Marie Voslářová Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Za mrazivé zimní noci vychází ze svého úkrytu skřítek. V měsíčním světle obchází stavení a dohlíží na spící lidi a zvířata. Kravičku ve chlévě, slepice v kurníku i psa v boudě utěšuje a přináší jim naději, že brzy přijde jaro. Mluví s nimi tichou řečí, které zvířátka rozumějí. Skřítek prožil už mnoho zim, ale nikdo z lidí ho nikdy neviděl. Snad jen děti někdy ráno objeví jeho malinké stopy… Literární poklad Astrid Lindgrenové opatřila svými jemnými, vřelými ilustracemi oceňovaná výtvarnice Kitty Crowtherová.

Usedlost se odehrává na jednom místě, ale v různých dobách. Začíná v současnosti – žena, která odlehlé rodinné stavení s pozemky právě zdědila, k nim nemá příliš silný vztah, připadá si tam cizí. Ale jak chodí po vsi a zařizuje vše potřebné, na každém kroku ji někdo poznává.Jako by ji poznávala snad i samotná země. Pochází zkrátka odsud, z místa, kam v 17. století přišel vysloužilý voják Matts, založil první políčko a svázal svůj život se zdejšími tajemnými lesy a močály. Přes čtyři století sledujeme osudy jedné rodiny na jednom místě, ale není to tradiční kronika – Usedlost mluví mnoha hlasy, každý je naprosto originální, má svůj rytmus a poetiku. A nevyprávějí jen lidé: stejnou důležitost může mít i chleba, kámen, ptáci nebo rostliny. Kořeny lidí a lesa se proplétají v hlubinách země. Román připomíná, odkud jsme přišli, a vybízí k úvahám o tom, co po sobě zanecháme budoucím pokolením.

Bereits 2003 schrieb die Philosophin Susan Bordo, dass wir in einem „Imperium der Bilder“ leben. In den letzten Jahren wurde diese Theorie mehr und mehr zur Realität: Eine iPhone-Kamera in jeder Hand, und dank der weit verbreiteten Social-Media-Nutzung ertrinken wir in einer Flut der Bilder. Wir kommunizieren durch Bilder, wir verabreden uns mittels Bildern, wir berichten aus unserem Leben mit Bildern und wir erfahren über das Leben anderer durch Bilder. Wie hat sich unser Schönheitsempfinden dadurch verändert? Diese Frage wird hier in fünf Essays, die sich dem Thema jeweils aus einer anderen Perspektive nähern, untersucht. Die Schwedin Liv Strömquist ist ein Phänomen. Ihre augenzwinkernden, minutiös recherchierten Sachcomics gehören zu den meist verkauften Graphic Novels weltweit. „Liv Strömquist entzaubert nicht nur Sexualität, sondern auch das Patriarchat. Und das tut sie auf sehr schlaue, lustige und schöne Art“. Margarete Stokowski

Ein Roman in Tagebuchform, von einem Arzt geschrieben. Sein Thema: Altern als langsamer, schleichender Prozess, der alles erfasst und verändert, den Körper, die Wahrnehmungen und Empfindungen, die Beziehungen zu andern. Dennoch ist Altern kein bitteres Buch. Davor bewahrt es nicht zuletzt die Schönheit jener Passagen, die der Beobachtung der Natur gewidmet sind, Passagen, in denen - diskret und verhalten - so etwas wie Sehnsucht nach einem Leben im Einklang mit der Natur mitschwingt.

Jsou karikatury proroka Muhammada zbytečná provokace, nebo důkaz svobody slova a uměleckého projevu v západním světě?Lars Vilks nejspíš nečekal, že se po zveřejnění jednoho obrázku stane terčem výhrůžek, Al-Kajdá vyzve k jeho likvidaci a stráví zbytek života s policejní ochranou v utajení. Vilks svou uměleckou kariéru založil na provokaci a hře s hranicemi. Švédské úřady třeba rozčílil proslulou instalací Nimis v přírodní rezervaci. Zašel u kresby proroka Muhammada se psím tělem moc daleko? Niklas Orrenius se také ptá, jestli současná švédská společnost není pokrytecká a kdo nese vinu za mrtvé při teroristických útocích. Švédsko se mění z homogenní společnosti v zemi obyvatel různého původu a mnoha vyznání. Politici i běžní občané stojí před novými problémy. Situace, kterou ve své knize z roku 2016 popsal Orrenius se znovu proměňuje, Švédsko je laboratoř budoucnosti – a to i pro střední Evropu, kde prozatím uprchlíci zůstávají především strašákem předvolebních kampaní.

