Klára Hoffmanová Bücher

Lidi, lidi. Víte vy vubec, co vlastně chcete? Nejdřiu furt praudu, praudu, a pak řeknete, že vo jizerskohorskym Faustoj! Pan doktor Kittel nebyl žádnej Faust. Fausta vzal čert, a pana doktora by nejvejš brali všecky čerti, kdyby slyšel, co se vo něm poudá. Kniha o Faustovi Jizerských hor, na kterého se ani po 200 letech nezapomnělo.

Putování s vílou Izerínou po Jizerkách. Příběh ve stylu pohádkového putování Nilse Holgerssona Švédskem vyprávěný v bodrém duchu Krkonošských pohádek se snoubí s tajemnou atmosférou příběhů Boženy Němcové, kde chudí lidé nakonec dojdou svého štěstí. Stejně jako ve švédské populárně naučné učebnici zeměpisu se dvě malé dívky vznášejí na křídlech fantazie – a říkejme jí víla Izerína – nad rodným krajem a dívají se na něj z nové, zajímavější perspektivy. „Holčičkám se zdálo, že se od chvíle, kdy navštívily s Izerínou Bukovec, něco změnilo. Celý svět jim připadal nějak zajímavější, zářivější a barevnější. Naučily se dívat na věci kolem sebe hodně zblízka ...“

Antoine de Saint-Exupéry, Pilot und Schriftsteller zugleich, musste im Jahr 1935 in der ägyptischen Wüste notlanden. Fünf Tage marschierte er durch die Wüste, bevor er gerettet werden konnte. Am 31. Juli 1944 trat er seinen letzten Flug an, von dem er nicht zurückkehrte. 1943 erschien erstmals sein Buch „Der kleine Prinz“, das sich bis heute millionenfach verkauft hat. Auf seiner Reise zu den verschiedenen Planeten hat der kleine Prinz die unterschiedlichsten Personen kennengelernt – einen König ohne Untertanen, der ihn sogleich als seinen Untertan betrachtete, einen Trinker, einen Eitlen, der nur nach Bewunderung heischte, einen Reichen, der nichts anderes als Geld im Kopf hatte. Das oftmals als modernes Märchen eingestufte Buch ist eine versteckte Kritik an der damaligen Gesellschaft und enthält sehr viele Hinweise auf egoistisches, kapitalistisches und eitles Verhalten.

Nejnovější kniha Kláry Hoffmanové ze života venkovské zvěrolékařky je sestavena ze vzpomínek na pacienty, kamarády i rodinné příslušníky. Soubor povídek vznikal téměř dvacet let a na jeho stránkách nahlédnout čtenáři do nejniternějších prožitků autorky z jejího profesionálního i soukromého života. Kniha o životě takovém, jaký je.

Kozí doktorka aneb co by se zvěrolékařce stát nemělo, ale stalo. Ve své třetí knize autorka přibližuje svou práci venkovské veterinářky, a činí tak opět s nadhledem, elánem a humorem sobě vlastním. Život nepíše jen veselé příběhy, ale díky autorčině pohledu na svět jsou všechny nabity její pozitivní energií a optimistickým přístupem k životu.

Kniha Krakonošoviny je pokračováním tradice kerkonošských poudaček psaných v podkrkonošském dialektu. Jelikož se kniha skládá z 20 krátkých povídek o Krakonošovi, nebudu nastiňovat děj každé povídky. V této povídkové knížce je Krakonoš dobrý člověk, je to Krakonoš z naší české strany, nikoli německé. Pomáhá dobrým lidem a zlé vždy potrestá. Jako například v povídce Proč se v našem kraji lidi nemenujou Perdelatý, kde potrestá Perdelatýho, protože šidí lidi. Ale v povídce Jak nejdou Andula vosladila Honzoj uzený, pak se do toho připlet Krakonoš a vosladil mu to Honza: Chtěl Krakonoš pomoci Andule, protože Honza si na ni moc vyskakoval, jenže Honza Krakonoše napálil, ale Krakonoš se mu nepomstil, protože mu lichotilo, co o něm Honza řekl. V povídce Vo šeterný horačce chtěl Krakonoš pomoci horalce od chudoby tím, že jí proměnil bukvice ve zlato, ale ona stále neměla dost, tak jí nakonec zlato vzal, protože byla chamtivá. V další povídce Proč Krakonoš nechodí do Hamru se Krakonoš dokonce zamiloval jako normální smrtelník, ale jeho velká láska skončila ostudou a zanevřením na Hamry. 2. vydání

Další ze série dětských knih o patronce Jizerských hor víle Izeríně.

Pokračování vyprávění o přátelství dvou malých holčiček a víly Izeríny přináší čtenářům další zajímavosti ze života obyvatel Jizerských hor. Děti se formou zábavných příběhů dozví něco z historie řemesel, vedle tradičního sklářství se čtenáři dočtou i o dalších povoláních nezbytných pro chod sklářské výroby, jakými jsou smolaři, uhlíři nebo kolomazníci. seznamují se s jejich patrony a poznávají každodenní rutinu s nimi spojenou. Na své si ale přijde i dospělý čtenář, který si zde může oživit terminologii: čemu říkali uhlíři král, jak se jmenují jednotlivé druhy skleněných korálek nebo co je to svalák?