu několika kategorií společenských věd - moci, práva, politiky, spravedlnosti a konkrétních způsobech jejich politologického, historického a sociologického zpracování.

Román života velké české umělkyně. Mezi českými operními pěvci najdeme řadu těch, kteří udělali zářivou mezinárodní kariéru. V 2. polovině 19. století oslnila italského skladatele Giuseppe Verdiho, ruského skladatele Antona Rubinsteina a francouzského skladatele Camille Saint-Saënse česká pěvkyně Klementýna Kalašová. Prokazovala velké hudební nadání a už od dětství hrála na klavír, což ji přivedlo k Bedřichu Smetanovi. Po návratu do Prahy marně usilovala o angažmá v Prozatímním divadle, a tak odjela do ciziny – nejdřív do Petrohradu, poté do Londýna a nakonec do milánské La Scaly, kde se proslavila jako vynikající interpretka mezzosopránových a altových rolí, zejména ve Verdiho operách. Hostovala v Benátkách, Parmě, Florencii, Bologni, Padově, Římě, Neapoli, Egyptě a podnikla úspěšné evropské turné. Po neúspěších v Praze odjela do Ameriky, kde sklízela obrovské úspěchy. V roce 1883 byla pod tlakem přátel angažována do pražského Národního divadla, ale dostávala málo příležitostí a intriky kolegů ji nakonec donutily opustit vlast. Po odchodu účinkovala v Itálii, Španělsku, Anglii, Německu, Francii a v Brazílii, kde onemocněla žlutou zimnicí a ve 39 letech podlehla. Až do poslední chvíle byla spojena se svou milovanou vlastí, která se k ní zachovala macešsky.

Čtyřdílná učebnice Základů společenských věd nabízí studentům a široké veřejnosti sebepoznání v evropské filosofické tradici. Každé lidské společenství vytváří pravidla soužití a vychovává své členy k jejich dodržování, což se stává jedním z hlavních úkolů škol. Učebnice se od tradičních materiálů liší, protože téma je natolik dynamické, že vyžaduje různé metody a přístupy. Cílem je pomoci čtenářům orientovat se ve složitých procesech lidského dění a hledat variabilní odpovědi na aktuální otázky, které nejsou jednoznačné. Je určena těm, kteří se se společenskými vědami setkávají opakovaně, a prioritizuje propojení různých složek humanitního vzdělání bez ztráty autonomie jednotlivých oborů. Kde se prolínají různé disciplíny, kapitoly odkazují na další relevantní části textu, což čtenáři umožňuje získat globální pohled na konkrétní kategorie jako na celky. Zároveň si zachovává povědomí o specifikách jednotlivých společensko-vědních oborů. Díl se zaměřuje na ekonomii, mezinárodní vztahy, logiku a teorii vědy.

Čtyřdílná učebnice Základů společenských věd nabízí studentům a široké veřejnosti sebepoznání v duchu evropské filosofické tradice. Každé lidské společenství vytváří pravidla soužití, která vyžadují dodržování a rozvoj. V moderním světě se výchova k soužití stává klíčovým úkolem škol. Tato učební pomůcka není tradiční učebnicí, neboť předmět je natolik „živý“, že vyžaduje různé metody a přístupy. Jejím cílem je pomoci čtenářům orientovat se v komplexních procesech lidského dění a hledat variabilní odpovědi na aktuální otázky, které nejsou jednoznačné. Hlavní prioritou je propojení všech složek humanitního vzdělání do celku, aniž by se stíraly autonomie jednotlivých oborů. Kde se prolínají různé oblasti společenských věd, kapitoly odkazují na relevantní témata, což čtenáři umožňuje získat globální pohled na konkrétní kategorie jako na univerzální jednotky, zatímco si zachovává znalost základů jednotlivých oborů. V tomto díle se zaměřuje na základy filosofie a psychologie.