František Turek Bücher

Na příběhu rodícího se vztahu černošského příslušníka americké armády v SNR a dcerušky z „lepší“ německé rodiny kreslí autor obraz rasového problému, hledá jeho příčiny a širší souvislosti. „Poslali nám černocha!“ Největším vánočním překvapením pro rodinu bohatého obchodníka s realitami je americký voják, kterého podle dobrého tónu lepších rodin v německém maloměstě pozvou ke Štědrovečerní večeři. Za trapné situace, v níž zděšení a odpor k příslušníkovi černé rasy přehluší takzvané dobré vychování horních vrstev, se poprvé setkává snoubenka mladého Freda Fehrenbacha, studentka medicíny Claire, s černým seržantem Johnem Baakem. Mezi oběma mladými lidmi se začne rodit vážný citový vztah, který pobuřuje jejich okolí, vzbuzuje nepochopení, nenávist i touhu po pomstě. Na jejich příběhu autor kreslí obraz obludnosti rasového problému v současné kapitalistické společnosti, hledá jeho příčiny a širší souvislosti.

Román s autobiografickými rysy zachycuje společenské a politické zkušenosti jedné generace.

Hlavní hrdina Antonín Vondrejc, zneuznaný básník, redaktor, korektor, vnitřně rozpolcený člověk, je deptaný nepřízní osudu a komplikovaným citovým životem, zápasí s intrikami uměleckého světa, s pokryteckou morálkou a byrokratickým zpátečnictvím.

Jedná se o sociální román, jeden z prvních uměleckých pokusů o zobrazení dělnictva v literatuře. (motiv z roku 1844 - vzpoura dělníků proti zavádění strojů), i ldyž je zde skutečný příběh prokládán mnohými romantickými prvky.

Román o životním, uměleckém i milostném hledání geniálního českého malíře J.Mánesa, ve kterém se před čtenářem rozevírají osudy celého mánesovského rodu. Z obrazu čes. společnosti min. stol. vystupuje řada význačných osobností tehdejšího kulturního života. S taktem je v knizezachycen rodinný život sourozenců Mánesových, největší pozornost je však věnována Josefu Mánesovi - jeho umělecký i životní zápas, jeho milostná zklamání, krize, vrcholící tragickou duševní chorobou.

Autor prožil rok v Kanadě jako učitel na vesnické škole. Ve své knize představil Kanadu jako zemi protikladů: existují zde vedle sebe drsná příroda a vyspělá technická civilizace, medvědobijci a zhýčkaní příslušníci konzumní společnosti, neplnoprávní původní obyvatelé Kanady Indiánia potomci dobyvatelů těchto krajin, přistěhovalci ze Starého světa, kteří Indiány nadutě opovrhují, bigotní členové různých přísných sekt a rozpustilí bonviváni.

Rozsáhlý, ústřední dějovou nit pevně sledující i zase řadou pobočných epizod bohatě členěný román o mladé generaci, ročníku 1924. Zachycuje problémy, před které ji postavila okupace, totální nasazení, odbojová činnost jedněch a pasivita či dokonce kolaborantství druhých. Toto ovzduší si vyžádalo zvláště od mladých lidí řešení řady trýznivých otázek a postoje k době a lidem.

V románu z podnikatelského a průmyslnického prostředí na Ostravsku minulého století je v postavě Viléma Gutmanna, "černého rytíře", zachycen odvážný podnikatelský a průmyslnický spekulant, který se z chudého židovského chlapce přes obchod s uhlím stává zakladatelem firmy, která od šedesátých let minulého století spolu s rakouskými Rothschildy ovládla většinu ostravských dolů a hutí a stala se podílníkem ve Vítkovických železárnách.

Co všechno může člověka potkat, když se rozhodně vyjet si na dovolenou? Obsah souboru: "Tři muži na sněhu; Honba za miniaturou; Malý pohraniční styk".

Novela ze života bývalého boxera, kterého okupace donutí využít zkušeností z ringu při řešení svých problémů.

Příběh mladého dospívajícího chlapce Sergeje Ostrovského, kluka z Moskvy, prožívajícího válečná léta v evakuaci v malém sibiřském městečku. Autor zachytil krutosti a obtíže války, které nejenže se nehýbají v týlu, ale naopak v něm mohou být v lecčems ještě krutější. Avšak nejen to. Současně přesvědčivě zobrazil i myšlenkový a citový svět mladého Serjoži, problémy a trampoty dospívání, znásobené neklidnou válečnou dobou, chlapcův svérazný pohled na svět dospělých, nevšedně vylíčil Sergejův vztah k otci, s nimž se rozhodl žít, i k matce, která je opustila, vztahy přátelství i nenávisti mezi dospívajícími chlapci i nezdařené pokusy o realizaci prvního milostného vzplanutí. Hrdinové příběhu nemají svatozář, jsou to prostí, obyčejní, normální lidé s dobrými i špatnými vlastnostmi, takoví, jaké denně potkáváme ve skutečném, obyčejném životě. A snad právě proto působí jejich osudy načtenáře tak opravdově, živě a přesvědčivě.

Povídky V. Hálka, K.V. Raise, V.Mrštíka, J. Kratochvíla, J. Rybáka, M. Podešvové, J. Weisse, J. Jelena, B. Říhy, B. Nohejla, P. Francouze a M. Rafaje přibližují život vesnice od poloviny 19. století až po socialistický rozvoj.

S citlivým porozuměním a lehkým humorem vypráví autor, pokrokový německý spisovatel žijící ve Švýcarsku, o skupince dětí bez domova, o jejich životě plném dobrodružství, skutečného kamarádství i neuvědomělé vzpoury proti měšťácké společnosti. Příběh se odehrává v předválečné Jugoslávii, v malém charvátském městečku na pobřeží Jaderského moře.

Vědeckofantastický příběh a neskutečný cestopis rozvíjí dramatickou zápletku kolem vynálezu zhoubnějšího než atomová bomba, přičemž v postavách obou hlavních hrdinů, lékaře a scénáristy, provází čtenáře labyrintem šedesátých let na Západě.. Jde o cenzurovanou verzi rukopisu z let 1967–69. Původní verze vyšla tiskem jako První zpráva z Prahy až v roce 1991.

Pár měsíců před koncem druhé světové války, v únoru 1945, byl v blízkosti Prahy vysazen padákem sovětský důstojník Štefan Suliga. Jeho hlavním úkolem bylo získávat zprávy o rozmístění, opevnění a pohybech německých vojsk v Praze a v jejím blízkém okolí a předávat je vysílačkoudo sovětského centra. Cíl byl jasný: předejít ztrátám sovětských vojsk, uchránit lidské životy a zabránit zničení Prahy, k němuž se Němci chystali. Sovětský spisovatel Michail Pučkovskij líčí ve svém dokumentárním románu dramatické události z předjaří 1945, práci vysílačky a boj o záchranu života hlavních hrdinů příběhu. K tématu ilegálního protinacistického boje se budou ve svých dílech spisovatelé vracet ještě dlouho. Každá nová práce přináší řadu nových pohledů, nových faktů a informací. Čtenáře budou vždycky lákat příběhy o prostých hrdinech té doby, o jejich odvaze, statečnosti, čestnosti a neohroženosti. Předmluvu napsal Miroslav Müller, vedoucí oddělení kultury ÚV KSČ.

Monografie současného čes. malíře je provázena 77 reprodukcemi obrazů, skic a ilustrací.