Příběh krále audia, který porazil Apple, Google a Amazon. Velké hudební společnosti se snažily najít řešení, ale ani iTunes situaci nezachránily. V této době se mladý počítačový nadšenec ze Stockholmu spojil se zámožným partnerem a vytvořil vizi, která změnila hudební průmysl. Příběh Daniela Eka, Martina Lorentzona a jejich startupu, který se stal lídrem v oblasti streamování hudby, zachycuje složitou cestu hledání investorů, vyjednávání s nahrávacími společnostmi, boj s konkurencí a překonávání odporu Stevea Jobse. I přes mnoho ztrátových let a výzev se Spotify stalo oblíbeným mezi posluchači díky novým funkcím a playlistům, a nakonec vstoupilo na burzu. Kultura mlčení, která provázela Spotify, zahrnovala tajné smlouvy s nahrávacími společnostmi a dohody o mlčenlivosti mezi zaměstnanci. Autoři se však podařilo získat informace od desítek insiderů, včetně bývalých zaměstnanců a členů představenstev, a čerpali z různých zdrojů, včetně účetních závěrek a interních dohod. Výsledkem je inspirativní příběh o tom, jak jasná vize, houževnatost a velké sny mohou konkurovat největším technologickým gigantům.

Laut Boulevardpresse unterhielt Leonardo DiCaprio in den letzten Jahren zahllose Beziehungen - allesamt mit bildhübschen und gleichbleibend jungen Topmodels - aber mit keiner hatte er eine länger andauernde Liebesbeziehung. Was läuft da schief? Sind die Gründe in der Konsumgesellschaft und ihrer Neigung zum Narzissmus zu suchen? In den Gesetzen der Biologie? Oder ganz einfach daran, dass der gute Leo noch nicht auf die richtige Seite gefallen ist? Liv Strömquists neues Buch „Ich fühl‘s nicht“ ist ein Plädoyer für eine von den Zwängen der Konsumgesellschaft befreite Liebe. Eine neue Gelegenheit für Strömquist, verliebte Verhaltensweisen im Zeitalter des Spätkapitalismus zu analysieren und sie zu hinterfragen: Wie können die Impulse des Herzens gemeistert werden? Was tun bei Liebeskummer? Warum enden Liebesgeschichten im Allgemeinen schlecht ...? Und warum flattern manche Leute unentwegt, ohne jemals zu landen?

Wie sehr sind wir überhaupt noch mit der Natur verbunden? Peter Wohlleben ist überzeugt: Das Band zwischen Mensch und Natur ist bis heute stark und intakt, auch wenn wir uns dessen nicht immer bewusst sind: Unser Blutdruck normalisiert sich in der Umgebung von Bäumen, die Farbe Grün beruhigt uns, der Wald schärft unsere Sinne, er lehrt uns zu riechen, hören, fühlen und zu sehen. Umgekehrt reagieren aber auch Pflanzen positiv auf menschliche Berührung. Anhand neuester wissenschaftlicher Erkenntnisse und seiner eigenen jahrzehntelangen Beobachtungen öffnet uns Peter Wohlleben die Augen für das verborgene Zusammenspiel von Mensch und Natur. Er entführt uns in einen wunderbaren Kosmos, in dem der Mensch nicht als überlegenes Wesen erscheint, sondern als ein Teil der Natur wie jede Pflanze, jedes Tier. Und er macht uns bewusst, dass es in unserem ureigenen Interesse ist, dieses wertvolle Gut zu bewahren.